JASON_X

Dvojka je řemeslně rozhodně povedenější než jednička, s lepšími herci, s lepším scénářem a také zábavnější (a většinou chtěně, ne nechtěně jako jednička) - epesní feťák ve večerce, odtažený dopravácký skřet, blondýna s motorovkou, Cordell zastavující běžící řetěz motorovky rukou v jemné rukavičce (s pilou pracuju a tohle opravdu neradím zkoušet), pošahaný vraždící "křižák" ve svaté válce proti striptérkám, Cordell čistící policejní stanici a procházející zavřenými dveřmi, hořící Cordell čistící Sing Sing... Škoda jen, že vskutku znamenité tlamy Roberta Z'dara bylo využito ještě méně než minule. A jedna zajímavost - v bezeslovné pidiroličce mukla v cépézetce se mihne Danny Trejo.

Dvě hvězdy za nechtěnou zábavnost a za reprezentativní příklad toho, jaké roztomilé ptákoviny se také v osmdesátkách točily. Film na mě působí hodně neumětelsky, téměř až amatérsky, jako by byl nějak narychlo "na koleni spíchnutý". Fakt, že ho shledávám více hloupým než zábavným určitě pramení z faktu, že jsem ho poprvé viděl až relativně nedávno a nemám tedy k němu vytvořený žádný nostalgicko-láskyplný vztah. Robert Z'dar (Cordell) má sice opravdu famózní držku, ale co je to platné, když se na plátně sotva mihne. Z tak vděčného námětu, jako je vraždící policajt-zombie, ztvárněný navíc tak monstrózním zjevem, by šlo bývalo vytěžit myslím mnohem mnohem víc, se schopnějším režisérem, scénáristou i lepšími herci. Doplňující otázka: Co dělají blonďaté policistky, když vidí Maniac Copa / mrtvolu / cokoliv nepěkného? Odpověď: Ječí a ječí a ječí...

Aby bylo jasno - je mi protivné stereotypní protěžování černochů v mainstreamových amerických filmech, a to navíc hodně stupidními způsoby (např. černoch je často policajt ale skoro nikdy grázl, a když už je, tak je nad ním ještě nějaký větší bílý grázl), pohrdám jejich obsazováním do filmů jen na základě principu tzv. "pozitivní diskriminace", tedy jen z důvodu učinění zadost jakési falešné představě o rovnoprávnosti (např. často se v jedné z hlavních rolí vyskytne nějaký černoch jen proto, aby "hrál černocha"), přijde mi trapné to neustálé bělošské sebemrskačské a masochistické omlouvání se za otrokářství, jako by snad na něm dnešní generace nesla nějakou vinu (a je důležité vědět, že černé otroky kupovali bílí otrokáři spolu s otrokáři arabskými od otrokářů černých), hnusí se mi všelijaké polopatisticky imbecilní zápletky o zlých bílých rasistech, je mi na blití z všelijakých vypatlaných černých rapperů s mimikou lidoopů a úmyslně přeháněnou negerskou dikcí, kteří si hrají na herce, je mi k smíchu trapně nekritická negrofilie některých bělochů, která často hraničí s ližprdelismem (Tarantino) a černou rasu považuju za beznadějně primitivní, až na výjimky nevzdělatelnou a bez jakéhokoliv významného intelektuálního nebo kulturního přínosu pro lidskou civilizaci. Tak, to by bylo... Film Malcolm X se mi však hodně líbil - je to totiž film o černochovi (černoších) z pohledu černocha (černochů), je to film zajímavý kvůli historickým i náboženským faktům, je to film s výbornými a výraznými hereckými výkony, zkrátka mě jeho tématika vtáhla a zaujala a ani mi tedy příliš nevadila ta nadstandardně dlouhá stopáž. Samozřejmě bylo v něm trochu jednobarevnosti, tendenčnosti, naivity, zjednodušování, demagogie, populismu, polopravd, černošského rasismu... Ale to všechno mě nijak zvlášť neštvalo ani neuráželo, protože to mělo svůj důvod, mělo to ukázat nejrůznější pocity i postoje části černošské populace, zobrazit tehdejší společnost z pohledu černých a hlavně a především seznámit diváka zblízka s postavou Malcolma X, s událostmi které určovaly jeho životní dráhu a s fakty, které formovaly jeho názory. Nevím nakolik byl Spike Lee a ostatní tvůrci filmu pravdiví, co si vymysleli, co vylepšili, co změnili a jaká byla skutečnost, ale postava Malcolma X jako grázla změnivšího se nejprve v extrémistického a xenofobního idealistu a posléze v mírně radikálního a relativně moudrého idealistu na mě docela zapůsobila. Vysloveně pitomý se mi jevil jen konec filmu s Mandelou v babiččině krajkové košili a deseti malými černoušky, kteří byli všichni Malcolm. Jo a samozřejmě se mi líbila Angela Bassett.

Film z časů, kdy Renée Zellweger ještě nevypadala jako opuchlé růžové prasátko. Nízkorozpočtový pokus o texaské crazy road movie, natočený stejného roku jako Natural Born Killers, v trochu podobném duchu i stylu, ale mnohem méně povedený. Nejsem snob a nevyčítal bych mu tu nízkorozpočtovost (ovšem třeba ten hraniční přechod s Mexikem mohl být trochu přesvědčivější, než dřevěná závora s budkou na rozestavěné dálnici a u ní dva uzenáči). Ale nesedlo mi a nebavilo mě to exaltované a afektované přehrávání všech zúčastněných, i když chápu že to byl režisérův záměr. Proto dávám jen dvě hvězdy. Ale třeba postavy Starleniných hippie rodičů, nebo oddávajícího soudce byly výborné. Stačilo by bývalo ubrat na té herecké přepjatosti a šaškování a dal bych minimálně o jednu víc.

Jsem škarohlíd a cynik, a nebo většina diváků důvěřivě skočila tomuhle "žensky jarmuschovskému" filmu na špek? Lost in Translation mi trochu nepříjemně zavání svěrákovštinou, i když naštěstí není tolik "laskavý" a "hřejivý". Ale působí na mě vyumělkovaně, plytce a podbízivě líbivě. A opravdu jsou většině lidí jeho dvě hlavní postavy blízké? Hollywoodská herecká hvězda, která znuděně točí reklamu za dva melouny (určitě ne jenů), která na lidi okolo sebe nadřazeně shlíží s blahosklonnou shovívavostí, a která ač evidentně účinkuje ve stádních mainstreamových filmech, se snad považuje za intelektuála. Prestižně univerzitně vzdělaná slečinka, zaměstnáním manželka módního fotografa, nafoukaná, odtržená od reality, shlížející na město (a symbolicky i na život) z oken výškové budovy drahého hotelu, nudící se a zároveň neschopná najít něco, co by jejímu životu dalo aspoň trochu smyslu. Ani k jednomu z nich žádné sympatie nechovám a jejich svět je mi úplně cizí. Scarlett Johansson je však ve své roli aspoň uvěřitelná a hraje ji výborně, ovšem Bill Murray se svým typickým výrazem šaška a nevábným zjevem se na roli hollywoodské herecké superstar vůbec nehodí. Ostatní postavy jsou ve filmu už jen do počtu, jako třeba manžel, karikatura hloupé ale milé herečky (dobrá Anna Faris), nebo taktéž zkarikovaní Japonci, kteří jsou vyobrazeni v lepším případě jako nesrozumitelní a nepochopitelní podivíni, v horším případě jako směšní pitomci. Kvůli zajímavým záběrům z tokijských ulic a za výkon Scarlett dávám za tři, ale existenciálně mě oslovují filmy úplně jiného druhu... Třeba teenagerské vyvražďovačky.

Vrchol mého privátního žebříčku nových sci-fi filmů řazených podle debility námětu a scénáře vypadá takto: Třetí příčka In Time, druhá příčka nový Total Recall a tramtadadááá - máme tu vítěze - první příčka bezkonkurenčně Looper! Bravo! Takovou monstrózní pitomost aby člověk pohledal. Nestvůrný slepenec nadprůměrně blbých "sci-fi nápadů" a utahaného děje plného uslintaného pathosu typu "ajlavjú", navíc sadistickým nebo vyšinutým režisérem roztáhnutý do bezmála dvouhodinové stopáže... Nuda k posrání. Zápletka o stroji času, který ovládají zločinci a posílají jím nepohodlné lidí z budoucnosti do minulosti proto, aby je tam loopeři odkráglovali, je tak blbá, že jí opravdu nehodlám rozpitvávat. Nejspíš vznikla v hlavě nějakého náctiletého mentála. Ale Gordon-Lewitt i Willis své pitomé role hrají vcelku dobře, Gordon-Lewitt se dokonce naučil obstojně willisovsky xichtit, no a Emily Blunt je hodně pěkná. Navíc mě pobavila její práce se sekerou, to zhoupnutí se v kolenou před každým úderem měla dobře natrénované (ale rád bych věděl, jak dlouho by takovýmhle "aerobicovým" způsobem to nesmyslné sekání do pařezu vydržela). Taktéž je v Looperovi trocha obstojné akce, jedna velmi dobrá scéna s "ubývajícím" starým looperem, zajímavá metoda posílání si vzkazů do budoucnosti (když na kérky není čas) a docela jsem ocenil i jeho konec, takže dávám dvě, ale potřetí si ho pustím už těžko... DODATEK: Na vrchol žebříčku sci-fi sraček se před Loopera dostává Elysium! A s velkým náskokem.

Vizuálně i dějově trochu přeplácaný horrůrek na téma "tři teenageři a strašidelný dům". Přesněji jedna holka, hezká, prsatá a heterochromická, a dva kluci, jeden blbější než druhý (a i ten druhý, který je blbý méně než prvý, je blbý až moc). Blbost v jednání tohoto trojlístku a stupidita jeho vzájemných rozhovorů mi zabraňovaly, abych si film užil aspoň jako relaxační mozkovýplach. Pak zde máme ovšem ještě jednu zajímavou paní pečovatelku, která autem sráží mladičké cyklistky a pak je porcuje ve vaně (trestuhodně málo rozvedená dějová linie), jednu babku v kómatu na smrtelné posteli s dýchací maskou (která však není tak úplně v kómatu) a několik malých mumifikovaných a kyborgizovaných baletek v roztomilých šatičkách. Posledních dvacet minut je sice nejzmatenějších a nejpřeplácanějších, ale také nejpohlednějších a nejzajímavějších, dal bych za ně čtyři hvězdy, ale za celý film se mi zdají čtyři hvězdy moc.

První povídka - docela zajímavý a přitažlivý námět, ale takové nějaké nemastné, neslané a nedotažené zpracování, dokážu si představit, že by šel tenhle příběh natočit mnohem pohledněji, živočišněji, šťavnatěji... Druhá povídka - námět vskutku výjimečně zvrhlý, extrémně bizarní a notně nechutný. Ale jako už u první části - nějak mi nesedla ta jeho forma, respektive nijak mě nenadchla, neoslovila. Asi je to tím, že už jsem si odvykl dívat se na alternativní, experimentální, nebo nízkorozpočtové filmy s nejrůznějšími neherci nebo poloherci... Rád bych viděl, jak by si s touto látkou poradil nějaký šílený Asiat. Třetí povídka - tady nemám co vytknout, tenhle příběh se mi líbil jak obsahem, tak i formou a kvůli němu taky celému filmu dávám čtyři hvězdy. Realisticky a věrohodně (aspoň myslím) zobrazený dominantně-submisivní vztah, ve kterém se ovšem muž necítí uspokojeně a poté, co mu dojde trpělivost s jeho partnerkou-mrchou, zosnuje jednu z nejvypečenějších pomst, jakou jsem kdy ve filmu viděl. A hudba k "té" scéně je skvělá a je to i skvělý nápad, protože o to víc pak vynikne těch posledních pár sekund s "originálním" zvukem. Velmi působivé!

Strýček Benny je cool. A Jet Li posunuje čtvrtý díl série na zajímavou podívanou i pro ty, kteří nemají ve velké oblibě ukecané a polopaticky vtipné středněproudé kriminálně-akční komedie s nadměrnou až neúnosnou porcí klišé. Ovšem je nevybíravě vykrácen Chrisem Rockem v roli monstrózního trapáka. Tedy zase průměr...

Rene Russo a Joe Pesci sice ve třetím dílu vydatně obohacují jeho humornou složku, ale jeho klišovitá složka je na můj vkus také příliš bohatá ("zabijáci poldů", probůh... atd. atd.)