kockodan

Občas je potřeba někoho zrasovat do krve. A když je to banda arogantních rusáků obtěžujících cestující v autobuse, tím lépe! A jen u nich zdaleka nezůstane! Škoda, že se to díky čínským netopýrožroutům nedá vidět v kině! Ten hurónský smích celého sálu by stál za to. Odpočinkové, katarzní, uvolňující a zábavné. Žádné děti, starouškové, manželky, kočičky, či kitty cat bracelets nebyly v tomto filmu zraněny. 100%

Fůj! Lezby!!!

Opravdu trapné. Nedalo se na to koukat. 10%

To je opravdu katastrofálně nevtipná, trapná sračka, tahleta šou! To se fakt nedá.

Absolutní špica ze Štatlu!

Prkenný potomek otrokářů Affleck hned v úvodu vleze do nějaké probahněné vesnice kterou celou obléká Zara, nebo co, a prkenně a animatronicky si tam povídá s nějakým polodementním nervním stařešinou v místní hospodě, zatímco celá vyfešákovaná dědina na něj čumí jako když nadloube volovi, jan aby pak na pobřeží zase všichni jak zhypnotizovaní kvíleli jak Viktorky u splavu z toho, že si Momoa namočí koule do vody. Animace a počítačová grafika (hlavně koní běžících tryskem) jak z devadesátkového béčkového fantasy dramatu, a furt dokola ty samé okoukané ksichty, jako křivohubá Adams, která se prochází jak píča s deštníkem kdesi v New Yorku, Gadot lítá jak pomatená v kožených nasrávačkách, mrská lasem Pravdy a vychytává kulky teroristů do předloktí vypasovaného měděnkou. Pro děti, nerdy a geeky možná dobré, já z takovýchto píčovin opravdu neuchcávám. Je to čtyřhodinová onanie Zacka Snydera. Kleenexy a lotion mu naváželi k režisérskému traileru po tirácích. Za protrpených prvních 15 minut: 9%. Pak jsem hodil ručník do ringu a pustil si AZ-kvíz. Ten u mě po tomhle ubohém sneak peeku zabodoval za 100%.

Což o to, animace pěkná, ale učit děti, že mají důvěřovat a dávat druhé šance podlým a zákeřným sviním, které vás už několikrát podvedly a bodly do zad, to je opravdu na palici!!! 30%

Cha cha, chi chi, cho cho!

Bože to byla píčovina!

Příšerná existenciální depka, protkaná teplými (a to i klimaticky) momenty a nádhernou hudbou. Krom až lyrických momentů rozjímání nad krásami přírody a panoramaty, se Fern neustále zaobírá a osaměle prokousává bolestivými ztrátami manžela, práce, místa k životu, komunity, a s tím spojeným truchlením, a smrtí všeobecně. A tu taky, často nachází v osudech druhých lidí se kterými přichází do styku na svém nomádském putování. Jakoby se film snažil naznačit, že všichni máme podobný osud. Je těžké říci, co ve filmu působí víc depresivně, jestli ztroskotané existence posedávající v rybářských křesílkách před svými po domácku a na levno "vytuněnými" dodávkami, přebírající šutry z pouště a seroucí do kýblů, nebo jejich sezónní nádeničina mytí hajzlů kdesi v kempu, a lepení balíků u pásu v Amazon centru, aby jakš takš přežili a měli aspoň na tu instantní polívku uklohněnou na propanbutanové láhvi. Tahle sorta lidí se cítí opuštěná, zrazená a zapomenutá, bez povšimnutí, a to všemi, vládou, světem, a často i vlastní rodinou, a jejich komunita nomádů potkávajících se "down the road" na stále stejných, či podobných místech jim dává pocit sounáležitosti a snad i jakési rodiny. Myslím, že film prvoplánově nechce být doják, ale občas sem tam nějakou tu slzu zamáčknete. Celkově všechny postavy ve filmu, a to jak nomádi, tak nenomádi, jsou přátelští, laskaví a milí, a vždy ochotní nezištně pomoci, ať už zapalovačem, poskytnutím střechy nad hlavou, či finanční půjčkou, což je ulítlá a pěkně za vlasy přitažená myšlenka. I ti největší vandráci a špinavci byli naprostí svatí, laskaví a milí pohodáři, zpívající si vespolek kumbajá u táboráku. Díky tomu pro mě film postrádá jakýsi reálný rozměr a hloubku. Jakoby se nám režisérka snažila namluvit, že tahle odvrácená, alternativní část společnosti, zbavená jha kapitalismu, honby za mamonem, hypotékou, dluhy z kreditek a neustálým stresem z kariérního postupu, je jiná, lepší. Lepší než my ostatní žijící v kapitalistickém, prohnilém mainstreamu. Politicko-společenský aspekt, a fakt, že z těchto životem a společností zhrzených lidí se z 90% rekrutují bezuzdně oddaní, zfanatizovaní Trumpovci, Q-Anon příznivci, a far right gun toting and bible thumping lunatici, je ve filmu jaksi zcela opomíjen. Ne že by film nemohl fungovat bez antagonisty, či konfliktu, ale tato glorifikace a skoro zbožštění těchto lidí a jejich životního stylu, mi docela vadila a ve finále se režisérce nepodařilo "až dokumentární" zachycení života nomádů (jak jsem se zde taky dočetl), ale naprostá lež a nepravdivá, na růžovo natřená glorifikace okraje společnosti, která na tom sice není zas až tak bídně aby si nemohla dovolit roztřesenou dodávku, ale zase ne zas tak dobře aby v sobě neměli nenávist a nespokojenost s těmi nahoře, kteří za všechnu tu jejich bídu samozřejmě můžou. Všichni víme, že zas taková idylka tento životní styl nebude, přesto se nás režisérka neustále snaží přesvědčit, že jakási pseudo svoboda zajet si s dodávkou kam chci, a milé, citově vřelé a kamarádské prostředí nomádské komunity jaksi automaticky vyvažuje jejich vyvrhelství a zbytečnou materiální bídu, či ponižující, nekvalifikované, většinou ůklidové práce za minimální mzdu a všudypřítomnou nejistotu. A i když jsou těžkosti (se zdravím, a zdravotní péčí, např.) okrajově zmíněny, vždy je vše zahrané do outu a down played právě tou naprostou pohodou a laskavostí všech, se kterými se Fern setká a kteří ji vždy ochotně a laskavě vytáhnou z maléru, či nějak pomůžou, poradí, a to od cizí ženské z benzinky, která za ní vyleze do vánice jen, aby jí poradila a varovala před nočními mrazy, až po vlastní sestru či rodinu jejího "přítele", kteří nabízejí peníze, či přístřeší. Jakoby naivní idea, že když na sebe budeme hodní vyřeší to všechny problémy a nespravedlnosti světa. Z těch všech laskavých a milých lidí jsme měl pocit jako bych se měl pomalu stydět za to, že nežiju jako oni, a že jsem jen sobecký kapitalistický křeček v kolečku, honící se za mamonem a že chci bydlet v pohodlném domě s teplou vodou, elektřinou, WC, a plnohodnotnou postelí! Pár laciných momentů jako vlaštovčí hnízda na srázu a rozloučení u táboráku s moudrou a krásnou osobou kvůli její rakovině bych ve filmu oželel, ale jinak, i přes tu agitku, snažící se nám namluvit, že "oni" jsou na tom morálně lépe, než "my", se na to koukalo kupodivu docela pěkně. Ve filmu shlédneme krásy přírody Jižní Dakoty, Nebrasky, Arizony, Nevady a Kalifornie. 75%