Pozůstalí

Pre niekoho nudné, pre iného zmätené a pre ďalšieho len ďalšia verzia seriálu The Lost. Hneď na začiatok teda musím podotknúť, že nepatrím ani k jednej z uvedených skupín. The Lost som v živote nevidela (ani neplánujem), zmätené sa to môže zdať len veľmi netrpezlivému a nepozornému divákovi a nudné tak to už vôbec nie...Mňa to zaujalo okamžite, už od toľko diskutovanej úvodnej časti. Neviem prečo všetci túžia riešiť príčinu, veď na koľko otázok nepoznáme odpoveď tisícročia a je nám to fuk. A v seriály myslím od začiatku ide práve o to. Ako reagujeme na nevysvetliteľné javy...pred storočiami sme si vytvorili božstvá, dnes keď už sú nejaké "udomácnené" reagujeme znova rovnako len v ich kontexte...vytvárame si vlastné vysvetlenia ako obranný mechanizmus toho čo si jednoducho vysvetliť nedokážeme. Sú tu kulty, sekty, fanatici a niekde medzi tým sú uväznený obyčajný ľudia, ktorí sa to snažia nejako zvládať a prežiť. (08.05.2015)

Docela zajímavý seriál od scénáristy Ztracených. 2% světové populace z ničeho nic zmizí. Nikdo neví kam, a proč. Potupně se dozvídáme věci z pozadí. Co se dělo před vytržením apod. Seriál skvěle pracuje s postavami. Postupně si k nim najdeme cestu a prožíváme jejich příběhy. Dost se tu cestuje. Začínáme v New Yorku, pokračujeme Texasem a končíme v Austrálii. Samotní zmizelí lidé se moc neřeší a děj se hlavně zaměřuje na to, jak se s tím srovnávají oni pozůstalí. místy je to fakt silné. Snad v žádném seriálu jsem neviděl tolik emocí a lidské beznaděje. Naštěstí se věci nakonec většinou obrátí k lepšímu. K celkovému dojmu rozhodně pomáhá hudba, která je dost výrazná a intenzivní. Ona známá píseň od Pixies nás provází celým seriálem, někdy i v klavírní verzi. Co dodat, snad jen, e to určitě stojí za vidění. ;) "Where is my mind?" (29.09.2018)

1. série: Přihlouplá sektářská agitka pro diváky s nižším IQ. Poté, co zmizí 2% populace, se nachází svět v depresi. Někdo chlastá, někdo se chce zabít, mládež divoce souloží a fetuje, lidi přestávají chodit do kostela - takže nic zvláštního. Část obyvatelstva odešla do sekty, kde je vaší náplní nonstop kouřit (zřejmě výprodej tabákových výrobků), dopisovat si místo mluvení a ukazovat, jak je vám ukradený život s vyjímkou pečlivého stalkování vybraných osob - je velice obtížné z toho vykřesat nějaký inteligentní záměr nebo smysl, i když se o to občas scénář pokusí pomocí debilních monologů. Účel a destinace zmizení podle scénáristy nebudou nikdy vysvětleny, což znamená, že můžeme očekávat spousta dalších nevysvětlených bizarností, takže pokud si odmyslíme dilema diváka, zda se sekta chová správně nebo ne, čeká nás tuctová maloměstská vztahovka. Místo toho, aby série nějak gradovala k překvapivé pointě, se vlastně nic moc neděje. Tvůrci se jen snaží pomocí provařených triků typu dojemného drnkání na piánko nebo šmrdlání na viole, abyste spadli do melancholie nebo lehké deprese, ale nezapomněli na naději, že na vás stále někde čeká láska (Boha) a osudové zvraty. Lidé často připomínají Lost, scénáristovo předchozí TV dílo, ale to je zavádějící. Lost měli první dvě série strhující, plné zajímavých postav a nějakou dobu vám trvalo, než jste si uvědomili, že to je ezoterická píčovina, pokud možno co nejdéle prodlužovaná, kterou nikdy nikdo rozumně nerozplete a nevyvrcholí k satisfakci nikoho. U Leftovers vám to bude jasné hned i díky nezajímavým hercům (snad kromě chudáka Therouxe, který se chudák musí svlékat v každém druhém díle) a opravdové nudě - ale jsem si jistý, že tento nezdařený ezo mix přiláká dostatek duchovně tápajících a nevzdělaných diváků, kteří v něm budou vidět něco víc. (20.12.2015)

Nejdepresivnější seriál, co jsem kdy viděl. Ale dokáže vtáhnout a zaujmout. Dlouho jsem se tak u nějakého seriálu netěšil na další díl. A Justin Theroux a Carrie Coon jsou prostě skvělí. A nesmím zapomenout na hudbu, ta je geniální. Je to prostě jedno z největších seriálových překvapení tohoto roku. (08.09.2014)

Po čtyřech částech bych to shrnul asi tak, že se seriál jeví jako sebestředná, rádoby-záhadná a velechytře se tvářící kokotina prošpikovaná typicky lindelofskýma pseudo-náboženskýma nesmyslama, která dost kulhavým krokem směřuje k naprosto debilnímu a nicnevysvětlujícímu, ale rozhodně vysoce patetickýmu závěru. Ale třeba se pletu....tak dokoukáno všech seset částí a uznávám, že jsem se trošku spletl. Sice si pořád stojím za tím, že to nikdy nebude dávat větší smysl, ale ta atmosféra světa s posunutou morální hranicí a nádechem beznaděje je hodně výživná. Hvězdu přidávám. (05.08.2014)