CSSML

Autor: Ennio Morricone

Autor: Howard Shore

V životě svatého Bruna, zakladatele kartuziánského řádu, se nachází skutečnost, důkladně přezkoumaná učenými bollandisty a odolávající nejpřísnější kritice všech dob. Řečená skutečnost se odehrála v Paříži za bílého dne v přítomnosti tisíců svědků a její podrobné okolnosti byly přesně zaznamenány současníky i zúčastněnými osobami, z nichž jedna uvedla v život velmi významný náboženský řád. Roku 1082 zemřel proslulý učitel na pařížské univerzitě, Raymund Diokres, obdivovaný a oplakávaný svými žáky. Jeden z největších učenců té doby jménem Bruno, známý po celé Evropě svou vědou, talentem i ctnostmi, byl tehdy se čtyřmi společníky v Paříži a považoval za svou povinnost zúčastnit se zádušní bohoslužby za všeobecně uctívaného zesnulého. Tělo bylo dopraveno do velkého sálu kaple při chrámu Notre-Dame a početný dav obklopoval máry, na nichž mrtvola podle tehdejšího obyčeje ležela zahalená pouze tenkou rouškou. V okamžiku, kdy začalo čtení slavnostní zádušní mše slovy: „(Pak) mne povolej, abych ti odpovídal, aneb ať já mluvím, a ty mi odpovídej! Mnoho-li mám nepravostí a hříchů, zločiny mé a viny moje mi ukaž!" (Jb 13, 22-23), zazněl zpoza rubáše hrobový hlas a všichni přítomní slyšeli následující slova: „Byl jsem obžalován spravedlivým soudem Božím." – Odvážnější z přítomných se vrhli k mrtvému tělu a nadzdvihli roušku. Zemřelý tam ležel nepohnutě a strnule; skutečná mrtvola. Na okamžik přerušené modlitby pokračovaly, ale všichni přítomní byli naplněni strachem a zděšením. Začalo druhé nokturno zádušní bohoslužby a znovu se došlo ke slovům: „Odpověz mi!" – Tentokrát se zemřelý před očima všech přítomných zdvihl a hlasitě řekl: „Jsem odsouzen spravedlivým Božím soudem," a znovu klesl na máry. Zděšení davu dosáhlo vrcholu. Lékaři nanovo potvrdili, že Raymund Diokres je mrtvý. Tělo bylo ledově studené, bez citu a ztuhlé. Nikdo neměl odvahu pokračovat v zádušní mši a byla odložena na další den. Církevní autority zvažovaly, jak by měly o věci rozhodnout. Jedni říkali: „Je zavržený a proto nehodný modlitby Církve." – Jiní jim namítali: „Ne, to všechno, co jsme slyšeli a viděli, je sice hrozné, ale my všichni, kteří jsme byli svědky té děsivé podívané, budeme také jednou nejdříve obžalováni a pak souzeni." – Biskup souhlasil s poslední názorem a následující den začala zádušní bohoslužba ve stejnou hodinu jako předcházejícího dne. Bruno se společníky tam byl rovněž. Celá univerzita, celá Paříž se hrnula k chrámu Notre-Dame. Začala zádušní mše. Při témže čtení a slovech: „Odpověz mi!" se mrtvé tělo doktora Raymunda zdvihlo na márách a děsivým hlasem zvolalo: „Jsem zavržen spravedlivým Božím soudem," a pak toporně padlo nazad. Tentokrát se již nedalo sebeméně pochybovat. Děsivý zázrak byl s jistotou prokázán a nepotřeboval žádné další zkoumání. Na příkaz biskupa a katedrální kapituly byla mrtvola zbavena všech odznaků hodností a odvezena na mrchoviště v Montfauconu. Když tehdy asi pětačtyřicetiletý Bruno odešel z kaple, neodvolatelně se rozhodl opustit svět a se svými společníky si vyhledal útočiště ve velkém kartuziánském klášteře u Grenoblu, kde se nerušeně mohl připravovat na spravedlivý Boží soud. To byl čin zavrženého, který se vrátil z pekla – ne proto, aby je opustil, nýbrž kvůli vydání nezvratného svědectví o jeho existenci.

Z knihy: J. A. Keller: Peklo existuje, str. 28, převzato z MariaPro

Autor: Krzesimir Dębski

Ó, Ježíšku, Tobě se vzdávám,

na přímluvu Tvé Matičky žádám:

v nouzi mi pomoz a dej mi Sebe,

hle, já pevně věřím, Pane, v Tebe!

Že mi Tvoje milost vezdy přispěje,

to je má jediná v žití naděje.

Že jsem hněval Tebe, trpce lituji,

z plna srdce svého Tebe miluji.

Ó, Ježíšku můj, k pomoci mi spěj,

k setrvání mi hojnou sílu dej!

Chciť se v pravdě polepšiti,

nikdy více nehřešiti,

Tvou chci já být obětí,

z lásky k Tobě trpěti.

Můj Ježíšku, Tebe jen miluji,

navždy se Ti dnes celý věnuji.

Pro lásku však Tvoji, Spasiteli,

srdce část i druhu dám i nepříteli.

Zbav mě trýzně mojí, dej mi Sebe,

za to s pokorou, hle, prosím Tebe.

Dej, bych s Tebou, s Josefem, s Tvou milou Máti,

na radosti věčné mohl účast bráti!

Amen. Amen. Amen.

Ave, maris stella,                               Zdrávas, hvězdo mořská,

Dei Mater alma,                                 vlídná Matko božská,

Atque semper Virgo,                          ustavičná panno,

Felix caeli porta.                                šťastná nebes bráno!

Sumens illud Ave                              Tobě pozdrav pěla,

Gabrielis ore,                                     ústa Gabriela,

Funda nos in pace,                            v pokoji nás vkořeň,

Mutans Evae nomen.                         jméno Evy proměň.

Solve vincla reis,                                Rozvaž pouta vězňům,

Profer lumen caecis,                          světlo rozžni slepcům.

Mala nostra pelle,                                Zapuď hrozby naše,

Bona cuncta posce                             dobra všechna snášej.

Monstra te esse matrem,                   Ukaž, že jsi máti,

Sumat per te preces,                          prosby sebou bráti

Qui pro nobis natus                             račiž Syn, jenž pro nás

Tulit esse tuus.                                    tvojím chtěl se zváti.

Virgo singularis,                                   Panno nejvzácnější,

Inter omnes mitis,                                ze všech nejvlídnější,

Nos culpis solutos,                              nás, všech hříchů prosté,

Mites fac et castos.                              učin tiché, čisté.

Vitam praesta puram,                          Žití dej nám cudné,

Iter para tutum,                                     srovnej cesty bludné,

Ut videntes Jesum,                              bychom u Ježíše

Semper collaetemur.                            věčně těšili se.

Sit laus Deo Patri,                                Chvála Bohu Otci,

Summo Christo decus                         Kristu nejvyššímu

Spiritui Sancto,                                     i Duchu svatému,

Tribus honor unus. Amen.                    všem třem úctu jednu! Amen.

Český překlad: Hodinky k nejblah. Panně Marii dle obřadu řádu sv. Dominika, 1915

Jiný, podle mě méně povedený překlad: http://1url.cz/uquc

Quem terra, pontus, sidera                  Jejž nebe, zem i moře ctí,

colunt adorant, praedicant,                   o němžto káží svědectví,

trinam regentem machinam                 jenž trojí říši kraluje,

claustrum Mariae baiulat.                     v Marie bytost sstupuje.

Cui Luna, Sol, et omnia                       Hle, jemuž slunce, měsíc, vše

deserviunt per tempora,                       v svém čase slouží v pokoře,

perfusa caeli gratia,                             jej plno božskou milostí

gestant Puellae viscera.                      teď nitro Panny uhostí.

Beata Mater, munere,                          Ó blahá Matko volbou tou,

cuius supernus Artifex,                        jejž Tvůrcem svrchovaným zvou,

mundum pugillo continens,                 jenž v dlani světy nese, ten

ventris sub arca clausus est.              v tvé lůna arše uzavřen.

Beata caeli nuntio,                               Ó blahá nebes poselstvím,

fecunda Sancto Spiritu,                       sám svatý Duch je chotěm tvým,

desideratus Gentibus,                         a po němž lidstvo toužilo,

cuius per alvum fusus est.                  nám lůno tvoje zrodilo.

Iesu, Tibi sit gloria,                              Ó Pane, budiž oslaven,

qui natus es de Virgine,                      jenž z Panny byl jsi narozen,

cum Patre, et almo Spiritu,                i s Otce, Duchem předobrým,

in sempiterna saecula. Amen.           od dneška k věkům budoucím. Amen.

O gloriosa virginum                            Ó slavná mezi ženami,

sublimis inter sidera,                          vznešená mezi hvězdami,

qui te creavit, parvulum                     Ty kojíš prsem mateřským

lactente nutris ubere.                         to dítě, jež je Tvůrcem Tvým.

Quod Heva tristis abstulit,                 Co Eva smutná ztratila,

tu reddis almo germine;                    Ty's plodem vzácným vrátila.

intrent ut astra flebiles,                      By ubozí šli ku hvězdám,

caeli recludis cardines.                     otvírá nebes bránu nám.

Tu regis alti ianua                              Ty's bránou krále velkého,

et aula lucis fulgida;                           Ty chrámem světla jasného!

vitam datam per Virginem,                Ten život, jenž nám pannou dán,

gentes redemptae, plaudite.              buď spasenými opěván.

Iesu, Tibi sit gloria,                             Ó Pane, budiž oslaven,

qui natus es de Virgine,                     jenž z Panny byl jsi narozen,

cum Patre, et almo Spiritu,                i s Otce, Duchem předobrým,

in sempiterna saecula. Amen.           od dneška k věkům budoucím. Amen.

Český překlad: Hodinky k nejblah. Panně Marii dle obřadu řádu sv. Dominika, 1915

Ranní modlitba                                  Večerní modlitba                                      V pokušení či nebezpečí

Ó Bože, celou tuto noc                      Dřív, nežli ke spánku ulehnu,                   Maria, pomoz, přišel čas,

zas chránila mě tvoje moc.                k Bohu své srdce pozvednu.                   milostivá Matko slyš náš hlas!

Buď za to ctěn a veleben                   Buď věčně chválen, veleben                   V nebezpečí a strádání

a prosím tě: i tento den                      za vše, co dals mi tento den.                   přímluva Tvá nás ochrání.

ty dobrý, svatý Otče můj,                   A jestli v čem jsem pochybil,                   Lidská kde síla bezmocná,

mě hříchu, smrti ochraňuj!                 prosím tě, bys mi odpustil.                      Tvá kyne ruka pomocná;

Myšlenky, slova, skutky své               Pak spokojeně mohu spát,                      neoslyš proseb dítek svých,

chci obětovat ke cti Tvé.                    můj anděl bude při mně stát.                   k Tobě tak vroucně lkajících;

Maria, Máti přemilá,                            Maria, Boží Rodičko,                                Matkou ukaž se laskavou,

přimluv se za mě u Syna,                  ó chraň mne, chraň mne, Matičko!         sešli nám v nouzi pomoc svou;

jehož nechť chválí každý hlas,          A Ty, můj Kriste Ježíši,                            Maria, pomoz, přišel čas,

jak nyní, tak po všechen čas.            můj Bože, dobro nejvyšší,                       milostná Matko, slyš náš hlas.

Amen.                                                v Tvé rány sebe ukrývám,                       Amen.

                                                          pak šťastně, klidně usínám.

                                                          Amen.