ForGump

Glazer servíruje opravdu mimořádně nervydrásající podívanou. Je to pomalá podívaná velmi, extrémním způsobem znepokojující. Jednak věcmi co nevidíme a i věcmi, které vidíme a to předvším, co se odehrává v domě za zdmi tábora v Osvětimi. Mráz šel po zádech, neboť režisér ani za mák film neboostuje. Naopak se snaží divákovi naservírovat chlad s jakým se Rudolf Höss prochází po své zahradě, třeba i jako anděl apokalypsy v bílém, pokřikující děti a jeho pyšná žena představuje své matce krásy své zahrady a co vybudovala díky tisícům zplynovaným lidem. Zrůdnost hlavních postav se neprojevuje nijak moc okázale. Naopak je to umírněné a tiše cynické, kdy se pak již i dozvíme jak Hössr to plynování baví a jak by nejraději zplynoval celou párty Nacistů. Statická kamera a znepokojivé zvuky pouze dotváří neklid, který mě celým filmem provázel. Byla to síla. Jen až moc pomalá a divácky nepřívětivá. 80%

Rudolf Havlík se ve své nové taškařici pokouší skoro až o satiru na aktualní témata a dělá to svým tradičním upatlaným stylem a humorem velmi nevtpným o EU, Brně, české malosti a vesnické výstřednosti. Havlík by možná i měl na nějaký timing vtipů, jsou tu i náznaky chemie mezi herci, takže by mu to třeba i šlo. Jenže to snad ani sam režisér nema zapotřebí. On z toho chce hlavně vydolovat úspěch od těch lidiček, co chodí na podobné typy filmů dvakrát ročně do kina. Franta mimozemšťan je ale dvakrát tak ubožejší než předchozí Prezidentka, a na stejné vlně s Po čem muži touží. Tady není prostě nic. 10%

Velká přepálená slabota. To je tak když někdo jako Vaughn dostane volnost od někoho jako Apple. Celou dobu jsem se u toho nedokázal bavit. Celé je to šíleně scénaristicky nezvládnuté až běda. Vtipné to je jen v málo okamžicích. Akce nejprve začne jako v Bullet Train ale hůř, aby pak v nápaditosti klesala ještě níže. Další film kompletně před zeleným plátnem a dodané triky jsou celkem hrůza. Je to prostě na takového věhlasného režiséra jako Matthew Vaughn až nečekaně mimo. Nejdřív hodí Dallas Howard do role podivné puťky a potom si tam na závěr hraje na maminovskou verzi Jessicy Chastain (všiml jste si někdy jak jsou si tyhle dvě podobné?), je to sice záměr, ale ani v tom záměru to nepůsobí věrohodně. Herci navíc bohužel také nejsou nějaká záruka a jistota. Howardová s Rockwellem sice ujdou, ale nic převratného se nekoná. A kdo jde do kina na Cavilla, Cenu a Dua Lipu bude teda hoooodně zklamaný. Hudba je cool, ale co více dávat k dobru, to opravdu nevím. Trošku mě mrzí, že je to jen z dalších hollywoodských marnotratných počinů. 40%

Zábavné, poučné, bohužel nakonec doslovné, tedy v rámci art filmu. Chudáčci je film o ženách a jejich pozici ve společnosti. Emma Stone hrající Bellu, jež se protlouká patriarchátem, je neuvěřitelná, vlastně nejlepší výkon posledních několika let, neboť je to výkon s takovým rozsahem, který snad nikdo nemá. Bella stvořená Bohem, jehož hraje Wilem Dafoe, jež nápadně připomíná Frankensteina, se uvádí do děje jako naivní děvče, které něco prožilo a teď chce poznat svět. A čím více se o něm učí a orientuje v něm, tím více si uvědomuje, jak chce žít. Lanthimos si zde opět hraje s bizarností, která je zasazena do výtvarně neuvěřitelného prostředí, v němž kouzlí neuveřitelná kamera Robbieho Ryana a až na to, že v poslední čtvrtině filmu si už ani tak chytrý tvůrce jako v Hollywoodu etablovaný Řek nemůže pomoct a tak nějak to pomalejšímu divákovi ještě dopoví přímo z plátna, o čem to celé bylo. Na jednu stranu asi pochopitelně. Strach z toho, že to bude celé chápáno jako podivná komedie plná erotiky byl silnější. Ostatně již nyní si představuji zde adorované uživatele csfd s verbální ekvilibristikou jak dávají odpad. Na druhou stranu je to jedna z věcí, která mi celkem vadí, podceňování diváka, to je snad ještě horší, bodejť u filmů, které jsou v ranku uměleckého filmu. Ano, dá se namítnout, že oproti Barbie říká feministické věci sofistikovaněji, jenže Barbie se jako art film netváří, naopak to předkládá pro masové publikum, takže proto i rozdíl v hodnocení a pohled na doslovnost. Chudáčci, ať chceme, nebo ne, nejsou většinový film. Nicméně nebudu to brát až tak moc vážně, neboť je to velice dobrý a zábavný film, kterých v podobném ranku poslední dobou velmi chvályhodně přibývá. Jen houšť a jsem velmi zvědavý na další film této party Kind of Kindness, jež snad bude již brzy. 80%

Z mého pohledu velmi nezvládnutý dokument plný bizarního materiálu, se kterým si nedovedl poradit ani Samir ani Šafránek. Ta účast Barletty je pro mě dvojnásob zklamání. Citím v tom hrozný zmatek. Člověk se nedozví vůbec nic, jen že Rittig je Vémolův adoptivní otec, Karel Gott jeho Bůh a ženy s plastikami vnad jeho múzy. Jako ta možnost, že by to bylo hlubší je lákavá, ale o to tady nikdo nestál. Že to duní a je to sestříhaný cool z toho nedělá dobrý dokument. 20%

Myslím, že Michael Mann připravil pro fanoušky lehké zklamání, protože to nepřipomíná ani z rychlíku např. Le Mans 66. V mnoha chvílích to hraničí až s artovým pojetím, to mohutné držení kamery na obličeji Enza Ferrariho a Laury to jen dokumentuje, ta Messerschmidtova kamera je extratřída, to jak s ní pohybuje je fantastické. Některé scény jsou až šokující a nekompromisní. Po režijní stránce je to naprosto dokonalý snímek, Adam Driver hraje Ferrariho odevzdaně a oscaropudně (Nee tak okatě jako Bradley Cooper, ofc). Scénář ale asi zasloužil nějakou lepší péči, docela bych to uvítal ještě dramatičtejší, protože všechny scény, které mají v sobě drama jsou mimořádně silné a znovu jen potvrzují Mannův inscenační um (scény z hrobky Dina, scény Driver x Cruz, opera). Osud Enza Ferrariho by vydal na minisérii samozřejmě, ale každopádně s tímto pojetím také vcelku spokojenost a palec nahoru. 75%

Nádherná adaptace klasického příběhu Roalda Dahla, plná originálních nápadů, písní a krásných dialogů. Chalamet v hlavní roli Willyho Wonky je fantastický, řekl bych, že si vzal něco z obou předešlých představitelů, trocha z Deppa, více z Wildera, ale především je svůj a je nezpochybnitelná hvězda současného Hollywoodu, na něm především vystavuje Paul King svou vizi, která je zrealizováná do detailu precizně. Opět tu mám jednu scénu, jež si budu pamatovat navždy s žirafou, plameňáky a nočním létáním s trsem bálonků. Jeden velký úsměv. 80%

Opravdu koňská dávka nevkusu již podruhé. Vejdělek se snaží opravdu vytěžit vtip z každé odjištěné pušky, generace Z, body shamingu, Lišky a Helenky Vondráčkové. Je to opravdová lahoda, na které se scénáristicky podílel Petr Zelenka. Jako ani bych se nedivil, kdyby to přišlo moc i běžnému divákovi Vejdělkových opusů, přitom se to snaží tvářit tak nevinně a starosvětsky pohádkově, ale je to jenom velká zoufalost a bída českého národa v jednom filmu, jen o něco naleštěnější než ten hrůzný Teambuilding s melodiemi z hudební banky a hereckými výkony za hranicí teatrálnosti. 20%

Esence toho nejhoršího z českých porevolučních komedií, má to zběsile idiotský děj, nevtipné postavy s nevtipnými dialogy, spousta trapných stereotypních vtipů a do toho všeho se pak zjeví Michal David. Bylo mi z toho filmu celkem nevolno. Úvodní vzkaz tvůrců, že se neztotožňují s dějem a jeho postavami mi pak přišel skutečně nejabsurdnější. Na druhou stranu zase aspoň řekli, že jim jde hlavně o smích hloupých díváků a jejich money, a že se povedlo jak jsem slyšel. Bohužel ten způsob je fakt přízemní a nechutný. Navíc velmi špatně a levně natočený s klasickými herci těchto filmů. Tak co tu máme dále? Že by Aristokratka? 10%

Oběť je naprosto precizně zrealizovaný film, mnohovrstevnatý, který pojímá vše, co česká společnost nabízí, jíž jí zhoubně prorůstá. Mediální a lidská manipulace je takové klíčové označení celého filmu. A Blaško to celé točí tak uvěřitelně, že jsem až skoro nadšený. 80%