Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Animovaný
  • Horor

Recenzie (3 517)

plagát

Svatyně (1989) 

Vymazlená parádička.. Na plný kotel to asi není, to by to muselo ještě trochu přitlačit na pilu, ale i tak je to krásný gotický horror s atmosférou zlého snu který se táhne, cyklí a graduje... Je fajn, že se toho nechopil přímo Argento protože Soavi má pro tenhle typ příběhů evidentně lepší cit. Herecky je to taky docela zvládnuté a především čtrnáctiletá Asia už roste do krásy :) .. Parádičkoidní itálie s oldschoolovým feelingem.

plagát

Dve diabolské oči (1990) 

Docela o ničem.. Romero to vyloženě prokaučoval- jeho povídka je slabá, nevýrazná a já moc nemusím A.Barbeau. Argento je na tom o poznání lépe, dokázal do toho vpašovat více odkazů na Poeovu tvorbu, má k ruce lepší herce, ale pořád je to takové nějáké humpolácké a přes svou jednoduchost bych řekl překombinované. S Poem je to prostě těžké, už je to staré, samo o sobě to už moc neděsí (pokud to nevezme do ruky někdo tak osobitý jako Švankmajer) a převody do moderních adaptací většinou nedopadají bůhvíjak zdařile (protože ať se na to nabalí cokoliv, pořád to je v základu většinou jen jeden disturbing nápad, který tenkrát fungoval jen proto, že to Poe uměl správně napsat.)

plagát

Dario Argento: Master of Horror (1991) 

Pokud mám hodnotit opravdu kvalitu dokumentu a né jen Argentovu práci, musím hodnotit průměrně, protože je to taková ta klasická okecávačka, kdy se divák vlastně nic zásadního nedozví, jen zase, že Dario je dobrý a všichni s ním rádi pracujou a blablabla... Navíc je to prošpikované ukázkama z jeho filmů, což je pro diváka který ještě nemá Argenta nakoukaného, jeden velký spoiler(protože jde většinou o klíčové či nejpamátnější scény). A pro diváka který nakoukáno má je to jen zbytečná vatoidní výplň minimálně poloviny minutáže.... Asi jsem čekal trošku podrobnější pohled a osobnější výpověď.

plagát

Armáda démonů: Matka slz (2007) 

Něják nevím co s tím.. Na jedné straně musím uznat, že trojmatkovská trilogie je tímto uzavřena velmi důstojně. Argento se s tím nemaže a rozehrává HC horror plný kvalitních masek, paranoidní atmošky a výživného gore, nešetří nikoho (ani ženy a batolata) a i ty triky, kde šáhnul po levném kompjůtru nevypadají něják zásadně nepatřičně. Na stranu druhou mě to prostě nestrhlo tak jako parádní a umělecky vypiplaná Suspiria a navíc jsem měl pocit, že se to dost táhne. Na drobnosti nad kterýma divák občas protočí oči (a které vychází z toho, že Argento některé věci prostě neřeší, protože to je jeho svět) jsem si sice zvyknul ale i tak mě to občas ruší (ale to už je součást jeho rukopisu).. Takže rozhodně je to mnóóhem lepší než Inferno, ale přes všechny klady to Suspiria prostě není. Každopádně ale doporučuju zkouknout a udělat si vlastní obrázek, protože ty niance jsou zde hodně subjektivní a každému to sedne jinak.

plagát

The Confessions of Robert Crumb (1987) 

I když je to vlastně( a samozřejmě) o tom samém jako pozdější, delší a známější film "Crumb"(1994), má to svou osobitost a někomu (jako mě) to sedne možná více. Především je zde více vtipu(ty drobné scénky to krásně oživují) a spíše než na robertovu rodinu se to zaměřuje na něj a jeho práci. A možná právě proto to hodnotím lépe, protože i když poznávat Crumba skrze jeho bratry, matku a ženy je zajímavé, už ve zwigoffově dokumentu bylo zjevné, že nejsilnější jsou právě ty momenty, kdy Robert se srdcem na dlani zcela otevřeně mluví sám za sebe.. A tady mluví víceméně jenom on. =hezké :)

plagát

Bijou (1972) 

Lehce surrealistický experiment který je jakýmsi estetickým manifestem odkazujícím na antické řecko, dionýský princip atd.. Homosexualita zde není výchozím bodem (hlavní postava a i ostatní muži ve filmu jsou podle všeho heterosexuální), ani popkulturním tématem( které by z filmu dělalo pouhé porno nebo nástroj a vlastnictví určité komunity), ale spíše jen specifickou estetickou formou. Tvůrci i přes zjevná omezení (finančního a technického charakteru), mají estetické oko a moc dobře ví co a jak chcou sdělit. Vnímavý a otevřený divák to v tom najde. Pro zabedněnce a homofoba to bude jen buzerantská sračka :D... Mě teplometi nevadí a takhle parádně sedmdesátkový art s nádechem surrealismu mi docela sedí takže do pohody.

plagát

Môj krvavý Valentín (1981) 

čekal jsem trochu sračku, ale nakonec se z toho vyloupnul jeden z nejlepších čistokrevných slasherů jaké jsem viděl. Vrah je fajn, valentýn jako vraždící období je relativně neokoukaný, prostředí hornického městečka funguje, triky a masky překvapivě kvalitní, tempo příjemné.... prostě další zapadlejší kousek, který rozhodně zaslouží více pozornosti.

plagát

Děs po setmění (2014) 

Natočit v těchto dnech čistý slasher je snaha kterou rozhodně cením bez ohledu na konečné hodnocení. Stejně tak bych ocenil i ten celkový lehce retro feeling. Ale týpek co většinu svých obětí sprostě postřílí je u mě špatnej slasherovej zabiják bez vášně a touhy brát to trošku osobně. Takový přístup mě nudí a jediné co mě drželo v pozoru byla zvědavost kdo se pod maskou teda vlastně skrývá.. No- to rozuzlení bylo sice dost slabé, ale aspoň se trochu vyjasnily a změkčily některé nelogické rušivosti, které byly -už i v rámci slasherovských standardů- trochu moc do očí bijící.

plagát

Temnota (1982) 

Tady moc nevím co s tím.. Na jednu stranu filmu vlastně nemůžu vytknout nic zásadního, na druhou stranu takových těch drobností (jako, že se některé věci dějí příliš nepravděpodobně, že se některé postavy chovají přinejmenším divně atd..) tam pár je, trochu ruší a ve výsledku mě to vlastně něják zvlášť neoslovilo.... Ale mimo zajímavé hudby, příjemného castingu, hezké kamery bych vyzdvihnul minimálně dvě fakt působivé vraždící sekvence(aspoň pro mě na to byla radost koukat)... Tři a půl ;)

plagát

Crumb (1994) 

Parádička.. Robert je sympaťák a má to prostě v ruce.

Časové pásmo bolo zmenené