neo93

Úvodní díl z potterovské série, který přišel do kin již v roce 2001. A musím uznat, že mě bavil i po těch několika letech, co jsem ho celý už neviděl. Přeci jen začátky většinou všech světů bývají vždy skvělé, v případě čarodějnického světa, včetně školy v Bradavicích to platí dvojnásob.  Seznámení se se svými přáteli, rozřazení do kolejí, poznání odvěkých rivalů, první hodiny magie nebo třeba prvotní nadšení pro Famfrpál. Všechny tyto více či méně důležité události tvoří osu vyprávění v celé sáze o Harry Potterovi, proto jsou i tak kouzelné, zejména v tomto filmu. Samozřejmě, že první díl je opravdu dost dětský, ale ve výsledku to vůbec nevadí.

Příjemná francouzská komedie s Audrey Tautou v hlavní roli. Ta hraje svůdnou Iren, jenž zajímají pouze bohatí a movití muži postaršího věku, kteří by ji stále zahrnovali svými penězi, jezdili by s ní po celém světě, navštěvovali luxusní restaurace a kupovali jí všechno, na co pomyslí. To se jí docela dobře daří, až do okamžiku, kdy se čirou náhodou potká s číšníkem a barmanem Jeanem, který se do ní bezhlavě zamiluje. A ačkoli Jean nemá miliony na svém účtu, rozhodne se pro jedinou věc a to získat srdce Iren, za každé euro, které má. Snad poprvé jsem viděl Audrey Tautou v takové to roli. Její postava je opravdu nepříjemná, nesnesitelná a chamtivá, ale také neskutečně přitažlivá. Na druhé straně vidíme Gad Elmaleh, který hraje nevýrazného, naivního muže, jenž se postupně učí taktiky Iren, čímž se paradoxně dostává blíže právě k ní. Sledovat tuto dvojici bylo velmi zvláštní až neuvěřitelné, jelikož Iren ho v jednu chvíli vyždímá natolik, že Jeanovi málem nic nezbude, v druhém okamžiku už zase Jean pomáhá Iren znovu získat boháče, kterého nedávno ztratila. Rozhodně to není typický romantický film, o to ale zábavnější byl.

Nostalgický návrat po 20 letech do školy čar a kouzel v Bradavicích. Přesně takový jsem očekával se všemi klíčovými protagonisty tohoto velkého mnoholetého projektu, kromě tedy samotné autorky J. K. Rowlingové (až na pár záběrů z roku 2019), která právě stvořila příběhy s chlapcem, jenž má netypickou jizvu na čele. Asi by bylo samozřejmě lepší, kdyby Rowlingová ve snímku účinkovala, přeci jen ona napsala knižní ságu, ze které se stal světový fenomén, ale i přesto mně ve filmu tolik nechyběla. Snímek je rozdělen do čtyř tematických kapitol mezi jednotlivé filmové díly, které režiséři, producenti a zejména herci postupně rozebírají a vzpomínají na staré časy. A to především trio hlavních představitelů Daniel Radcliffe, Emma Watson a Rupert Grint. S velkým zaujetím jsem sledoval tyto hrdiny, kteří se vracejí do svých začátků, do rolí, které je proslavily. Jejich herecký um, vzájemná blízkost, po většinou přátelská atmosféra na natáčení, alespoň, jak je prezentována, mimo jiné způsobila ohromný úspěch a dala dohromady miliony fanoušků po celém světě, mezi které si myslím rovněž patřím. Proto se dívat na takový to počin bylo více než úchvatné. A vzbudilo to mě velmi silné nutkání zhlédnout celou sérii znovu, zvláště pak na starší filmy, které jsem už řadu let neviděl.

Opět výborné. Ani čtvrtá řada seriálu z prostředí karate neklesá na kvalitě, naopak si drží vysokou úroveň předchozích řad. Stejně jako minule, tak i nová série pokračuje v ději tam, kde jsme zanechali hrdiny v třetí sérii. Po domluvě mezi dvěma sensei se obě dvě dojo, Miyagi-Do a Orlí tesák, dávají dohromady proti společnému nepříteli a to nikomu jinému než Cobra Kai. Hned začátku je však naprosté zřejmé, že tyto dva odlišné kluby karate to nebudou mít vůbec snadné. Na jedné straně Daniel LaRusso a jeho klidný, rozvážný a obranný styl založený přesně podle japonských tradic svého sensei pana Miyagiho a na opačné straně Johny Lawrence s tvrdým, rázným a útočným způsobem karate, se kterým si nebere ohledy na své studenty. Tento kontrast různých stylů vymysleli tvůrci znovu skvěle a je moc zábavný ho sledovat. Ani v dojo Cobra Kai se nezahálí a pozorujeme v něm mnoho důležitých proměn. Kromě postavy Robbyho, který se vrací na místo činu, tak je to především velký návrat spoluzakladatele samotného klubu Terryho Silvera. To, co autorům vyšlo v třetí řadě, kdy oživili Johna Kreese funguje naprosto přesně i v podobě Silvera. A není to vůbec na škodu, jelikož tato postava tomu dává zase nový rozměr, dozvídáme se mimo jiné třeba nové informace ohledně přátelství s Kreesem. Je rovněž zajímavé sledovat určité změny v jejich charakterech napříč celou řadou. V seriálu se také objevuje úplně nová postava, mladík Kenny, jehož kroky se zanedlouho ubírají k očekávanému bodu, tedy k učení karate, což ho ale velmi poznamená. Veškerý příběh směřuje k 51. ročníku turnaje v karate All Valley s novými pravidly, se kterými musí chtě nechtě řídit všechna zúčastněná doja. A je to samozřejmě to nejlepší, co seriál nabízí po všech stránkách především, co se týče samotného karate. Ani čtvrtá řada Cobra Kai nezklamala a budu se jednoznačně těšit na další.

Již čtvrtá řada úspěšného a populárního seriálu, zabývající britskou královskou rodinou. A opět si seriál drží vysokou kvalitu. A tu hned vidíme v skvostné úvodní epizodě. V něm sledujeme úplně první setkání prince Charlese a jeho budoucí manželky, princezny Diany. Mimo to ovšem jsme svědky nástupu Margaret Thatcherové do čela britské vlády jako první premiérky v historii a to za neklidných časů, kdy sílí vliv irské republikánské armády, která následně nečekaně udeří na těch nejvyšších místech. Protnutí tří dějových linek do jedné klíčové scény asi v půlce dílu, byl výborný nápad. Ani v dalších epizodách však neklesá úroveň seriálu v napínavých a třeskutých scénách a událostech. Řeší se např. spor o Falklandy, které si samozřejmě nárokuje Argentina; vniknutí naštvaného, frustrovaného, bez práce žijícího Michaela Fagana až do ložnice samotné královny; střet dvou silných, ovšem také dost odlišných žen a to workoholické a zásadité premiérky s rovněž mocnou, ale také někdy uvolněnou královnou, která si dokáže najít i zábavu jako třeba při lovu na jelena nebo při skotském dovádění. Největší pozornost v celé řadě však budí samozřejmě princezna Diana. Od jejího začlenění do královské rodiny, která rovněž spočívá v nutné porci etikety a pravidel, jenž musí dodržovat, přes její ohromnou a prudkou popularitu, velkou přípravu na samotnou svatbu, až po nekonečné hádky a rozepře s Charlesem, který stále miluje Camilu. V tomto ohledu musím vyzvednout herecké výkony Emmy Corrin jako Diany a Joshe O'Connora v roli Charlese, jenž tvoří tu správnou dvojici, ve které je cítit dané emoce a napětí mezi nimi. Obsazení jednotlivých postav je jedna z opravdu vekých předností seriálu, což dokládá také skvělá Gillian Anderson jako premiérka Thatcherová. Znovu série nezklamala a budu se těšit na další řadu a pohledu do britských dějin, ať už skutečná historie byla třeba poněkud odlišná.

Kult je jen jeden a ten nejde ničím nahradit. Nový Matrix sice oživuje původní snímek z roku 1999, resp. celou trilogii, ale nemůže jej ani dorovnat, natož překonat. Když se snažíte něco vzkřísit, není to vůbec jednoduché, naopak můžete dost snadno narazit. A něco podobného se snaží Lana Wachowski se svým novým přírůstkem. Neřekl bych, že by přímo propadla, ale asi ani, že by úplně ohromila. Kdyby snímek nevznikl, nic by se nestalo, na druhou stranu bychom byli ochuzeni o pestrý, zábavný a taky dost vtipný film. Docela mě překvapilo kolik humoru je v něm obsaženo. To jak si tvůrci utahují sami ze sebe, z matrixu, ze samotného čtvrtého pokračování je obdivuhodné a velmi zajímavé. Líbil se mi příběh, který navazuje na třetí díl a dává relativně smysl. Sledovat Nea společně s Trinity se jen tak neomrzí a táhnou celý film vzhůru. Rovněž všechny možné odkazy na předchozí snímky, které jsou patrné téměř v každém záběru, jsou povedené a ocení je především fanoušci série, ostatní asi budou trochu tápat. Bylo velice moudré se podívat na minulé díly před projekcí Matrixu Resurrections. Co se týče akce, která byla klíčová v Matrixu, nepřináší bohužel nic nového (zapamatovatelnější bojová scéna tu prostě chybí), ale určitě ani neurazí. Nesedl mi úplně ani soundtrack filmu, není to prostě starý dobrý Don Davis a jeho nadupaná hudba. Matrix Resurrections je takový nový přídavek pro všechny nadšence světa, ve kterém je možné cokoli, co mu jen dovolíte.

Nestárnoucí pohádková klasika Bořivoje Zemana. Vladimír Ráž jako spravedlivý a dobrotivý král Miroslav, jenž se vydává do Půlnočního království, ve kterém je zakázáno zpívat, aby si zde vzal za ženu nafoukanou princeznu Krasomilu v podání pohledné Aleny Vránové, kterou musí ale nejprve napravit k obrazu svému. Ač byl film natočen téměř již před 70 lety, nic neztrácí na svém kouzlu ani v dnešní době. A vůbec mu neškodí ani jeho zřetelná komunistická propaganda, která je filmu více než patrná. Jelikož sledovat tento vlídný, romantický ale i vtipný příběh je natolik příjemný zážitek, že se na tento fakt lehce zapomene. Holt natáčet v 50 letech nebylo úplně snadné. Kromě zmíněné ústřední dvojice, která se stala párem i ve skutečnosti, si člověk ihned vybaví tři povedené královské rádce, kteří slouží jen pro své vlastní obohacení, tak především na laskavého starého krále v podání skvělého Stanislava Neumanna, který je naprosto nezapomenutelný a jeho hlášky zná téměř každý. Za mě jednoznačně moc hezká pohádka, na kterou se vždycky rád podívám.

Cameron Crowe a jeho pohodová vztahová nálož. S humorem a nadhledem nám ukazuje mladé lidi žijící v americkém Seattle a jejich různorodé milostné poměry. Seznamovaní, chození, rozchody a opětovné setkávání a sbližovaní. To vše zabaleno do příjemné atmosféry živého města 90. let a jeho impulzivní hudby v podobě Alice in Chains, Pearl Jam nebo Soundgarden. Hodně se mi líbily samotné postavy, které jsou opravdu skvěle napsané, ačkoli občasné přeskakovaní mezi nimi nedělá snímku úplně dobře. I tak se ale jedná o velmi příjemnou romantickou komedii.

Velice povedený a kvalitní seriál pojednávající o problémech na českých školách. Seriál se zabývá mnoha různými otázkami, které jsou stále velmi aktuální. Ať už jsou to neposlušné a nezvladatelné děti nebo naopak výjimeční žáci, přes sebevraždy a násilí až po šikanu žáků či učitelů či sexuální obtěžování. Úvodní epizody se mi příliš nezdály, ale asi od pátého dílu mi však přišlo, že kvalita šla nahoru. Možná to bylo danými problémy, možná také samotnými postavami, které jsou jinak výborně obsazeny a to jak v epizodních, tak i v hlavních rolích. Jaroslav Plesl jako šéfporadce Havlík, Petra Hřebíčková v roli ministryně Kurzové, osobní řidič ombudsmana  v podání Pavla Řezníčka nebo manželka hlavního hrdiny, kterou si zahrála Iveta Dušková. Nad všemi ovšem vyčnívá v titulní roli Lukáš Vaculík jako učitel roku a následně pověřený školní ombudsman ministerstva Aleš Pelán. Jeho charisma je obrovské a proto působí velmi edukovaně, jistě a přesvědčivě v případech, kterými se zabývá. Jak už jsem zmínil, nejvíce mě zaujaly spíše díly z druhé poloviny řady, které jdou více do hloubky, co se týče určitých témat. Je to samozřejmě také tím, že ještě lépe poznáváme Pelána, u něhož se ještě více prohlubují jeho osobní problémy s manželkou. Hodně se mi líbily závěrečné titulky na konci každé epizody, které poskytují stručné, ale přesné fakta k dané problematice, tak dovětek, komu byl jednotlivý díl věnován. Na české poměry více než zdařilý seriál, u kterého bych klidně uvítal další sérii, což by příběhově rozhodně nebyl problém, díky otevřenému konci.

Venkovský život v obraze režiséra Miroslava Krobota, jenž nám zobrazuje několik postav, které si žijí svůj všedně nudný život. Hospodská Maruna usiluje skoro o všechny muže, kteří mají alespoň trochu o ni zájem, zatímco její sestra Jaruna se zase stará o jejich matku. Myslivec a starosta v jedné osobě Jura, se marně snaží dostavět dům a přitom být stále nablízku Maruně. Prostý Olin, ministrant a kostelník se pokouší rovněž navázat vážný vztah s Marunou, do které je zamilovaný. Dva obyčejní chlápkové Balin a Laďa se nejraději užívají u douška piva v hostinci provozovaný právě Marunou, podobně jako Laďova stará (tak je po celou dobu opravdu oslovována), která je věčně opitá. To je asi to podstatné, co se dozvídáme o hlavních postavách. Mimo to ještě sledujeme na začátku úmrtí a pohřeb místní hraběnky, který ovšem příliš nerozhýbe místní život, krom jednoho. Hlavní problém filmu je v tom, že nenabízí hlavní nosný příběh, který by dokázal více diváka zaujmout a přikovat k obrazovce. Příliš to nezachraňují ani přední čeští herci. A použití tamního dialektu, který obsahuje samozřejmě také spoustu vulgarismů tomu také moc nepomáhá. Nebylo to tak hrozné, film nabízí i třeba vtipné či tragikomické situace, ale celkově je toho prostě málo.