kockodan

Až na nějaké zdlouhavé a zbytečně ukecané scény (u otevřené brány kláštera kdy sestra Aghata filzofuje se zrovna se čerstvě z vlka vyklubavším Draculou), byl vizuál, režie a celkový rytmus vyprávění docela v pohodě. Cleas Bang mi jako Dracula úplně nesedí svým hereckým projevem. Je hodně casual a contemporary na můj vkus a velice málo viscerální a netáhnou z něj ta odžitá, ztrouchnivělá a znuděná století tak jako např z Pitta nebo z Cruise ve 25 let starém Interview s upírem. I tak dávám za zajímavé zpracování a udržení mé pozornosti slušných 80%.

Přirovnávaj k Líně Dunham (Dun-ham zkr. pro Dušená šunka) a jejímu jinému seriálu o vypasených holkách. Bohužel nemohu sloužit abych toto srovnání potvrdil, či vyvrátil. Než bych viděl něco s Línou Dušenou šunkou, raději bych si upižlal ruku u lokte plastovým nožíkem, co dávaj v čínský restauraci k jídlu, který si berete s sebou! Tady se tlusťoška rozhodne najít pomocí IT kolegyně svýho online trolla, kterej jí mimo jiný verbal abúz i vyhrožuje smrtí, a místo aby na něj zavolala policii, tak si sama dojde večer k němu domů a prohodí mu cihlu okýnkem u jeho auta a seřve ho in person jak ho nenávidí, a Fuck you a zdvižený prostředníčky jen lítaj. Asi tak. Zasmál jsem se od srdce jen jednou, a to když její přítel hlídal zfetovanýho jorkšíra její roommate a sám se u toho sjel a tripoval s čoklem všude po baráku a zahradě. Jinak docela poctivá tv tvorba ale na druhou season mě to zrovna nenašturmovalo. Formát šesti epizod v té první byl naprosto dotačující ke sdělení závažného message, že tusťošky (nevím proč se tam nikde neobjevil obézní chlap) jsou menšina a pod těmi tukovými sádelnými polštáři taky i lidské bytosti s city a že zažívají nesnesitelný dennodenní abúz ze všech stran, od rodiny počínaje, přes práci a kolegy až po random sprosté arogantní lidi na ulici a v kavárnách. Poctivých 65%. Neurazilo.

Tohle finále tedy totálně nailed my ass to the couch!!! Výborný kus tkvalitní televizní tvorby. Je season 2 už commissioned? Podle těch všech emocí v tomhle finále očekávám ve dvojce mnohem víc sebevražd! U mě za 100%, stejně jako 100% pro celý seriál.

Hrát tak odpornou, psychopatickou zrůdu jako je role Ruth Wilson, to chce teda žaludek. Odporná odporňačka, tedy záporňačka v jejím podání naprosto nechutná. Zajímavé a hrůzostrašné téma psychopatických a narcissitických matek, a utrpení, které svou psychyckou poruchou, sobeckostí, bezednou prázdnotou své černé, nenasytitelné, sebenenávistné duše způsobují všem okolo, včetně vlastních dětí! Geniální epizoda! Ano i ženy a matky, archetypy dobra, láskyplné péče, zrození nového života a bezpodmínečné podpory a lásky, jsou někdy defektní psychopatické zrůdy, ne jen muži!!! Tento díl jsem si užil jako 10 letý kluk, našponován suspensem, a vyburcován do extáze při vzpouře dětí a setkání s Gyptians a jejich pomocníky, kteří jim následně v bitvě pomohli přemoci zloduchy v Bolvangaru, tedy koncentračním táboře na odsekávání daemonů od nebohých, bezbranných dětí! Skvěle napsáno, zrežírováno a v tak dokonale vytuněném tempu, že se napětí a zlověstné očekávání střídá s nádhernou akcí a katarzí v naprosto symbiotické souhře, kdy vás děj opravdu naprosto vcucne a pohltí, že nevnímáte absolutně své okolí! Za zmínku nepochybně stojí i dokonalá hudba od Lorne Balfe, který zkomponoval show tune mimo jiné i pro Mission Impossible. Což se taky dozajista podepisuje pod mých dokonalých 100%!!! Zatím asi nej epizoda so far!!!

Opravdu nádherná podívaná pro děti i dospělé. A to bez nadsázky. Vizuál je naprosto, ale naprsto dokonalý. Naprostá špička ve kvalitě jakou můžete ve 2020 vidět na svých 4K Ultra HD. Zasazením do Číny chvílemi trochu moc čínsky kýčovité, ale strefili se amíci do té jejich čínské estetiky tak akorát aby se to sneslo. Je to taková ta rusko-čínsko cirkusácká přeslazenost všemi barvami. Ano, i příroda, květiny, stromy v rozpuku se dají po čínsku nechutně zkýčovatět. Zde ale naordinováno sporadicky takže naštěstí na únosnou míru, a podívaná je to opravdu nádherná. Postavy naprosto uvěřitelné, jak "herecky" tak motivačně. Z bad guys zas tak velký strach nejde, a to je dobře, a ani plot twistů nebylo zas až tak hodně a už vůbec ne ohromujících. Přesto stále ode mě za 95%, a to hlavně za babču vystajlovanou jako 9letá žába, se sponkou-plastovým motýlkem ve vlasech a v 90's teplákovce. Já se bavil celých 97 minut.

Cca po hodině (což není tak nejhorší) jsem se začal jakože fest nudit. I když film docela odsýpal, rychlejší tempo a více "akce" by mu rozhodně neuškodili. Po té hodině (aspoň pro mě) ale už ta formule kdy starší bratr přechází ve chvílích vzteku, vzdoru a frustrace do paralelních světů a potkává tam všechny členy své současné rodiny vč. svých předků, byla prostě otřepaná, nudná a jaksi mimo mísu. Nechápu, co tato snová setkání měla mít za poučný, nebo naučný význam pro 4 letého fracka, ale budiž. Dítě a jeho svět fantazie, co by mohlo být pro japonské anime lepším a vizuálně vděčnějším námětem, že? Kdyby mu bylo 6 a začal chodit do první třídy, tak neřeknu. Určitě starší dítě by po setkání se svou dospělou mladší sestrou, která je v reálném světě nemluvně, by si dalo říct a ohledně agresivního chování k ní by se polepšilo. Takto ale 4 letý Kun i po takovémto eye-opening setkání, kdy je mu přímo jeho sestrou řečeno jak jí to bolí a ať to už nedělá, ji i nadále mlátí ze žárlivosti bullet trainem do hlavy. Prostě jako 4 year old, který se poučit v tomto věku nedá. Takže snové výlety byly jen tak, aby si tvůrci fantazijně a kreativně vypustili páru. Nějaká katarze, vývoj postavy, nebo vliv na její chování naprosto žádný. A taky by to bylo divné u tak malého prcka. No fajn. Film neurazí, ale mě bohužel ani nijak extra nenadchnul. 35%. Ta nekritická adorace japosnkého anime jeho die hard fans i v dnešní době mě ale na Rotten s 91% naprosto fascinuje. :)))

Tenhle film, písničky a jeho message mi jako teenagerovi změnil život!!! Nejhezčí vzpomínky na umělecké dílo v tomto "telecím" a velmi formativním věku. Miloši Formanovi patří na věky dík! Zajímalo by mě co na tuto univerzální otázku o zbytečnosti, zrůdnosti a absurdnosti války po shlédnutí dnes řekli na tento film milleniálové a generation Z. 100% bez rozmýšlení. Ani po 40 letech vůbec nic neztratil!

Už jen samotné Baronovo vyslovování slova Ížypt, by stačilo na Oskara. :) Vážná dramatická role mu naprosto sedí, ale v jeho očích právě třeba při hraní si s francouzsko-arabským přízvukem v jeho řeči stále poskakují jiskřičky Boratovství, které já tam prostě vidím, a které by někdo kdo vidí Sašu úplně prvně a jen v této vážné roli, asi vůbec nepostřehl. Za zmínku určitě stojí skvélé ztvárnění jeho inteligentní ženy, kterou nechává doma s dítětem, dokonalé Hadar Ratzon, která dodává jinak docela sterilnímu a škrobenému, polo-vojenskému prostředí izraelského špionážního zákulisí dimenzi opravdovosti, skutečného života a nějakých emocí. Samotný Sašův Eli Kohen, i když deklaruje emoce v podobě patriotismu a lásky k Izraeli, kvůli kterým je ochoten podstoupit veliká životní nebezpečí a dokonce i opustit svou vlastní mladou rodinu, vyznívá jako původním povoláním účetní, velice ploše a odlidštěně. Nevím do jaké míry je to ztvárnění opravdového charakteru Eli Kohena jako skutečné postavy, a do jaké míry záměr tvůrců udělat jej zajímavým, mysteriózním a neohroženým národním hrdinou. Protože co je OPRAVDU za motivací pouštět se do takových husarských kousků na půdě nepřítele? Bude jen a pouze láska k nové zemi a touha jí pomoci v jejím nelehkém zrodu opravdu stačit na vysvětlení, nebo je ten člověk prostě nějakým způsobem psychopat a magor s death wishem? Na tuto otázku, která aspoň mě vrtala hlavou po celou dobu sledování, seriál vůbec neodpověděl, ani nenaznačil. Je to čáetčně pochopitelné, jelikož jeho cílem bylo Eliho Kohena vyzdvihnout jako nezištého národního hrdinu, který výrazně pomohl v boji Izraele za svou autonomii, svobodu a (jakýs-takýs) mír, a zároveň je to škoda, jelikož z oslavného a dokumentárního pohledu mohli tvůrci přidat i ten nahlížející aspoň trochu do duše tohoto bezesporu zajímavého blázna, kterému inteligence, kuráž a fištrón opravdu nechyběli. Anebo možná Syrská vládní nomenklatura by byla na začátku 60. let minulého století lehkým soustem pro kohokoliv s IQ nad 90, a takto ji zesměšnit a ponížit by dokázal defacto jakýkoliv průměrný, řadový agentík? Každopádně i tak je seriál kaptivující a hodně poučný ohledně této kapitoly Izarelských dějin, a jeho 6 perfektně obrazově a dobově naprosto realisticky zpracovaných dílů je tak akorát na úterní sychravý binge watching večer. 95% .

Odporná uchylárna. Poměry v biracial rodině s nechutnou hitlerovskou bílou matkou se prostě nedají sledovat bez pocitu na zvracení z jejího chování. Seriál se snaží být poetický pomalým tempem, ale i když jsou postavy docela dobře (i když televizně černobíle) vykresleny, po čase tempo trošku nudí. Dějové linky jsou rozehrány docela jasně, a zas tolik možností a zvratů se očekávat nedá, takže už se divál chce raději pohnout kupředu, a se nechat jakože "napínat" pomalým tempem a čekat, kam jednotlivé příběhy postav doputují a nebo co bude jako dál. Herci dobří, a publikum si to asi určitě najde, já to po třetí epizodě ale vzdávám. 25%

De facto většinu času se tam nic neděje, ale oči nelze odtrhnout a na konci člověk není uražen, či znuděn, či načepejřen, na co že se to sakra zase koukal, ale naopak, je ulkidněn, pohlazen po duši, a jakýmsi prapodivným, nevysvětlitelným způsobem spokojen, a ani neví proč a z čeho. Jméno medvěda Rilakkuma by mělo být ve slovníku uvdeno u synonyma "Pohodář"! Za mě 100%. A to bývám obecně k Japoncům docela dost kritický!