Ryuuhei

Výtečný seriál pro dospívající, který jsem si nicméně užil i ve svých letech. Postavy mi sedly už od začátku - tedy až na ústředního Adama, který se po většinu času choval jako blbec, ale měl zkrátka roli takového toho dospívajícího, co pořádně ještě neví, kým chce být. Zajímaly mě všechny osudy a nechal jsem se unášet někdy až ironickými zvraty. Musím zejména pochválit zpracování, které bylo světové kvality. Od kamery, po pojetí scén - tohle nebyl ten typický novácký seriál, ale takový, co se může sebevědomě vyjímat i po boku zahraničních. Naprosto jsem zbožňoval třeba aeriální přelety ukazující krásy Zlína, který posloužil i jako originální zasazení. Fenomenální hudební podkres mi také doteď zní v hlavě. Zkrátka mě seriál nadchl, bavil, těšil jsem se na každý díl a i když bylo zakončení takové dost humorné, nemám žádný důvod snižovat na hodnocení. Ohromné překvapení, kterému distribuce v rámci Voyo jen prospěla!

Až takhle povedenou a odvážnou českou komedii jsem už dlouho neviděl! Vlastně si nevzpomínám, kdy naposledy. Inteligentní humor střídají těžce kontroverzní situace a všechno doplňují výtečně napsané a budované postavy v čele se zábavným tupcem Lavim. Tvůrci se zde absolutně nebáli zajít za hranu všeho možného a na nic si nehrát, což je asi tou nejsilnější stránkou celého počinu. Nemám rád fotbal, nerozumím mu, nicméně snímek s ním pracuje tak, aby necílil jen na jeho fanoušky - ba naopak. Jako částečné sportovní prostředí posloužil dobře a rozjel i vlastní příběhovou, provázanou linku. Nechyběly ani vážnější a dojemnější momenty, které vyzněly přirozeně a nijak nenarušovaly jinak svérázné pojetí děje. Musím říct, že jsem se strašně dobře bavil a film mě překvapil navzdory tomu, že jsem mu vůbec nevěřil a slávu, jíž si získal minulý rok, připisoval možnému nulovému vkusu diváků. Vyvedlo mě to z omylu.

Čekal jsem maximálně tak nadprůměrný film o úspěšné boxerce, dočkal jsem se kolotoče emocí s výtečným Clintem Eastwoodem v čele. Vývoj situace, jaký snímek prezentoval, jsem absolutně nečekal a naopak si sliboval, že všechno dopadne trochu jinak a já tak budu moct ubírat na bodech. To jde ale jen těžko, jelikož víc naturalistické už to ani být nemohlo. Cokoliv bych dodal, by byl spoiler, takže to akorát shrnu jako srdceryvnou jízdu plnou silných charakterů, nepřízně osudu, ale i zářné ukázky, jak může být vlastní rodina bezcharakterní a krutá. A tedy nejen ta, samotný sport a jednání, která jsou mnohdy za hranou pravidel a čestné hry, mluví sama za sebe.

Pro jistotu si sem ještě hodím hodnocení pouze druhé série, kdyby (nedejbože) do roka, dvou přišla další, abych mohl přepsat to celkové. Druhá série mi oproti první přišla dynamičtější, zábavnější, jdoucí víc do hloubky charakterů a byl znát i rozpočet, který dovolil špičkové efekty. Stejně tak se změnila struktura dílů, která nyní pracovala s cliffgangery a každá polovina byla trochu o něčem jiném. Jeden díl se tak zdál bohatší a zajímavější, než skoro až epizodický přístup v první sérii. Zbytek jsem popsal ve své celkové recenzi - pro mě totální odpal, kolotoč emocí, všestranně výtečné dojmy. Zejména finále mě srazilo do kolen (jen obrazně, díkybohu jsem u sledování zaujal polohu v pololeže) a ještě dlouhé hodiny po dokoukání měl o čem přemýšlet.

Minuty po dokoukání poslední epizody nemám pořádně ani co říct, dlouho jsem něco až takhle nerozdýchával, jako právě finále této série. Za mě jasných 10/10. Výborně budované charaktery, ať už to byly ty kladné, či zápornější. Nikdo tu nebyl vyloženě jen bezduchá figurka, která by dělala věci neuváženě. Valnou většinu děj představil i v pohledech do minulosti, díky čemuž si k nim divák mohl utvořit specifický vztah. Děj neustále napínal, oddaloval zodpovězení pravdy a držel napětí až do samotného konce. Hry byly zábavnější a sofistikovanější až v druhé sérii, v té první mi přišly takové vágní a jednoduché. Velmi rád odpustím klasické heroické neduhy, jako to, že se hlavní postavy byly schopny bez problému vyhnout i střelám jako v Matrixu, ačkoliv ostatní kolem padali jako hrušky, či další nesmysly typu skok z x metrů bez zlámaných končetin. Pokud na to člověk nepřistoupí, chápu, že bude s hodnocením šetřit a najde si výtky, já se to rozhodl prominout a přijmout, i když jsem taky párkrát nevěřícně kroutil hlavou. Kamera, střih, efekty brilantní, tohle nebyla japonská produkce, ale prakticky světová. Na to, že šlo „jen“ o seriál, nešel evidentně rozpočet do blbostí. Nemůžu po této stránce nic vytknout. To samé úžasná hudba dokonale podtrhující každou emoci i situaci. Pro mě osobně to byl zejména s druhou sérií neskutečný kolotoč emocí, který mi dokázal připomenout, že i já nějaké mám, ačkoliv jsem myslel, že jsem většinu z nich hlavně během posledních let zcela ztratil a skoro nic mě už nezvedne ze židle. Ještě teď mám knedlík v krku. Bude hodně těžké hledat něco podobného kalibru, jako tuto jedinečnou seriálovou podívanou, která v mých očích prakticky nikde neselhala.

Epizoda, která na mě po stránce emocí velice zapůsobila a stejně tak způsobila, že jsem byl přímo nucen ještě před spánkem stihnout jednu další.

Že jde o částečnou autobiografii bylo asi jasno už od začátku. Zkrátka jeden z největších filmových tvůrců se na stará kolena rozhodl natočit film „o sobě“ a neskutečně se mu to povedlo. Film hovoří hlavně skrz emoce, výrazy ve tvářích herců, či obecně jejich výstupy, takže nebylo třeba zdlouhavého vysvětlování, či jen naznačování. Film pokrývá jen několik životních etap, ale každá je zábavná, v každé hrdina prožívá trochu jiný příběh a ne všude si jde za jasným cílem filmaře. Jedná se u mě zároveň o snímek, který mohl mít klidně další 2, 3 hodiny navíc, ale já bych seděl dál, skoro ani nedutal a čekal, s čím přijde dál. Tak moc mě bavil a zaujal, že jsem při vyskočení prvního závěrečného titulku zklamaně skoro vykřikl na celý sál, jestli to má být opravdu všechno. A za tohle, abych uměle ubíral hvězdu? Samozřejmě bych uvítal třeba delší, seriálový formát, ale to bych asi už chtěl moc. Zkrátka jeden z nejlepších filmů, co jsem v roce 2022 mezi novinkami viděl.

Film skvěle zachycuje problematiku generačních lodí a regulace emocí za účelem potlačení svobodné vůle. Také ukazuje, že jakmile se naruší tento nepříliš morální, ale logický systém, stačí jeden člověk, jeden psychopat s vůdčími sklony a problém je na světě - ovládne celé skupiny jedinců, kteří by byli do té doby vesměs neškodní, ale dají na jeho přesvědčivé přednesy, byť se sám doznal, že se dopustil závažného činu. Za mě všechno tohle film pojímá víc než slušně, do toho se míchá zápletka s „vetřelcem“, která si s divákem hraje natolik, že nejdřív pořádně neví, jestli tam vážně budou nějaké nadpřirozené prvky navíc, nebo je to jen cílená hra s psychologií. Dobře jsem se bavil a do konce jsem napjatě čekal, jak se tohle vyvrbí a zda celá potyčka posádky nebude mít těžce tragickou dohru. Nerozumím zdejším nízkým hodnocením, snímek zkrátka nepostrádal stísněnou atmosféru, zajímavé (byť trochu stereotypické) charaktery a napínavou zápletku, která měla místy tendence slušně eskalovat. Za mě 10/10, nevidím chyby.

Jakožto bývalý skalní fanoušek, znalec her i převážné historie okolo Sonica musím konstatovat, že jsem z filmu naprosto nadšený. Poté, co mě jednička těžce zklamala a už jsem od pokračování ani moc neočekával, jsem se dočkal nálože pomrkávající na řadu herních titulů z herní série, obecně na popkulturu, ale i pracující s chytře vymýšleným příběhem, který se obsahově blížil spíš Sonic 3 & Knuckles, než jeho předchůdci. O to lépe, protože se do party přidaly hned dvě nové postavy - Tails a Knuckles, druhý tedy v zápornější roli zmanipulované Eggmanem. Eggman mi zde sedl mnohem víc, než v jedničce a už absolutně nepochybuju, že byl Jim Carrey dokonalou volbou pro ztvárnění jeho postavy. Příběh, jak už jsem řekl, dal chytře dohromady to, co může nostalgik znát zejména z prvních her a do toho jen lehce zkomponoval vedlejší příběhovou linku pojednávající o svatbě, skrytých agentech a dalších volovinách, které ve výsledku vtipně doplnily jinak dobrodružnou výpravu za Arcismaragdem a překvapivě na ni parádně navázaly. Ani se mi nesnilo, že by se kdy Sonic dočkal až takhle úžasné adaptace. A stalo se. Nemám dalších slov.

Konečně film, který si na nic nehraje. Kde by v každé druhé řadové akčňárně přilítl do člunu jen jeden člověk a dokázal všechny piráty skolit na pár úderů, zde se ukázala realita, že vyjednávání i jen se čtyřmi piráty není žádná sranda. Jakmile dostanou do rukou rukojmí, stačí jeden špatný úsudek a je po všem. Snímek vše vykresluje výtečně a přímo exceluje na poli atmosféry a napětí. Není tu jediná hluchá chvíle, 134 minut uteče jako nic a vyvrcholení je solidní divácký odpal. Jako bonus tu máme i zajímavě vykreslené charaktery záporáků, z nichž nejméně jednoho dokáže divák aspoň trochu politovat. Filmu jsem se dlouhé roky vyhýbal, téma možných námořních bitev mě nelákalo, ale jak vidno, velice jsem se zmýlil už jen v tématu. /// Viděno na HBO 2 s českým dabingem.