veru_needy

K rodinnému domu s velkou zahradou patří velký pes. Tohoto hesla jsem se jako malá držela zuby nehty. Přesto jsem nikdy neměla jak zahradu, tak psa. Takže jako dítě jsem povedené filmové rodince úžasného, slintavého Beethovena lehce záviděla. Ani po letech film neztrácí svou pohodu. Je to prostě ideální rodinný film, kde není nouze o vtipné a milé situace. Sice o hereckých výkonech se tady moc mluvit nedá, ale o tohle tu ani tak moc nejde, Beethoven je prostě fajn sám o sobě. Pořád to u nás jelo na videu, jak jednička tak dvojka.

Matka dá Andymu na narozeniny vysněnou panenku, jenomže panenka je ve skutečnosti vraždící stroj s duší vraha Charlese Lee Raye. V okolí začnou umírat lidi a panenka potřebuje lidské tělo, do kterého by ukryla svou duši. Na tento film si pamatuji z dob mého dětství a nikdy nezapomenu na emoce a dojmy, které ve mě zanechal. Už jako malá jsem nikdy neměla z hororů strach, ale z této panenky jsem teda rozhodně respekt cítila. Místama jsem zvládala zapojit i fantazii, při čemž jsem si představovala, jaké by to bylo, se v noci otočit a vidět ho stát u mé postele. Možná, že jsem ve skrytu duše byla vždycky masochista. Teď když na to koukám s odstupem času, musím přiznat, že pro mě stále neztratil mnoho z mých původních dojmů. Je pravda, že některé scény, které mi dříve připadaly nad míru děsivé díky Chuckyho obličeji, se mi nyní jeví spíše jako ujetě absurdní - samozřejmě ale v kladném slova smyslu. Co se však musí nechat, tak to je design panenky, ten je opravdu naprosto dokonalý. Když totiž vezmeme v potaz rok výroby, je vytvořený naprosto geniálním a originálním způsobem; mimika obličeje, gestikulace, pohyby, zrzavé vlasy, baculaté tváře, červené tenisky a džínové kšandy. Těžké si něco takového nezapamatovat. Do té doby si nevybavuji, že by kdekoliv ve filmovém průmyslu, něco takového dokázal neživý objekt dělat nebo se podobným způsobem chovat. Tohle všechno ještě doprovázel Chuckyho zákeřný smích v podání Brada Dourifa. No co dodat, takovou hračku bych dítěti nekoupila ani za trest. Už jenom představa mluvící panenky s psychopatickým výrazem ve mě vyvolává husí kůži. Všechny díly nabízí něco nového a co není málo, čím novější díl, tím lepší mimika, pohyby a zpracování. Takže za mě skutečně výborné hororové dílo jemně okořeněné humorem, které starší sice už neviděsí, ale alespoň pobaví. A pokud znáte tento film z dětství, není možné ho neprožívat. Chucky je rozhodně jedna z nezapomenutelných postav filmového hororu. - "Hi I'm Chucky, wanna play?"

Jednou za rok, v jednu noc, je na 12 hodin povoleno krást, rabovat, znásilňovat, vraždit. Tu noc policie dělá jako by se nic nestalo, a vše násilné je povoleno. Prostě taková prospěšná 'očista'. Kdyby tohle fungovalo ve skutečnosti, to bychom asi koukali kolik našich známých a blízkých se tu onu jednu noc utrhne ze řetězu. A co byste onu noc dělali vy? Šli byste někoho koho nenávidíte oddělat? Nebo ukrást něco na co nemáte? Nebo byste raději byli zalezlí doma a s hrůzou čekali až ta děsivá noc skončí? Já osobně vím, že bych se rozhodně nezúčastnila; ani kvůli těm, kteří si to občas zaslouží. Já vím akorát jedno; pro všechny magory, co si chtějí něco dokázat tím že jdou jen tak vraždit a ubližovat, bych byla ten nejsnadnější terč. Jsem holt chudák, který doma nemá ani žaluzie, natož silně zabezpečená okna nebo obrněné pancéřové dveře. Mě se tento snímek prostě líbil, i navzdory všemu špatnému. Atmosféru to mělo, herci hráli celkem slušně, parta psychopatů mě taky bavila. Pro hororový film to byl dost dobrý nápad, něco takovéhu tu ještě nebylo. Sice se v poslední době roztrhnul pytel s filmy na téma home invasion, ale tenhle snímek je nejoriginálnější z nich. Všechny díly se povedly.

Tento film má jednu obrovskou výhodu, nepatří mezi druhy hororů, kdy čekáte 45 minut než se něco začne dít. V tomto případě se jde na věc po několika minutách. Podivný muž v klobouku je odhalen a tak se divákovi naskytne příležitost seznámit se s něčím novým, s něčím co tak často nevidíte. Film má atmosféru, kterou byste v mnoha scénách mohli krájet a parádní hudbu, která dodává na té atmosféře mnohem víc. A co vystraší nejvíc, je asi to neznámo, které sálá z muže v klobouku, který vlastně není ani tak muž, ale spíš krvežíznivá kreatura. Herecky to po většinu času táhne sympatické sourozenecké duo. A jestli jsem se k tomuto snímku vrátila? Ano vrátila a musím říct, že druhý díl byl pro mě daleko záživnější. Ale první díl je prostě první díl, tím to odstartovalo. Dobré na tomto hororu je také to, že většinu scén si prostě zapamatujete stejně tak jako skvělou atmosféru. A proto nemůžete Jeepers Creepers řadit mezi laciné, už dávno zapomenuté horory.

Film podle skutečné události, která se stala v 70. letech v Texasu. Psychopatický šílenec s motorovou pilou si ve sklepě jednoho starého domu doslova zřídil lidské řeznictví. Po několika málo letech byl na toto téma natočen první béčkový horor. Toto je jeho nové zpracování. Originál z roku 1974 jsem viděla a žádná sláva, film odsýpal velmi pomalu, herci mi přišli naprosto otravní a nevim, nežrala jsem jim to. Co ale čekat že. V 70. letech ještě neexistovaly takové efekty jako dnes, takže to zase ve finále tak strašné nebylo, když vezmu v potaz rok výroby. Tento remake se dle mého názoru naopak velmi vydařil. Filmu vládne naprosto úžasná a zcela pohlcující syrovost, což vždycky uvítám, protože něco takového se v moderních hororech daří už jen zřídkakdy. Tak jako leatherface ke svým obětem, i film je k divákovi krutý, nevybíravý a naprosto nelítostný. Jednotlivé scény hnusu a násilí jsou předhazovány naprosto bez nějaké okázalé snahy vylekat. Zcela chápu, že něco takového nemusí každému vyhovovat (ale proč potom kouká na takovéto filmy, že). Je mi jasné, že originál je originál a že je jistě několik aspektů, ve kterých remake zaostává, ale faktoru děsivosti a napínavosti rozhodně není co vytknout. Úchvatné je i prostředí vyšinutých texaských buranů a leatherfacovo doupě. Divák má při nájezdech kamery pocit, že ten hnus snad i fyzicky cítí. K hereckým výkonům a scénáři asi není moc co dodávat. Všechny výraznější postavy jsou velmi přesvědčivé; hlavně tedy odporný šerif, nebo vyšinuté tetičky z karavanu, které na mě osobně působily snad ještě děsivějším dojmem, než cokoliv jiného. Sečteno podtrženo, užila jsem si to. Už jako pro malou tohle pro mě byl film s velmi silnou atmosférou plnou chorobné krutosti.

Jedná se o film o drsném masakru, na jehož začátku byste si přáli radši umřít, než zažít hrůzu jako hlavní postavy. Příběh partičky lidí, která si vyjede do lesů kempovat. Nevinný výlet se změní v noční můru poté, co píchnou a pomalu začínají zjišťovat, že v lese není bezpečno a že pouhou nehodou to vše jen začíná. Kdo miluje horory s prostředím zapadákova, kde se člověk nemůže spolehnout ani na vlastní stín, pak je tento snímek to pravé pro něj. Série, která odstartovala hysterii znetvořených maniaků, se dočkala během 11 let 6-ti dílů. Bohužel, jak se u filmů s vícero díly stává, s každým novým pokračováním upadá originalita a celkové dějství filmu vůbec. Jednička v lese, dvojka reality show na opuštěném místě, trojka vojáci, čtyřka opuštěná nemocnice, pětka vězení a šestka hotelový zámek. Je teda pravda, že co díl, to originální výběr lokality. Já osobně miluju jedničku a rozhodně patřím k těm, kteří uznají, že po sobě následující díly upadají; ale například čtvrtý díl v opuštěné psychiatrické nemocnici, mám heozně ráda, skoro jako samotnou jedničku. Každopádně ať už je to tak nebo tak, tento snímek se hrdě může nazývat hororem. Byl to vůbec jeden z prvních šokujících filmů, co jsem jako mladší viděla a rozhodně se pro mě do dneška řadí mezi ty nejlepší. Je třeba dodat, že ze sebe vyždímal téměř vše, co by v hororové tématice nemělo chybět. Všude hektolitry krve, dobře rozpoložené odporně vypadající rekvizity, které ve vás mají vyvolat jak největší odpor, tak pocit zoufalství. Člověk má pak i pocit, že vnitřek té nechutné hnijícítí chaty, cítí až u sebe doma. A jasně, zní to nechutně, ale zapadákov se vyznačuje tím, že domorodci jsou psychicky narušení jedinci, kteří kašlou na hygienu a hoví si na brutalitě, protože maj v hlavách nastláno. A to v tomhletom filmu je to nejlepší pro atmosféru co může být.

Zmutovaní kanibalové, kteří vás chtějí sežrat, je už silně ohraný námět a takovýchto hororů už vzniklo hodně. Ovšem tentokrát se to povedlo. Dalo by se říct, že tento snímek je na podobné úrovni jako Wrong Turn (ten je teda o dost lepší už jen proto, že byl originalitou první, ale je to uplně stejně zvrácený a napínavý). Jste někde uprostřed pouště, kde vám nikdo nepomůže a plán jak vás ulovit je už pro kanibaly osvědčený, takže co jiného než jatka očekávat. Hlavně mě teda šokovala brutalita, která je hodně drsná a řekla bych, že z druhu násilí, je v tomto filmu opravdu všechno. Dále jsou dobré věrohodně nechutné masky mutantů. Děj filmu bych nějak nerozebírala, klasický a předvídatelný, ale rozhodně nenudil. Film se může skvěle opřít o myšlenku, situaci a pomstychtivost. A především samo sebou o krev, bolest a utrpení. Atomovka je prostě hnus, a co dokáže udělat s lidma, je tady dobře znázorněno.

Jeden z mála hororů, který dokáže vštípit pocit strachu. Je napínavý a hodně strašidelný; hlavně když se na něj díváte v noci. Celkovej námět je bezvadnej a ze všeho nejvíc se mi líbí parádní děj s postupným rozuzlováním. U hororů strach vůbec nemívám, ale tenhle mě přímo 'vcucl' do děje. Jednička je absolutně bezchybná. Naomi Watts mám ráda a v této roli si opravdu odehrála své. Když jsem tento snímek viděla poprvé, zanechal ve mě silný dojem, nahnal mi husí kůži. Hlavně teda ten záznam na video kazetě přehrávané na staré zrníci televizi s opravdu mrazivou hudbou na pozadí. No a samotná Samara, to ani nemluvim. Jinak, dost dobrý závěr každého donutí shlédnout i druhý díl, který sice není až tak dobrý, ale nejhorší také určitě není. To nic ale nemění na tom, že jednička si rozhodně zaslouží potlesk. Jediné co bych vytkla bylo to, že jsem po těch 7 dnech neumřela.

Tento film bych viděla jako směsici hororu, thrilleru a mysticismu. Velmi důležitou roli hraje psychologický aspekt a fakt, že na obrazovce lze vidět pouze to, co zabírá kamera v rukou hlavních postav. Film se tedy tváří i jako dokument. Tím nejlepším je zde skvěle zvolené prostředí tajuplného lesa a legenda o čarodějnici. A to je právě ono, ta legenda, něco neznámého, mysteriozního; toho se člověk nejvíc bojí, když si musí různě domýšlet a představovat si. Kdo se do tohoto vžije, tak se určitě bát bude. Protože být sám jen se dvěma kamarády v lese, ve tmě, kolem se ozývá křik a různé zvuky, nedaří se nalézt cestu ven, to udělá s atmosférou filmu hodně. Zde zkrátka hodně pracují divákovy domněnky, představy a fantazie.

Krásný dům u jezera, šťastná rodinka stěhující se do něj a netušící míru strašlivé minulosti jejich nového bydlení. V čem je háček, že je dům tak levný? Odpověď na tuto otázku by pravděpodobně zajímala každého kupujícího. Před rokem se tu stala vražda. To byl ten háček. Rodina se nastěhuje ale i tak. Jenže jejich krásný sen se mění v noční můru a krásná rezidence s hrozivou minulostí se mění v past s obrazy obětí, které byly v jejich prostorách zvražděny. Mám ráda tento typ hororů plných duchů a tajemna. Dobře zahráno a dobře podloženo kvalitní zvukovou stránkou, která umí vystrašit, i když se dá většinou předvídat kdy. Námět je podložen pověrami které vznikly na základě fantazie jednoho vraha a vlastní příběh filmu následuje jako pokračování po roce od těchto vražd. Tenhle snímek se od dnešních hororů liší jednou podstatnou věcí. Nejsou tu potoky krve, jde tu hlavně o to vyděsit diváka. A to se filmu skutečně daří. Ryan Reynolds v úvodu působí velice sympaticky, ale jakmile vstoupí do domu, tak z něj jde hrůza. Celkový rozklad osobnosti tu není podán tak bravurně jako třeba v The Shining, ale je rozhodně velmi dobrý.