neo93

Denis Villeneuve a jeho epický velkofilm. To je Duna. Je velice dobře znát, že Villeneuve již má za sebou úspěšné blockbustery jako třeba dvojku Sicaria, Příchozí nebo naposledy Blade Runner 2049. To samé jako se svými předchozími filmy se snaží i s Dunou. A za mě, se mu to nakonec docela povedlo. Ale nebylo to vůbec snadné. Jelikož sází především v první polovině snímku až příliš na epičnost díla. Sledujeme obrovské vojska, mohutné stroje a plavidla, silné a vznešené vládce různých ras. Pozorujeme opulentní scény různorodých planet, krajin a prostředí. A aby toho nebylo málo, do toho všeho duní uhrančivá hudba od mistra Hanse Zimmera, která naplno evokuje velkolepost filmu.  Audio-vizuální stránka Duny je jednoduše šitá přímo na velké plátno kina, což je moc dobře, jelikož se na to skvěle dívá a úchvatně poslouchá. Jen mi to přišlo až zbytečně na efekt. A zároveň se tím dost zastiňuje samotný příběh, který úplně nevtáhne, nelze se tak lehce napojit na postavy, zejména pokud divák vůbec nezná obsahově knižní předlohu od Franka Herberta, podobně jako já. Teprve v poslední třetině, až když Villeneuve ubere na výpravnosti, přidá na akci a zaměří se více na postavy, především na hlavního hrdinu, Paula Atreidese, který se má stát vytouženým zachráncem planety Arrakis a jeho domorodých obyvatel, začne film být tím pravým dílem, které si všichni zapamatují. Rozhodně závěrečná část pro mne byla po všech stránkách mnohem lepší, než první polovina filmu, která se chvilkami docela táhla, ačkoli bylo na co se koukat. Duna je určitě výtečným sci-fi snímkem, o kterém ještě uslyšíme a to v návaznosti především s pokračováním, na které se těším už teď. Jako úvodní díl knižní série, který má nalákat na další filmy, výborné.

Velmi povedené a důstojné zakončení Daniela Craige v bondovské sérii. Možná to mohlo být ještě o chlup lepší, ale i tak výsledek stojí za to a pro každého fanouška agent 007 jasná záležitost. Pro začátek musím uvést, že podívat se na těsně před zhlédnutím nové bondovky na tu předcházející, tedy Spectre, byl skutečně výborný nápad. Bez tohoto zhlédnutí, bych si rozhodně Není čas zemřít tak neužil, jelikož se z minulého snímku hodně bere a odkazuje se na něj, především v první polovině. Možná i díky tomu se mi první část filmu mnohem více líbila než ta druhá polovina. Nevím úplně proč, ale s nástupem hlavního záporáka Safina v podání Rami Maleka klesá snímek v kvalitě poněkud dolů. Možná proto, že se mi Safin jednoduše nezamlouval jako úhlavní sok Jamese Bonda. Sice to je vlastně klasický šílenec, který prostě chce zlikvidovat každého, kdo se mu znelíbí, tzn. celý svět, ale přesto nemá takové charisma jako třeba Blofield, jehož si opět zahrál Christopher Waltz, který má ve filmu sice krátké, ale o to působivé cameo. Jinak je to vlastně typická, i když i trochu jiná bondovka než předchozí. Stejná v akčních scénách, které se odehrávají na různých místech a jsou znovu skvělé, kdy Bond kosí jednoho nepřítele za druhým i za pomoci svých moderních vychytávek. Na druhou stranu je tu rovněž spoustu dialogů a jednotlivých sekvencí s Madeline a její dcerou, které jsou docela netradiční a cílí dost na emoce diváků. Dost zmiňovaná stopáž filmu, která je vůbec nejdelší v celé historii, mi nevadila, protože film hezky odcípá a dobře se na něj celkově dívá, ačkoli závěr už je malinko více natahovaný, než by bylo zdrávo. I přes některé drobnosti, Není čas zemřít je skvělým bondovským filmem, který náležitě ukončuje jednu éru Daniela Craiga. Bude rozhodně zajímavé sledovat, kdo ho v roli britského špiona MI-6 nahradí a jakým směrem se bude celá série dále vyvíjet.

Dokonalý film. Strašně dlouho jsem ho už neviděl, o to více jsem si ho ale užil. Především je to zásluhou oscarového Denzela Washingtona, který je v roli Alonza famózní. Tvrdý a nekompromisní detektiv Alonzo z protidrogového oddělení v Los Angeles ukazuje prohnilý svět drog svému novému mladému kolegovi, policistovi Jakeovi v podání Ethana Hawke. A dává mu vybrat, buď se stane stejně neústupným člověkem, který klidně překračuje hranice zákona jako to dělá on nebo nemá v tomto drsném prostředí, co pohledávat. Ačkoli je hlavní děj filmu vlastně docela banální, v tom, že sledujeme zkušeného muže, který zaučuje nováčka, neskutečně jsem se u něj bavil, jelikož nabízí spoustu skvělých scén. Je to i díky zmíněné dvojici, zejména pak kvůli Washingtonovi. Jeho převtělení do Alonsa, který svými neortodoxními a nelítostnými metodami šokuje Jake, je mistrovské. Přispívá k tomu i samotné zobrazení krutého světa, ve kterém velice rychle schytáte kulku ani se nenadějete. Za mě rozhodně výborný kriminální thriller, který si zase někdy moc rád zopakuji v originálním znění s titulky.

Skvěle natočený a napsaný film od Camerona Crowe. Na snímku je velice dobře znát, jak si režisér a scénárista v jedné podobě, vyhrál s celým filmem. A není vlastně divu, když byl sám v mládí reportérem proslulého časopisu Rolling Stone. Vypráví příběh 15letého kluka Williama, který poté, co mu jeho sestra přenechá desky slavných rockových skupin, jelikož odjíždí z domova, doslova propadne rokenrolu. Ovšem nestává se z něj další hudební hvězda, ale novinář a pisatel do magazínu Creem, který se zaměřuje právě na daný styl hudby. Když se navíc svými znalostmi a vášní pro muziku dostane až na koncert skupiny Black Sabbath, díky kapele Stillwater, dostává nabídku, která se neodmítá. Má se vydat na turné právě se Stillwater a napsat o nich článek do Rolling Stone. I přes velkou nelibost své úzkostlivé a přísné matky, nakonec odjíždí na cestu po Americe, kde na něj čeká především sex, drogy a rock´n´roll. Příjemně mě překvapilo, že film není jen o zmíněných věcech, ale zaobírá se především jinými tématy. Ukazuje dění uvnitř kapely, na propojení s fanoušky, na komplikovaný vztah mezi skupinou a novinářem, který má náročný úkol, přenést jejich slova do objektivní reportáže. Samozřejmě se ani nezapomíná na to, že sledujeme mladého autora, jenž musí ještě poslouchat svou starostlivou matku, kterou dokonale ztvárnila Frances McDormand. Také představitel hlavní role Patrick Fugit, zvládl svoji postavu na výbornou. A nesmím opomenout ani velice přitažlivou Kate Hudson, která jako Penny Lane motá hlavy snad úplně všem. Hodně přívětivý snímek, který má navrch i díky nesmírně povedenému soundtracku.

Již třetí řada výtečného seriálu točící se kolem karate. A nová série začíná přesně tam, kde skončila ta minulá se všemi starými známými. Po hromadné školní rvačce, Miguel zůstává ležet v nemocnici a bojuje o život, zatímco jeho sensei Johny se jako obvykle utápí v alkoholu. Soupeř Miguela v bitce Robby mizí a nikdo neví, kde je a Daniel LaRusso se ho naopak snaží ze všech sil najít. Takový je dějový úvod třetí řady, který se ovšem postupně mění do očekávaného průběhu, kdy vidíme pokračující boj mezi dvěma znepřátelenými kluby karate a to Cobra Kai a Miyagi-Do. V tomto zápolení má zásadní vliv nový trenér Cobra Kai, tvrdý John Kreese. Je moc dobře, že tvůrci vrátili postavu Kresse, který je tím správným záporákem v seriálu. Na druhou stranu se také pohlédneme do jeho minulosti, zejména do války ve Vietnamu, kde zjistíme, že vždycky nebyl takovým drsňákem jako v současnosti. Mezitím také sledujeme problémy Danielovy firmy s automobily a jeho cestu do Japonska, kde se zase potkává s lidmi s minulosti. Celá tato část v zemi zacházejícího slunce se mi dost líbila, i když se v ní vlastně jen vzpomíná na minulé časy. Nezapomíná se ani na samotné karate a souboje, kterých sice není příliš moc, ale závěr řady vše vynahradí. Budu očekávat nadcházející řadu, ve které se můžeme těšit na nový turnaj All Valley Karate a další střet nenáviděných nepřátel.

Klasická veselohra s Oldřichem Novým natočená za protektorátu. Je znát, že tvůrci filmu, v čele s režisérem Martinem Fričem, autorem slavných komedií, sázeli v těžké době na jednoduchý humor, který ovšem skvěle funguje i dnes. Postava povedeného Viktora Bláhy v podání výtečného Oldřicha Nového se jen tak nevidí. Ta když se objeví na pozvání novomanželů na jejich svatbě, nastane poprask. Jeho nevinné lži způsobí pozdvižení mezi všemi hosty a opravdová zábava může začít. Navíc, když se den po svatbě zčistajasna ukáže kamarádka nevěsty upovídaná Poldička, jenž hraje oslnivá hvězda Nataša Gollová, dodá svou výřečností snímku ještě větší grády. A to jsem ještě nezmínil další herecká esa, která ve filmu vystupují jako např. Ladislav Pešek, Theodor Pištěk, Ella Nollová, Jaroslav Marvan nebo František Filipovský. Velice vtipná a milá záležitost, která velice dobře pobaví.

Povedený snímek vypovídající o bouřlivém životě talentované krasobruslařské hvězdě Tonya Harding. Film zachycuje, jak tvrdou výchovu od své matky, která ji již od jejích 4-let cepovala, aby byla nejlepší krasobruslařka na světě, tak později ukazuje v dospělosti jejich vzájemný složitý vztah. Rovněž se zaměřuje na divoké manželství s Jeffem, se kterým se později rozvedla. V první řadě, musím jednoznačně ocenit skvělý autentický výkon Margot Robbie, ze které energie přímo čiší a to jak na ledě, tak i mimo něj. Její vystoupení na ledové ploše jsou obdivuhodná, ačkoli některé prvky a scény jako např. trojitý axel jsou samozřejmě vytvořeny pomocí vizuálních efektů. Také neústupná matka v podání Allison Janney a manžel Jeff, jehož hraje Sebastian Stan, jsou ve svých rolích velmi přesvědčiví. Nejzajímavější část filmu je rozhodně rok 1994, kdy je napadena soupeřka Nancy Kerriganová, Tonya vyhrává mistrovství USA a následně se připravuje na blížící se olympiádu. Zvláště samotný útok a i to, jak se vším se vyrovnává samotná Tonya, patří k nejlepším momentům filmu. Ve výsledku mě ani moc nevadily docela časté výpovědi hlavních postav přímo do kamery, naopak relativně dobře zapadaly do filmu. Nevím, jak hodně odpovídá snímek skutečnosti, ale i kdyby jen z části, jedná se i přesto o podařený film o Tonya Harding, tak i o zákulisí krasobruslení.

Čistý devadesátkový akčňák, jak má být. Ne tedy ledajaký, ale naprosto ohromující. Výbuchy a honičky aut, přestřelky a vraždy, mafiáni, zkorumpovaní politici a navíc dokonale hláškující Bruce Willis, který si krade prostor jen pro sebe. Sice mu pěkně asistuje Damon Wayans jako fotbalista Jimmy Dix, ale na cynického detektiva Joe Hallenbecka, bývalého tajného agenta, jenž ztvárňuje právě Willis prostě nestačí. Není už třeba nic dodávat, jen že film jsem si nadmíru užil.

Tak to úplně nevyšlo. Po zhlédnutí traileru jsem se i docela těšil na film, ale to co jsem dostal, mě vůbec nesedlo, naopak dost zklamalo. Jasně, že jsem neočekával komedii, u které bych se neustále válel smíchy, ale když se člověk za celou dobu pořádně ani nezasměje, tak je něco špatně. Nedalo se samozřejmě ani čekat, že by snímek přinesl trošku důmyslnější humor, ale opakovat několikrát už tak jednoduché fóry (např. močení malého dítka na otce), není nejlepší nápad. Navíc, když jsou zprostředkovány podbízivou hudbou a nevhodnou kamerou. Těšil jsem se, že hlavní představitelé, Jiří Mádl a Tereza Ramba, jsou zárukou dobré zábavy, jenže ani to příliš nedopadlo. Zatímco Ramba svoji úlohu matky, která ihned po šestinedělí opouští miminko a jde do práce, dobře zvládá, Mádl v roli otce na plný úvazek, jenž se doma stará o malé dítě, zrovna nezáří. Je to ale spíše dáno samotnou postavou než jinak oblíbeným a schopným hercem. Sledovat postavu otce Dominika, který je na začátku naprosté nemehlo a postupně se z něho stane až super táta, se mi nelíbilo. Chápu, že za celý rok péče o dítě by se asi každý rodič zdokonalil, ale i přesto zobrazení a vývoj postavy se mi zrovna nezamlouval. A také by filmu prospělo, kdyby byl o něco kratší, resp. se mi zdál příliš dlouhý a zbytečně natahovaný, ačkoli má jen 101 minut. Nelituju, že jsem na filmu byl v kině, jelikož to byl jinak hezky prožitý večer, ale snímek už asi nebudu chtít v budoucnu vidět znovu.

Hezky nápaditý a vlastně i dost zábavný francouzský snímek. Již úvodní titulkové intro, resp. uvedení filmu v podání Benjamina Lavernhe v roli Adriena svědčí o tom, že Přípitek nebude úplně tak obyčejná komedie pro masy diváků. Pokud se vám už po tomto jeho krátkém vystoupení znelíbí, celý snímek asi potrpíte a budete litovat, že jste se na něj začali vůbec dívat, jelikož takových scén je nespočet a Adrien téměř nesleze z obrazu. To se mi však nestalo. Naopak. Docela jsem si celý film v kině užil. Nejen díky jeho různým fantastickým představám, které se týkají jednak možných verzí jeho proslovů na svatbě své sestry, jednak vzpomínek na přítelkyni Soniu, s nichž nyní prožívá pouze "pauzu"a jen stále čeká na odpověď zprávy a jednak jeho dalších románků a vztahů, ale i díky velmi hravé režii, která se nebojí různorodých věcí. A mimochodem Benjamin Lavernhe je ve své roli výborný. Za mně rozhodně povedený a originální kousek, který dokázal pobavit i rozesmát.