Divoká planéta

Film mě ohromil svojí výtvarnou a vizuální stránkou - jako kdyby českoslovenští a francouzští výtvarníci a animátoři brali hutná množství lsd. Všichni ti roztodivný tvorové, rostliny, architektura ... prostě paráda. Dost mě ale zklamal velice uspěchaný a podivný závěr - přišlo mi, že jsem viděl tak maximálně první část dvojdílného filmu. (26.03.2012)

Tak zpočátku mi to přišlo jako celkem slušné psycho, ale to asi bylo způsobené tím, že mi trvalo, než jsem přijmul pravidla světa Draagů. Pak už jsem měl pocit, že koukám na normální sci-fi a občas mě jenom překvapil zjev těch místních zvířat. To vše svědčí o jednom - tvůrci mají hodně fantazie a když funguje a zapadá do toho filmu, dost to oceňuju. Hodně mě chytl i příběh, akorát v druhé polovině už pro mě nebyl tak napínavý a konec byl zbytečně ukvapený. Je v tom i jisté protiválečné poselství a dobře se mi na to dívalo, akorát ten scénář mohl být víc promyšlený. Gandahar je pro mě ale o maličko lepší. Btw, všiml jsem si, že pan režisér rád důležitým hrdinkám svých filmů (soudě dle těchto dvou) rád nechává odhalené kozy. Ale líbilo se mi to, stěžovat si nebudu :D 4* (17.10.2020)

Šílená fantasmagorie, ke které jsem si nenašel cestu, a měl jsem i dost problém to vůbec dokoukat. Jistě, ten film je doslova gejzír fantazie a místy je vizuálně velmi nápaditý, ale celé je to prostě tak moc odtržené od naší reality, až mě nebavilo na to koukat. Jinému se to ale může trefit do chuti. (11.05.2019)

Když máte opravdu rozvinutou představivost a k ní dodáte úměrnou porci inteligence a talentu, můžete třeba napsat sci-fi román. A ten pak možná objeví další talentovaní lidé, obohatí ho svou fantazií a natočí film. A třebaže vy sami máte talent jen na louskání buráků, poznáte že koukáte na něco kvalitního, něco výjimečného. A tak to má být. Bohužel se to ale kdysi dělo velmi zřídka, resp. sci-fi bylo většinou autoritativních režimů považováno za okrajový žánr pro divné lidi. Zvlášť takové, který nelíčilo světlé zítřky (ke kterým se naši budovatelé nezadržitelně blížili za zpěvu Internacionály). Najít tedy z tohoto období opravdu kvalitní sci-fi film nezatížený ideologií a nepokroucený cenzurou, je skoro nemožné. Divoká planeta je velikánská výjimka a byť i tady byly politické tlaky, na výsledku to zase tak moc znát není (jasně, najít tam můžete ledasco, ale netrčí to). Všechno funguje jak má. Kvalitní sci-fi námět obalený velkou hromadou nápadů. Skvělá animace i hudba, která se především v úvodu podílí na tom, že je divák od první minuty lapen. Aspoň já tedy byl. Skoro padesát let staré sci-fi a strčí do kapsy většinu stamilonových blockbusterů poslední dekády. (17.01.2021)

Vizuální forma, o jejíž zde několikrát zmiňované originalitě pochybuji, mě zcela minula. Hudba vystavěná z velké části na několika opakujících se motivech, které mi nejednou připomněly Lucii, postrach ulice a jí podobé snímky, kterými mě jako malou několikrát ročně týrala (a bohužel jistě i ovlivňovala) televize, mě neokouzlila. Faktory, které stavěly lid a nadlid na stejnou úroveň a tudíž zcela zbytečně zlehčovaly divákovi pochopení a proniknutí do snímku, mě vytáčely. Dialogy a vypravěčův doprovod na mě svojí úsečností působily jako výňatky z bublin ve starých českým komiksových sešitech. K tomu všemu je zde člověk prezentován jako neponaučitelný tvor, který je sic nucen a donucen k násilní, ale i přes to touží ze všeho nejvíce po míru, lásce a symbióze mezi "druhy". Nemám pochopení... (21.06.2010)