Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Akčný
  • Animovaný

Recenzie (439)

plagát

Děvčátko, které bydlí na konci ulice (1976) 

Napínavý a někdy až mrazivý příběh třináctileté dívky. Ta se spolu s otcem přestěhovala z Londýna na úplný okraj jedné americké obce. Dům mají pronajatý na tři roky. Dívka má obrovské tajemství, o které se čím dál tím více začínají zajímat někteří obyvatelé obce. Co je vlastně ta holka zač? Jak žije? Proč nechodí do školy. A kde jsou vůbec její rodiče. Příběh tohoto filmu má i své tajemno, které dokáže divák zavčas odhadnout. Je to však výtečný snímek. Byl natočen ještě v době, kdy američtí tvůrci v příbezích nebyli úplně povrchní. Tehdy ještě uměli zajít do hloubky příběhu, kde hlavní postava vás nutí se nad věcmi zamýšlet a zároveň překvapuje svoji genialitou, duchapřítomností a bezprostředností. Jodie Foster tuto roli zvládla na výbornou.

plagát

Chained (2012) 

Tento snímek bych vyloženě hororem nenazvala. Je to spíše psychologické drama s prvky thrilleru. Už od prvního shlédnutí jsem si tento snímek dost oblíbila. Navíc jsem si teď zpětně všimla (což jsem předtím vůbec nevěděla), že tento film natočila Jennifer Lynch, dcera Davida Lynche. Je na ní vidět, že se snaží jít ve stopách svého otce a točit filmy s nevšední tématikou. Jedná se o typický syndrom vraha v jehož mysli se promítají děsivé zážitky z dětství. Ten žije v domě daleko od civilizace a živí se jako taxikář. Jednoho dne zastaví chlapci a jeho matce. Ovšem mají smůlu, protože je odveze k sobě domu a matku zabije a chlapce poté drží v zajetí jako svého otroka. Chlapec je během toho svědkem několika vražd a znásilnění nevinných žen a jak čas plyne, z chlapce se stává muž a je vrahem nucen, aby následoval jeho stopy. Což nás přivádí k závěrečné pointě filmu, která je opravdu zajímavá a celkem i šokující. Dojde najevo jak moc má chlapec s vrahem společného a že to celé nebyla jenom náhoda. Toto je film pro nenáročného diváka, jenž se rád koukne na kousek násilí z tohoti špinavého světa.

plagát

Nezvratný osud (2000) 

Tento film je zajímavý a dokáže nějakým způsobem každého přinutit k tomu, aby seděl a byl do toho zažraný až po uši. To kladu za vinu především podmanivé atmosféře. Nemůže být řeč o bůhvíjakém strachu, ale k sci-fi thrilleru bohatě postačí. Bez problémů navodí zvláštní pocity a přitom nikdy nezakolísá, takže bez výhrad. Dále tu máme hledisko nápadů. Námět byl přinejmenším kvalitní, v daném žánru si nelze představit nic lepšího. Žádné trapné klišé s ohranými vyvraždovačkami. A co obdivuji asi nejvíce, jsou úžasné "nehody" promyšlené do nejmenších podrobností. Určitě někoho kopíruju, jenže představit si, jak nějaká banalita zapříčiní takový sled událostí... až se nechce věřit, opravdu originální. I děj hezky odsýpá a nějaká prázdná místa by člověk nenašel.

plagát

Pád do tmy (2005) 

Tenhle film byl jeden z prvních, který jsem jako mladší viděla a zůstal mi v paměti. Se svým skvěle vymyšleným poutavým námětem udělal dojem hned na začátku. Už jen fakt, že půjde o dámskou jízdu v neprozkoumaných jeskynních systémech, mě přiměl uvědomit si, že něco takového tu vlastně ještě nebylo. Člověk by si řekl, že se film bude vyvíjet předvídatelně, že nás klasický postup scénáře ničím nepřekvapí. Ale ačkoliv se zrovna nejedná o průlom kinematografie, je přece jen jeden z těch dobrých. Udělá dojem především strhující atmosférou strachu a stísněností. Ještě než se objeví náznaky pohybujícího se nebezpečí, už na vás nesmírně působí prostředí klaustrofobických prostor, a jakmile zjišťujete, s kým mají holky tu čest, napětí se začíná stupňovat jako blázen.

plagát

Pomsta znásilnenej (2010) 

Jak se dokáže nevinný začátek změnit v peklo. Krásná krajina, jezero, les a do toho partička úchylných zvrhlíků, kteří dokáží znásilňovat nevinnou oběť. Ale pomsta je v tomhle případě opravdu sladká. Lítost jsem necítila, všichni si zasloužli svou daň. Film dobrý, místy moc krutý, za to ale velmi reálně natočený. Tohle by se mělo dělat všem, kteří tento zločin spáchali. A hned by bylo na světě míň takto zrůdných případů.

plagát

Chata v horách (2012) 

Crazy fantasy comedy. Asi takhle by se dal krátce charakterizovat tento film, který čerpá ze zdrojů několika kultovek, které milují fanoušci hororů. Tady však horor funguje jen jako součást vyvražďovacího pořádku. Film je natočený s humorem, nadsázkou a co je důležité, s ne moc známým hereckým obsazením. Scenář je vždy jeden krok před vámi, a jakmile někdo tvrdí, že už dopředu ví, co se stane, nevěřte mu. Rozhodně se nebudete nudit a autoři filmu vás přesvědčí, že komedie ve spojení s fantasy prvkama, nadsázkou a hororem, se dá velmi dobře spojit tak, že vznikne dílo, které funguje k uspokojení většiny vnímavých diváků a skutečných fanoušků hororů. Závěr filmu je uplně nejlepší.

plagát

Stiahni ma do pekla (2009) 

Tento film je dobrý horor sázející převážně na nervydrásající atmosféru a řadu trochu otřepaných, ale stále účinných lekaček. První polovina je přímo nacpaná skvělými hororovými nápady a převážně režisérovo hrátkama s nepříjemnými zvuky a temnými stíny, což je docela děsivé. V druhé půlce už sice atmosféra trochu upadá, ale stále má film co nabídnout. No a úplný závěr se fakt povedl a dal by se považovat za jeden z těch překvapivých. Další plusko směřuje k občasným scénám snažící se šokovat svou nechutností. Ta babka mě děsí do teď.

plagát

Zlovestné ticho (2007) 

Já myslím, že v tomto případě se hodí i potlesk. Ne, že by byl tento film nějak zvlášť velká bomba, ale kdyby se natáčelo více hororů na stejné úrovni jako je tento, úplně by mi to stačilo. James Wan alespoň mě ze začátku dost zmátl. V úvodu to vypadá na slasher podobný Chuckymu, ale během filmu děj získá větší grády a Wan rozjíždí film jako za staré školy. Napětí, lekačky, záblesky, pohybující se stíny a podobné stereotypní triky v jeho podaní ovšem neskutečně pravdivě působí. Co mi nejvíce na filmu líbilo bylo, jak na vás dokázal působit na jednu stranu jako slasher a na druhou stranu duchařina. Každá část funguje perfektně. A fakt, že film má docela předvídatelný scénář, jsem tak moc na vědomí nebrala, protože klišé a podobné aspekty už zkrátka k tomuto žánru patří.

plagát

Loď duchov (2002) 

Dobře natočený horor, který vás zaujme, drží a nepustí. Totálně depresivní prostředí deštivého nočního burácejícího moře a opuštěné a zničené lodi, to já můžu. Navíc hned na úvod vám film nabídne hodně drsné jatka, která se vám budou v hlavě přehrávat ještě 20 minut potom. Pak mě také vždycky mrazí z těch scén, kdy ožije barová zpěvačka. Film je dokonale hudebně podbarvený hudbou, která díky celé atmosféře mrazí. Pro mě jednoznačně jeden z nejstarších lepších hororů.

plagát

Noc s nabrúsenou britvou (2003) 

Tento film mě překvapil dobrou atmosférou a směsicí hororu s dramatickým nádechem. Má natolik výtečnou atmosféru, že se budete bát i tam, kde to není potřeba. Vyvraždění rodiny vyšinutým chlápkem je teda místama dost drsný, ale zase působivý. Je působivý natolik, že nebudete litovat toho, že je to vlastně jediná větší scéna takového ražení v celým filmu. Jinak asi každej bude čekat na nějaký vysvětlení toho, proč ten chlápek vlastně u dveří dotyčný rodiny zazvonil, ale s tím už jaksi souvisí finální překvápko. I přesto, že jsem takový konec fakt nečekala, byl dost překvapující a i se tím tento snímek dostal do úrovně, kdy spoustu věcí začnete nechápat. Já to tedy pochopila, ale hodně lidí si na tento závěr filmu dost stěžuje. No každopádně, i tak je to jeden z mála hororů, který se hororem může hrdě nazývat.