EdaS

Burtonova fantazie, Johnnyho oči, chemie mezi ním a Winonou, smutná ale povznášející Elfmanova hudba a v neposlední řadě Vincent Price... plýtvání slovy. 100%

Těžce sebežroutská, nabubřelá, překombinovaná a banální nuda. Hodina a čtvrt stupidních, nikam nevedoucích keců. Jediným pozitivem je fajn hudba.

"Fuck them if they can´t take a joke." Dr. Divnoláska á la John Woo aneb Boys will be boys. Travolta se prohání se Slaterem utažskou pouští a dokazují si, kdo má větší koule. Je to možná hloupé, ale rozhodně zábavné a nejspíš je to můj nejvíckrát viděný Woo. Akce naprosto parádní a stylovějšího kuřáka a padoucha než je Travolta taky hned tak nenajdete. Škoda jen, že si Mistr víc nevyhrál s motivem přátelství. A Zimmerův soundtrack z hlavy zaručeně nedostanete. Zatraceně podhodnocený film.

Vizuálně naprosto dokonalé (ano, hammerácké horory mám rád stejně jako Tim), ale rozhodně to není strhující zážitek jako v případě nejlepších Burtonových filmů. Už kdysi dávno v kině mi vadil mírný chlad a dvojka Depp - Ricci mi k sobě prostě nepasuje. 70%

Velmi vtipné a čím dál tím víc i milé. Jen kdyby mi to občas nepřipomínalo mě a některé kamarády... :o) P.S. Na závěr první série zvedám na pět a těším se moc na další díly.

Knížku jsem odložil po sto stránkách (na Kingovo zdlouhavé vyprávění někdy zkrátka není nálada), ale teď si ji znovu seženu. Už jen proto, abych zjistil, jak v ní slibně rozběhnutý příběh skončí. Pavučina snů je tři čtvrtiny stopáže sympaticky si na všechny strany vypůjčující, nuceně zkratkovitá, lehce bizarní, zároveň však napínavá podívaná, kterou pohřbíjí opravdu debilní závěr. Ty víc než dvě hodiny jsem se ale opravdu nenudil, což se počítá.

Svěží, nápadité a citlivé. Chramosta je opravdu talent.

Moc pěkné. Předvoj tolik populárních letištních katastrofických thrillerů z let sedmdesátých (taky podle předlohy a scénáře Arthura Haileyho) byl velmi silnou inspirací Připoutejte se, prosím! - spoustu scén z něj si rozhodně vybavíte. To nic nemění na tom, že jde o dobře natočenou i zahranou (standardně velmi dobrý Dana Andrews a ještě lepší Sterling Hayden) napínavou zábavu.

Ed Wood brojí proti pornografii (což je ironie, protože u porna později sám skončil). Není to už bohužel taková sranda jako dřív.

Nejtemnější (a není už to taková ta "příjemná" temnota) Burton a geniální Sondheimova hudba. Není to pro každého, ale já mám Sweeneyho Todda čím dál radši. Nic proti místním odborníkům na zpěv, ale Depp je v pohodě a co neuzpívá, to dohraje. A miluju Helenu Bonham Carter. Už dlouho.