EdaS

Velmí originální (jak hrdinou, tak příběhem) a velmi bizarní (v rámci amerického mainstreamu extrémně) horor, kde Craven dokazuje po hitchcockovsku svou vypravěčskou invenci (většina filmu se odehrává v jednom domě). Škoda jen trošku natahovaného závěru, ale to je chyba hodně Cravenových filmů. *** 1/2

Moc pěkné. Na Iluzionistovi se mi toho líbilo hodně - charismatický Edward Norton, zajímavě krásná Jessica Biel, fascinující (a o nějakou cenu si říkající) Paul Giamatti, uhrančivá Glassova hudba, tajuplná atmosféra... jak říkám, moc pěkné.

Docela mě překvapuje nízké hodnocení kolem - mně se Cravenův originál líbil skoro stejně jako Ajaův remake. Je sice pravda, že napětí v závěrečné třetině trošku opadá, ale to se stalo i letošním Horám.

Příslovečný krvavý balet se u Johna Woo objevil dle mého až ve dvojce Lepšího zítřku. Co na svého předchůdce ztrácí po stránce příběhu, dohání nadživotní akcí, hlavně v závěru. Některé dějové zvraty jsou však vyloženě na pováženou (už třeba to, jak se vyřešil návrat Chow Yun-Fata) a brání mi v pětihvězdičkovém ohodnocení. Na druhou stranu, kdybych měl tenhle film srovnávat s tím, co Woo natočil v Hollywoodu...

Zklamání. Příliš málo děje a moc pomalé tempo na to, aby Thornton nezačal se svýma sprosťárnama nudit. Mohla to být bomba (nápad je to výtečný), ale na hodinu a půl v žádném případě nevystačí...

Čeho si na hongkongských filmech Johna Woo vážím nejvíc je jeho schopnost vyprávět emocionálně silná dramata, přičemž akce (jakkoliv brilantní či krvavá) je jejich přirozenou součástí - čili nevyčnívá, nesledujete film jen kvůli ní. Lepší zítřek snad do akčních filmů ani řazen být nemá, jde tam hlavně o to drama hlavních postav. Síla přátelství a rodinných vztahů - to je to, co Woo řeší. Klasika.

Citlivě natočená adaptace autobiografického bestselleru Elizabeth Wurtzelové o boji s depresemi je skvělým důkazem toho, jak výtečná je Christina Ricci herečka. Co by v podání někoho jiného mohlo svádět ke HRANÍ, působí naprosto přirozeně - není to Christina Ricci, která hraje, že trpí, ale trpící Elizabeth Wurtzelová. Vynikne to zvláště ve srovnání s Jessicou Langeovou, která přehrává ostošest. Vzhledem k její roli to ale tolik nevadí. Škoda, že Miramax tenhle zajímavý a působivý film naprosto zazdil.

Neber Thajci jeho slona, jinak ti nakope prdel - to je morální poselství tohoto filmu. Ale vážně - před desíti až patnácti lety bych z artistických výkonů Tonyho Jaa byl na vrcholu blaha, teď mi náladu kazily "detaily" typu nezajímavého scénáře a pod. Nejvíc se mi líbila scéna, kdy bez jediného střihu hrdina projde několik pater a zrube všechny kolem sebe. Celkově poměrně chutná jednohubka, ale Jaa si zaslouží lepší film.

Příběh už by byl okoukaný před dvaceti lety, ale díky poctivé nedigitální akci a pěkné kameře mi to ani nějak zvlášť nevadilo. Co mi naopak vadilo byla snaha závěrem nějak dodat na vážnosti jinak příjemně odpočinkovému filmu.

Mix gangsterky, lidové komedie a kapky dojákoidního dramatu funguje (alespoň pro mě) hlavně v té vážnější části - asijský humor mi tolik blízký není. Zvlášť v druhé půlce snímku jsem si ale už hrdiny docela oblíbil (teda některé) a uvažuji o stáhnutí si druhého dílu...