Eraserhead

Bond alá Pixar? Proč ne. V Úžasňákových to fungovalo skvěle a pro mě jsou dodnes nejlepší pixarovkou. V Autech 2 to bohužel moc nefunguje a dospělácká zápletka se s infantilním světem aut pro nejmenší bije více než kdy předtím. V Pixaru si stále drží velmi vysokou laťku technické kvality, ale scénáristická zajímavost a zábavnost se jim poslední dobou nějak vytrácí.

Velmi osvěžující, že se ještě dnes najde tvůrce, který nebudí hrůzu rozléváním hektolitrů krve, ale jen efektním použitím pomalých záběrů a zvuku. Je to docela paradox, jestliže tím tvůrcem je režisér prvního SAW. Tady se sluší říct, že James Wan je prostě frajer, který přesně ví, jaký přístup jeho filmy vyžadují. Více se mi líbila první polovina, kde bylo strašení vynikající a více než zde zmiňovaný REC se mi vybavovaly pocity, jaké jsem měl snad naposledy u originálu Oka. Druhá polovina je bohužel vykradený Poltergeist a závěrečné "bloudění" už tak působivé nebylo. Přesto je Insidious v rámci současného hororu vyjímečný film. 80%

První půlhodina odkazuje a komentuje situace z prvního dílu. Zbytek filmu kopíruje ty samé události, jen s tím rozdílem, že se to odehrává v Bangkoku. Pro mě tedy naprosto stejně (ne)zábavné jako Vegas.

Scott Steward dělá pokroky. Po ultra debilní Legii přichází s už jen debilním Kazatelem. Jestli to tak půjde dál, mohl by být příští film alespoň průměrný.

Zatímco většina hororových remaků poslední doby nepostraší, spíše nudí a divák proklíná filmaře za zneuctění originálu, podžánr exploitation se tomuto zatím úspěšně vyhýbá. Po Texaském masakru, Posledním domu nalevo a I Spit On Your Grave je Mother's Day další podařený kousek. Možná je to i tím, že zmíněné filmy jsou 30-40 let staré a především z technického hlediska po remaku vyloženě křičely - snad jen s výjmkou Texaského masakru.

Nejzajímavější na tomto extrémně nudném filmu je to, že ten samý John McTiernan dokázal krátce po něm natočit dva z nejlepších akčních filmů 80.let.

Je to krátké a přesto jsem se na pár místech lehce nudil. Britské "rodinné" podívané The Children nebo Mum and Dad mě sejmuly o dost víc.

Odkaz Ed Wooda žije dál! Úžas nad tím, že něco takového může v roce 2010 vzniknout a "zábavná" strašlivost všeho co se tam děje, nemůže nikoho nechat chladným :-) Bavil jsem se o něco víc než u Megashark vs. Giant Octopus.

Tomáš Řehořek je zjevení, které česká kinematografie potřebovala jak sůl a že půjde o talent prokázal už v Proměnách. Je vidět, že má nakoukáno a s moderními filmovými postupy umí zacházet. Co tomuhle filmu výrazně strhává body je scénář, který nemá děj! Jsou to pouze za sebe řazené scénky ze života jednoho grázla, které mají dost proměnlivou zábavnost. To samé platí o Budařově postavě. Když je přímo na plátně, je to převážně zábavné, ale doprovodný monolog mi místy až lezl na nervy, jak se snažil být za každou cenu co nejvíc cool. Taky není v pořádku, když mám po projekci pocit, že film trval dvě hodiny a on má bez závěrečných titulků skromných 80 minut.

Pro postavy tohodle filmu jsou nadpřirozené jevy zřejmě denním chlebem a není jim vůbec divné, že se dějí. Tím pádem je fuč veškerá atmosféra. Pokud nepočítám úvodní scénu, tak na první pořádný útok démonů se čeká dlouhých 50 minut, což je dost dlouhá doba na to začít se pekelně nudit. Kromě hlavního hrdiny, nemá žádná z postav sebemenší motivaci jet do té chaty a všichni ostatní jsou tam jen proto, aby démoni měli co žrát. Jsem sám překvapen, že tohle hororu 80.let vyčítám, ale tady každá nelogičnost tak strašně bušila do očí a mozku, že byl zážitek s každou další o to horší. Ta jedna hvězda je jen za celkem vydařené slizem a krví opatlané masky.