Seabeast

Poslední režisérský animovaný počin Reného Lalouxe je v porovnání se starší Divokou planetou o několik tříd výše a to v mnoha rovinách. Jasně, že svoji roli hraje věkový odstup 15-ti let a na Divoké planetě se podepsal zub času, ale Gandahar je zkrátka o dost ucelenější a zábavnější vůbec. Pokud vás Divoká planeta fascinovala svoji bizarností, fantaskním světem a surreálnou atmosfou, tak nebudete vůbec litovat i zde! Prostý příběh zato opět s alegorickým podtextem a kosmickým až duchovním nádechem. Při prvním zjevení armády černých kovových robotů šel vyloženě mráz po zádech, čemuž výtečně pomáhala hudba a zvuková stránka. Po celou dobu výborně příběhu sekundovala. Stejně jako v případě Divoké planety jsem mohl spatřit pozoruhodné nápady v univerzu Gandaharu. Radost se kochat omračujícím vizuálem. Animák Gandahar bych také nedoporučoval pro nejmladší diváky, protože by mohl působit příliš pochmurně a možná strašidelně.

Vynikajicí Bondovka! Po ne tolik záživnějších kouskách jako Quantum of Solace a Skyfall se povedlo přijít s dílem, který místo sázky na akčnost více hledí na zajímavé dialogy, rozvrstvení příběhu a atmosféru celkově. Neříkám, že by to v předešlých zmíněných počinech vyloženě chybělo, ale Spectre je v tomto aspektu silnější. Těch pořádných akčních scén by jste sice napočítali na prstech jedné ruky, ale nutno dodat, že se jedná o nervy drásající podívané! Je jasné, že se názory na novou Bondovku budou lišit, ale Spectre si moji pozornost dokázalo udržet od začátku až do úplného konce. A to dva a půl hodiny není zas tak krátká stopáž. I přes svou temnost, která příběh doprovází, došlo na momenty při kterých jsem se musel hlasitě smát. Takže takovéto "sem tam odlehčení" a různé vtipné hlášky, které vůbec vážnosti neuberou. Palec nahoře, čekal jsem průser, ale přitom je Spectre velké překvapení a spolu s Casino Royale nejvydařenější Craigova Bondovka!

Divoká planeta je fantasmagorická podívaná ve francouzsko-československé produkci, takže tu mají otisk naše zlaté české ručičky. Jedná se o trošku zapadlý šperk, který se zřejmě ve své době nemohl zde dočkat ohlasu, zato v Cannes získal cenu. Vypravuje alegorický příběh z dalekého kosmu o rase Draagů, kteří si lidi chovají jako domácí zvířátka. Disponují mnohem vyspělejší technologií a při porovnání ve fyzické velikosti jsou to obři, co nás dokáží cvrnkat prsty jakoby se nechumelilo. Animace a vůbec veškeré nápady jsou velmi bizarního charakteru stimulující naši fantazii. Hudba je pochopitelně na svá léta v jakémsi "funky" nádechu, který dle mě ne tolik k příběhu sedí, ale dá se to zkousnout. Po celou dobu jsem měl k filmu jen jednu zvláštní výhradu, které jsem se nemohl zbavit. Možná je to dáno rokem, ale působí scénářem, narací a celkovým plynutím tak nějak nedotaženě, nekonzistentně. Nebyl jsem si celou dobu jistý jestli sleduji film s regulérním příběhem nebo dokumentární cyklus ala Byl jednou jeden... člověk. Přišlo mi, že se to tak nějak mezi sebou střídalo, což mohl být i záměr, ale tahle věc mi trochu vadila. Za smrknutí Divoká planeta určitě stojí a potěší hlavně ty, které otravuje současná hollywoodská animovaná produkce. Ovšem pozor, neřekl bych, že se jedná úplně o animák pro nejmenší!

Po všech těch přířazených žánrových anomálií, které jsou na čsfd zvykem je zde přesně opačný případ! Chybí tu ještě to krásné slůvko na pět písmen a tím je..........HOROR!!! Ano přesně tak a v nejtrefnějším výjádření přímo komediální horůrek! Hlasy vás příjemně trknou svojí absurdní nadsazeností a jedná se o velmi zábavný portrét sympatického schizofrenika, který se se svým ňoumovstvím dopracuje až k sériovému vrahovi. Zní to děsivě, ale je to opravdu odlehčený a elegantně naservírovaný příběh nenudící ani v jednom okamžiku. Vedle toho vyobrazuje pohled do mysli schizofrenika, jak by asi tak mohl vnímat své okolí a jak také okolí vnímá jeho. A zde se mi opravdu líbily ty kontrasty, z pohledu hlavního hrdiny Jerryho, kdy doporučenou medicínu na hlavu spolknul a kdy ne. Jinak byl v obou případech vykreslen jeho byt a také konverzoval či nekonverzoval se svými domácími mazlíčky. Místama také film zabrnká na strunu zamyšlení nad myšlenkama obecně a to je jedině plus, že vedle zábavy se dostaneme i do jiné roviny. Ryana Reynoldse si pamatuju jako toho akčního drsňáka, co si ve filmech nebere s nikým servítky a přitom tahle role je úplně v něčem jiná a specifická. Hodně mu sedla a svoji postavu vykreslil přímo výtečně, ale to i všichni ostatní. Závěrečná titulková tečka převzatá od The O'Jays je po tom všem nebesky povznášející!

Ne že by byl Windsor Drive vyloženě nepovedený film, ale sám si tak trochu podkopává nohy. Může za to částečná překombinovanost a formální samoúčelnost. Celou dobu se snaží navodit halucinační atmosféru různými flashbacky a jestli jsem pochopil dobře, tak i skoky do různých rovin reality. Do toho všelijaké hrátky s efekty, převracení obrazu a místama klipové pojetí příběhu. Bohužel mi nepřišlo, že by zpracování mělo podnítit k upoutání pozornosti nebo ke kýženému schizoidnímu výsledku. Spíš naopak. Z Windsor Drive se tak stává trochu nezajímavý rádoby mindfuckózní guláš, který nedrží pohromadě a nevede k smysluplné katarzi.

Nesrovnalosti hned na úvod; vyškrněte si prosím vás žánrové zařazení "horor" a máte jasno. Nějaký ten hororový nádech a prvky by se tu našly, ale ve velmi mizivé míře! Teď už jen ke snímku. No čumím jak blázen! Stará poctivá filmařina s maximálně vtahující a mrazivou atmosférou, navíc s odsýpajícím tempem, což by málokdo z moderních diváku čekal. Ze scénáře jsem si fakt sednul na zadek, protože je stejně tak vymazlený jako ostatní filmové aspekty, které v ničem nejsou pozadu. Výborná narace držící po celou stopáž v napětí a pokládající řadu otázek. Už jsem si skoro v závěru říkal, jak jsem to všechno prokoukl a přitom mi Taste of Fear dal neuvěřitelnou ťafku do xichtu a s grácií se mi vysmál. Samotný fakt, že film propadl ve své době v Británii a USA (ovšem nikoliv v Evropě) myslím svědčí o jeho nadčasovosti, protože se na něj kouká dobře i teď! Tenhle zapomentý klenot by si měl oprášit každý fanda mysteriózních thrillerů a basta!!!

M. Night Shyamalan se po dvou letech vrací zpět, ale tentokrát s found footage vylomeninou! Sází na minimalismus v hereckém obsazení, protože se hlavní děj motá kolem dvou sourozenců a dvou prarodičů. Lokace farmy přímo vybízí k hrátkám s atmosférou a probádávání temných zákoutí. S tou Shyamalan operuje opravdu skvěle, neboť i za dne dokáže vyčarovat děsivý moment na pocuchání vašich nervů (hra na schovku pod domem). V noci je to o něco strašidelnější, kdy stejně jako děti nevěřícně pozorujeme podivné chování obou staříků. S hororem ale spíš počítejte později, protože je rozjezd docela protažený a pro příběh to je dle mě trochu na škodu. Sice se s dětskými protagonisty dobře seznámíte a taky s prostorem, ale z napětí a atmosféry celkově se dalo vydolovat o něco víc. Z toho důvodu je The Visit taková sympatická hororová jednohubka, ale za to dobře koukatelná a zábavná.

Tohle že mělo být vyobrazení "chlapeckého dospívání"?!? Ne že bych chtěl být zrovna zapřísáhlým puritánem, ale tyhle "fakani polokriminálníci" si zasluhují akorát tak natřískat obuškem na zadnici! Akorát mi z těch krajně nesympatických postav naskakovala kopřivka a měl jsem dost co dělat, abych se do příběhu vžil nebo se jím nechal unášet. Pěkný prd a samotný příběh stál teda za starou belu. Těžko si pak z projekce něco odnést a ještě nad takovou chujovinou přemítat.

Po úděsné jedničce zde u pokračování tápu podruhé, i když je to o něco málo víc košer. Tolik opěvovaná atmosféra, která na vás dýchne svým prachem je kde? Rozvrstvený příběh vtahující do děje si taky vyšel na procházku? Na ceněný díl série o Šíleném Maxovi jsem byl asi moc střízlivý a nedokázal jsem v tom najít zalíbení. Je sice fakt, že zde na rozdíl od prvního dílu post-apokalyptickou budoucnost rozeznáte jakoby vás někdo praštil cihlou po hlavě, ale vleklo se to obdobně. Možná jsem měl jen vysoké očekávání, ale koukat podruhé na punkáče se "skoro odkrytou prdelí", toporného steroida Humu(s)nguse a opičku s bumerangem fakt nechci. A to mě jímá hrůza v rámci doplnění filmového vzdělání omrknout následující trojčičku, která je obecně považovaná za nejhorší, ale to se nějak podá. Na to ještě nikdo tuším neumřel.

První zásek v sérii s Šíleným Maxem a mladičkým Melem Gibsonem. Že se má jednat o post-apokalyptickou budoucnost jsem z filmu vůbec nepoznal a ani by mě to netrklo po závěrečných titulcích, kdybych neznal popis. Není to trochu zvláštní na příběh z "post-apokalyptické budoucnosti"? Ale na to kadí bílej tesák. Nicméně k samotnému filmu. Na sledování je to nekulervoucí a rozvleklá pruda, která mě hodně minula. Teatrální přehrávání herců a ten lehce komediální nádech "gangsterů" byl jistě režisérský záměr, ale pro příběh a atmosféru je to spíš na škodu. Jediná věc, která není na kompost je vidět neprošedivělého a bez vrásek vypudrovaného Gibsona. No, spíš než na film kvůli tomu mrkněte do galerie, ať se nepřipravíte o hodinu a půl drahocenného času.