Gore

Oscarový hit, který byl natočen až moc líbivě a spoléhal na emoce publika, kterým se zželí pravdomluvného good boye Jamala a budou mu držet palečky. Je to novodobá pohádka (hraníčící s kýčem typu Pretty Woman - vyrobená na podobném principu, ale víc pro dospělé), která se ale vryje pod kůži a dvě hodiny poměrně utečou. Obávám se jen toho, že je to jen one watch movie, a že při opakovaných shlédnutí to bude mít klesavou tendenci. Trošku pokulhává logika v detailech a very f*cking happy end se sice dal čekat, ale doufal jsem v nějaký konečný zvrat, bohužel marně.

Úvodní scéna nemá chybu, pak se to ale roztříští jak zrcadlo do mozaiky několika lidských osudů, které jsou víceméně černohumorně zábavné, jiné poměrně natahované a nicneříkající. Skvělý Farrell a Meaney. Ostatní spíše přehrávají (škoda u mé oblíbenkyně Kelly MacDonald). Největším mínusem je, že poslední dobou ostrovní kinematografie podobné příběhy chrlí jeden za druhým, proto jsem tam moc originality neshledal.

Animovaná disneyovka, která nejspíš vznikla jen, aby něco vytřískala z populární postavičky, která v krátkých příbězích má vtip a švih. Celovečerák to neutáhne, má to dost děr a natahovaný děj. Ale pokud vám je 8 let, tak se to dá skousnout. Dospělý z toho má pouze nostalgickou vzpomínku na dětství.

Letní komedie spíchnutá horkou jehlou. Na dopoledne při uklízení fajn, ale ne pro opakované zhlédnutí. Naprosto prázdné jak dějově tak herecky. Jen malej postřeh, že Voříšková je pěkná holka, ale to je na film trochu málo.

Pavel Liška ve velmi uvěřitelné roli gaye (na rozdíl od Marka Daniela), herecky velmi vyzrálý a zatím nejlepší režie Bohdana Slámy (po hysterických Divokých včelách a chladném Štěstí). Horší je to s filmem, který ve druhé polovině ztrácí dech a po dvou dnech už pomalu nevím, jak to skončilo. Celé to vyšumělo do ztracena.

Byl jsem příjemně překvapen (po všech těch negativních zvěstech ještě před premiérou). Režie Singera byla bezchybná a víceméně komorní drama s kvalitními herci, kteří své party uhráli na výbornou, bylo potřebně napínavé a dvě hodiny utekli jako voda.

Naprosto výtečný Ben Kingsley, který je bohužel protipólem ztuhlého herectví Joshe Pecka. Ben zde předvádí roli stárnoucího hipíka a psychologa Squirese, který kouří trávu, vzpomíná na 60. léta, kdy si užíval každý s každým, hrál Bob Dylan, užívali se všechny různé drogy a nechce ani trochu dospět, což dokazuje i náhodným sexem s Union (jedna ze sester Olsenových). Peck v roli drogového dealera Lukea Shapira, který je naopak panic, poslouchá rap a do první holky, kterou potká se bláznivě zamiluje. Filmu chybí tempo a sráží ho herectví Pecka. Kingsley ačkoliv se snaží, co mu síly stačí a je naprosto úžasnej, tak film bohužel nedokáže vytáhnout na nadprůměr.

Sice tomu chybí Kate Beckinsale a i reřie Lena Wisemana, ale Patrick Tatopoulos, co nemůže nahrabat příběhem dohání akčními scény. Jen ta Mitra mi tam moc neseděla.

Alan Parker je silná osobnost ne režisérské stoličce a pracuje si svým nezaměnitelným stylem a je to vidět i na tomto filmu, kde je jeho styl velmi patrný. Silné jak herecky, tak dějově. Vyčítám jen pozvolné se dostávání do děje, ale naopak vyzdvihuju silnou závěrečnou půlhodinku.

Je až děsivé, jak Sean Penn věrohodně zahrál homosexuála ve všech maličkostech. Kromě tohoto one man show (Penn téměř nesleze z plátna), pouze sledujeme politické pozadí kolem voleb Milka a jeho vztahy. Nejsem Američan ani homosexuál, proto mě ten film místy ubíjel nudou.