Midar

To byl ale sranec. Vážně obdivuju lidi, kteří to byli schopni zhlédnout na jeden zátah, aniž by neusnuli. Kvalitnějšího Oscarového adepta, aby člověk pohledal...bože. Všechny ty Oscarové nominace jsou absolutním výsměchem zdravého rozumu...hovno zabalené do hezkého vizuálu je pořád jen hovnem.

Efektně natočená koláž neustále se opakujících iracionálních sraček...

Absolutní nářez s fantasticky napsaným scénářem, perfektními hereckými výkony, geniální režií, dravým střihem, hravou kamerou, stylovou hudbou a hlavně myšlenkami, které ve mně ještě nějakou dobu po zhlédnutí silně rezonovaly. Zapomeňte přitom na oslavu násilí či anarchistických spolků, kdepak, Klub rváčů je o něčem úplně jiném. Především je o absolutním zanevření nad materiálně založenou společností a odpoutáním se od svazujícího života ve společnosti plné pravidel, jež nedávají smysl. Dodnes jsou přitom všechny tyto myšlenky aktuální a dodnes jsem se vlastně nesetkal s podobně podmanivým zpracováním podobného tématu. Kritika společnosti prostě nikdy nebyla tak přesná, dravá, dynamická, dechberoucí a geniální jako právě tady. Díky všem těmto aspektům se stal Klub rváčů permanentním členem mého žebříčků nejlepších filmů všech dob. Už tak extrémně silný filmový rok 1999 by byl bez něj sotva poloviční, a to jsme se v něm dočkali takových klasik jako je Matrix, Americká krása či Šestý smysl. Více zde.

Rádoby promyšlená zhovadilost s lacinými efekty, příšernou akcí, lenivými hereckými výkony, nulovou hudbou a neexistujícím napětím. Tak nějak by se dal ve zkratce nový Matrix popsat. Sakra a já si tolik přál, aby se to i přes všechny ty rozporuplné ohlasy a otřesné trailery nakonec povedlo. Bohužel to ale dopadlo vlastně ještě hůře než jsem čekal. První hodina je úmorná nuda, ve které se v podstatě nic neděje. Rádoby hluboké myšlenky nebo nějak zajímavé meta odkazy nejsou a nebo jsou, akorát jsem asi zrovna spal, když na ně přišla řada. No a to neustále problikávání scén z původní trilogie? To je vrchol bezradnosti tvůrců, kteří viditelně vůbec nevěděli, co a jak chtějí vlastně natočit. Druhá půlka pak sice, dejme tomu, hezky pracuje s tím, jak moc se vlastně skutečný život od třetího dílu posunul. Na druhou stranu 2/3 nápadů nebo nových myšlenek je buďto nedotažených nebo prostě jen extrémně líných a hloupých. Finále je pak ubíjející nuda, ve které jsem vlastně vůbec nechápal motivace jednotlivých postav. A udělat z toho v jádru dojemný příběh o osudové lásce. Jako vážně? Těch pár záběrů, kdy se Neo a Trinity drží za ruce a zasněně na sebe čumí někomu stačí? Nikdy víc...upřímně závidím všem, kdo z kina odcházel nadšený...tohle bolelo...

I přes trochu rozpačitý konec se jedná v prvé řadě o hravý muzikál s parádním Andrew Garfieldem, podmanivým vizuálem a kouzelnou atmosférou. Pokud tak zrovna trpíte depresemi, nevíte, co se svým životem nebo jen potřebujete nabít pozitivní energií a trochu nakopnout, je tick, tick… BOOM! něčím přesně pro vás. Myšlenka, bojovat a nevzdávat se na cestě za svými sny, totiž dlouho nebyla podána tak kouzelným a podmanivým způsobem jako právě v tomto snímku. Více zde.

Rozhněvaný muž je perfektně vystavěné akční drama, ve kterém se rozhněvaný Jason Statham s nikým a s ničím nese** a zatraceně mu to sedí. Tak skvěle napsanou, zahranou a zrežírovanou akční řež si prostě budete chtít pustit znovu. Po neméně povedených Gentlemanech tak mohu bez problémů zkonstatovat, že Guy Ritchie je zpět, a přímo v životní formě.

Jeden z nejlepších animáků posledních let. Raya a drak, Duše, Luca a v podstatě všechny ty nové pixarovky se mohou jít zahrabat. Rodina na baterky je totiž všechny hravě strká do kapsy. Je to prostě svěží, hravý a hlavně vynalézavý animák s božskou animací, hudbou, která šlape na plné obrátky a naprosto fantastickým humorem.

McKayovi se tady podařilo bezchybně vykreslit tu debilnost a nesmyslnost, která v současné době vládne světem. Ať už je řeč o fake news, sociálních sítích, influencerech, koronaviru či spasitelských miliardářích. Nebojí se tu prostě ukázat smutnou pravdu toho, že vlastně všichni míříme do totálního hajzlu. Herci v čele s Leonardem DiCapriem, Jennifer Lawrence, Meryl Streep či Jonahem Hillem tu přitom hrají naprosto dokonale a jenom podtrhují tu suverenitu, s jakou nám to McKay všechno servíruje. A my mu to prostě žereme i s navijákem, i přes skutečnost, že nás vlastně brutálním způsobem zesměšňuje a kritizuje.

Naprosto chápu ty z vás, kteří tomu filmu nemohou přijít na jméno. Přece jenom je to přepálené, přehrávané a v konečném výsledku taky pěkně hloupé. Wan si ale všechny tyto věci plně uvědomoval a místo toho, aby se je pokoušel skrýt, postavil na nich celý film. V některých pasážích si tak opravdu budete klepat na čelo a říkat, proboha, na co se to vlastně dívám, zároveň vás ale atmosféra toho filmu naprosto pohltí. Ti přehrávající herci a přepálená hudba tu prostě v kombinaci s Wanovou přesnou a dravou režií fungují naprosto dokonale. Jasně, že výsledná pointa není zrovna nic originálního či nějak promyšleného, na poměry podobně laděného filmu, jsem s ní ale já osobně neměl sebemenší problém. Wan navíc opět dokazuje, kdo je tu králem moderního hororu. Když už má být něco opravdu strašidelného či napínavého, funguje to přesně tak, jak má. Nebojí se přitom pořádně přitlačit na pilu, co se brutality týče a za některé ty kamerové hrátky, by se nemusel stydět ani David Fincher. Závěrečná akční čtvrthodinka je pak přímo pastvou pro oči. O tak přehledně, stylově a efektně natočené akci si patlalové jako je třeba Olivier Megaton mohou nechat zdát. Sečteno, podtrženo, Wan si prostě natočil takový malý, nenáročný snímek, který bude dělat radost v prvé řadě jemu samému, a nikoliv divákům. A na mě to prostě opět fungovalo absolutně dokonale. Nebýt přitom toho úplného závěru, u něhož scénáristka Akela Cooper malinko zaváhala a vyměkla, šlo by skoro o bezchybnou jednohubku.

Spider-Man: Bez domova nakonec doručil přesně to, co od něj řada diváků očekávala, a to tedy naprosto božský fan servis. Tvůrci k němu ale nějak zapomněli přidat i něco dalšího. Když si totiž odečtete všechno to nadšení z návratu tolika známých tváří, zbyde vám jen vesměs průměrná komiksovka s mdlou akcí, chabou zápletkou a otravným hrdinou. I když jsem tak na jednu stranu opravdu hodně rád za to, že jsem mohl všechny ty herce opět vidět v jejich ikonických rolích, jsem na stranu druhou trošku zklamaný z toho, v jak zapomenutelném filmu se po tolika letech objevili. Přece jenom měli být jen takovou třešničkou na dortu už tak naprosto nadupaného snímku, a ne záchranou zcela průměrného filmu. Více zde.