JASON_X

Kupodivu docela zdařilé repete, ale u mne vítězí jemně surrealistická Lynchova verze (ačkoliv už bohužel trochu zastaralá). Nebavilo mě třeba obsazení rodinky Atreidů - slabošský otec Izák, hnusná matka Rebeka a kluk jako cumel, který jako kdyby vypadl z nějakého romanťáku pro týnky. A rozladila mě dějová rozbředlost - do jen o něco málo delší stopáže se Lynchovi podařilo vecpat i vítězný boj o Arrakis, zatímco tady po dvou a půl hodinách skončíme teprve útěkem Pavlíka a jeho maminky k Fremenům. Ale nová verze má i své klady: lepé vizuálno, resp. trikovno (inu ten brutální věkový rozdíl je znát), vážnou, ponurou a lehce bizarní atmosféru (i když ne tak bizarní jako u Lynche), a pak taky to, že děj je možná o něco málo vstřícnější k divákům, kteří neznají knižní předlohu. Ale to je jen objektivní klad, subjektivně je mi to buřt, protože nudné Herbertovy dunové knížky, plné žvanění, vztahování a politikaření, mě ničím výrazněji nezaujaly, mám rád úplně jiný způsob sci-fi. Ale hodnotím film, ne knížku.

Komorní konverzační střílečka jedna báseň, jakoby ve stylu mladého Tarantina z časů, kdy ještě nevážně vážné žvanění v jeho filmech bylo osvěžující a zábavné, a ne samoúčelné a otravné. Mezi několika málo postavami, uzavřenými na venkovské policejní stanici, se rozehraje partie na život a na smrt, plná nervů, intrik, lží, zásadovosti i podrazů. Butler dobrý, Grillo i černá policejní holka skvělí, ale nejhustější postavou je psychopatický hubeňour Tony Lamb, který hláškuje o sto šest a bere svou práci s humorem a nadhledem, ačkoliv jeho prací je zabíjení lidí. Rozhodování mezi čtyřmi a maximem mi ulehčil zbytečně natahovaný závěr s jedním podivným zmrtvýchvstáním a ve stylu "padouch nebo hrdina, vždyť jsme jedna rodina", završený trapným otočením sanitky a posledním záběrem a la Jackie Brown.

Rozumný, ba i radikální boj za práva zvířat, konkrétně třeba proti zhovadilým býčím "zápasům", nebo proti otřesným podmínkám zvířat ve velkochovech, je bezpochyby záslužnou činností. Ale může se stát i záminkou k ventilování si psychopatických sklonů, pokud se ho zhostí psychopati. A všelijaký "aktivismus", nejen ten prozvířecí, jistě spoustu narušených a mentálně labilních jedinců přitahuje. No a nezdravá, ba nepřirozená náklonnost některých osob k otravným čoklům, je kapitola sama pro sebe, to už radši adorovat kočky nebo koně. Ale dost pseudofilosofujících canců, vždyť tohle bylo jen takové levné lobotomizované béčko, s nereálnou a do extrému vyhoněnou sousedskou konfrontací, ve kterém se postavy chovají jako idioti a na obou stranách konfliktu stojí tak nesympatičtí pitomci, že je vám úplně fuk, jak to celé dopadne. Každopádně pro spoustu diváků půjde jistě o potvrzení rozšířené teze, že výraz "pejskař/pejskařka" je zároveň i psychiatrickou diagnózou.

Měl jsem chvílemi takový dojem, že tenhle díl mozaiky o bráškovi a strýčkovi Michaelovi se posouvá do sféry nevážně vážných softhorrorových slasherů a la Scream, I Know What You Did Last Summer, apod. Na čemž samozřejmě není nic vyloženě špatného a jako samostatný film by to byla v rámci žánru nadprůměrně povedená zabijačka, no přece jenom od pokračování téhle série s J.L.C. jsem čekal něco sofistikovanějšího. Ale hlavně že se angažovanému scénáristovi podařilo do děje nacpat něco černochů a párek postarších homoušů, gratuluju. A nezbývá mi než litovat, že série o Michaelu Myersovi neskončila velepovedeným Halloween H20: 20 Years Later (1998), nebo že když už tedy pokračuje, že radši nejede v temném a syrovém stylu dvou "alternativních" Halloweenů od Zombieho, jen s lepší (neskákavou) kamerou.

Takže jestli jsem dobře pochopil pointu (viz závěrečný titulkový citát monsieura Huga), tak bandy zdivočelých Afričanů (ať už černých nebo hnědých), terorizujících a devastujících evropská města, jsou důsledkem špatné péče původních Evropanů o přistěhovalce. Úžasná logika. Podle mojí logiky by zase mělo být naprosto samozřejmé, aby do davu agresivních útočníků mohly bezpečnostní složky pálit bez jakéhokoliv vysvětlování a varování ostrými. Ale k filmu: jelikož jsem ho viděl až teď, mám možnost srovnání s blízce příbuzným o rok mladším Bac Nord (2020). A oproti svému mladšímu marseillskému bráškovi je tenhle starší pařížský přece jenom znatelně víc vyumělkovaný a nerealistický. A obdivně idealizuje zbožné muslimy, kterým očividně dělá reklamu (i když je fakt, že v takové sídlištní džungli vnáší náboženství mezi tu divou lidskou zvěř aspoň nějaký řád). Ale adrenalinová jízda je to i tak slušná a kdybych ho viděl dřív, možná bych jeho vyumělkovanost ani tolik nevnímal. A varování pro všechny pomatené pravdoláskaře, voliče Pirátů a podobné blouznivce: sledování podobných filmů vám může přivodit nepříjemný kulturní šok, tak bacha.

"A jéje, zase se tu někdo bude vypořádávat se svou kolonialistickou minulostí, sypat si popel na hlavu a lézt do zadku novodobým komoušům", říkal jsem si zhnuseně, když se mi tenhle film dostal do rukou. Ale musím objektivně říct, že Holanďani se se svým 70 let starým válečným "traumatem" vypořádali taktéž objektivně, se ctí, mužně, syrově, bez zbytečného patosu. Skepticky jsem očekával pravdoláskařské melodrama a nedůstojné sebemrskačství, ale namísto toho jsem dostal víceméně realistický, uvěřitelný a i přes svou nadprůměrnou stopáž záživný a výpravný válečný velkofilm (aspoň na holandské poměry). A nečekaný závěr mi na pár vteřin vyrazil dech, to jsem věru nečekal, bravo. P.S.: A přiznávám, že scénu s japonskými vojáky jsem nepochopil. Copak oni v Indonésii (snad dočasně?) zůstávali i po své porážce ve druhé světové, paralelně s Holanďany?

Příliš nechápu, proč se z tohohle seriálu stal (údajně) kult, předpokládám, že nejspíš jen mezi mládeží, která v životě ještě moc filmů nenakoukala a nemá tedy s čím srovnávat. Za mne průměrné dojmy, taková trochu krvavá a trochu víc retardovaná telenovela (mch. stejně, jako třeba Walking Dead). Na jednu stranu několik zajímavých her o život, něco krve a brutalitek a hezká psychedelická maska sovy (nebo čeho) hlavního VIPáka; momentálně mě nenapadá žádná jiná přednost, kterou bych chtěl vyzdvihnout. Na straně druhé typicky asijské přehrávání většiny postav, mnohdy silně otravné (prosťáčček-dobráček, senilní dědek, nesnesitelná uječená ženská a v prvních dílech i hlavní hrdina), extrémně trapně zkarikovaní a blbě zahraní bílí VIPáci v sedmém dílu, spousta dialogové vaty, patosu, infantility, rádoby psychologizování, vztahování a jiného telenovelického sajrajtu. Všech devět dílů by se snadno vešlo do jednoho dvouhodinového celovečeráku. Třetí hvězda jen za tu krvavost a za malé scénáristické překvápko na konci (hlavní šéf hry).

To si to takhle letos v létě štrádujeme s přítelkou po Tromsø a vtom mě praští do oka plakát k tomuhle filmu. Tak si ho vyfotím, abych na něj nezapomněl, no a doma hned koukám na filmografii Noomi a film prý běží v kinech v Norsku, ale jinak nikde nic. Pak si na něj ještě párkrát vzpomenu, opět zjistím, že furt běží jenom v Norsku, a tak to pouštím z hlavy. Až dneska, ejhle, vidím k němu titule. A je to nečekaně skvělá pecka. Myslel jsem, že půjde o nějakou úsměvnou a decentní černou rodinnou komedii v mezích přístupnosti, ale Wirkola naštěstí není žádnej měkkejš a cíťa a tohle je surově černohumornej námrd jako prase, nevím, jak výstižněji mé divácké nadšení vyjádřit. V průběhu děje jsem utrpěl několik silných záchvatů smíchu, protože několik gagů je fakt kulervoucích (třeba "homo-Dave"), ale nejvíc mě zmasakroval dědkův žlučovitý výron (ovšemže v norštině) "Pojebanej, vlasatej, dementní volič zelenejch, smradlavej šukač stromů!", při něm jsem málem umřel.

No, popravdě mě tyhle šíleně rychlý, adrenalinem a koksem nabušený akce příliš neberou. Šíleně rychlý auta, šíleně rychlí chlápci co šíleně rychle běhají a střílí, k tomu frenetickej střih a vyzoomovaná epileptická kamera. A Noah vypadá spíš jako přihřátej gymnasta, než akční híro. A ty jeho vymazlený fousky, jezuskote... Ale u týhle drobnůstky naopak oceňuju krátkou stopáž, a taky že pár momentů mě docela dobře pobavilo (odjištenej granát, odstřelená skála, akce s minigunem a pilotka na silnici).

Sice je už 20.století (1908), ale western je to parádně oldschoolovej, skoro jako z časů Divokýho Západu. Komorní, zádumčivej, přímočarej. A i přes dnešní úchylný trendy v západních společnostech je kupodivu taky bez buzerantů, tranďáků, barevnejch, zoofilů, nekrofilů, koprofilů a všelijakejch jinejch menšin. Takže je vlastně xenofobní a rasistickej. No, vlastně je i bez ženskejch, jak nad tím teď tak přemejšlím... A je v něm mj. zajímavej návod na likvidaci mrtvoly, i když jsem ho už znal z nějakýho filmu o mafii. Jenom nechápu, že když McCartymu (sic) nešlo o ty prachy, tak proč se na toho postřelenýho chlápka nevybodnul, když mu muselo bejt jasný, že to přinese problémy, zase takovej altruista přece nebyl.