JASON_X

Na nízkorozpočtovou prvotinu (téměř) je to senzační film. Vytěžit z celkem banální zápletky a z prostoru jedné garáže, kde se stěžejní část filmu odehrává, tolik zábavy a scénáristické pestrosti, vyžaduje opravdu hodně nadaného tvůrčího ducha. Moje nejoblíbenější scéna je samozřejmě "ta" s psychopatickým Madsenem.

Na téhle záležitosti jsem jeden čas řádně uletěl a sjížděl jsem řadu za řadou. Ale pak ve mně spíš než radost ze sledování počal narůstat vztek a odpor, když jsem viděl, jak neschopní vylučují schopné, pletichaření vítězí nad čestností, lhaní nad pravdomluvností, drzost a podlost nad slušností atd atd... Ne úplně vždy, ale většinou. Je to z psychologického hlediska velice zajímavé pokoukání, ale už si jím nehodlám kazit náladu. Kdyby američtí producentní obsazovali do téhle soutěže lepší charaktery, mohla by být vhodná i jako výchovný pořad pro mládež; takhle je to ale spíš negativní příklad (sakra, teď mluvím jako nějaký protivný moralizující dědek, ale je to zkrátka tak). Ale oni tam schválně vybírají bezpáteřní a bezskrupulózní jedince, aby měli větší sledovanost, protože americkým divákům se to líbí. Mně ne. Než se mezi takovýto vzorek populace dostat, třeba na pustém ostrově, radši bych byl vlk samotář. Ale soutěže jsou tu výborné a vystavení účastníků nepřízni počasí, hladu a nepohodlí někdy opravdu hodně drsné.

Excelentní počin ČT Kus dřeva ze stromu je balzám na duši, aspoň tedy pro tu mou. A nejenže ukazuje krásnou práci a krásné věci, navíc je i velmi zajímavý a poučný. Tedy pro toho, kdo má rád přírodu a rád si uvědomuje naše kořeny v ní. Myslím si, že tenhle seriál by se určitě líbil třeba v Japonsku, tam totiž lidé dokážou lépe (nebo spíš častěji) než my v Evropě hledat a vnímat krásu v naprosto obyčejných a prostých věcech.

Asi nejtemnější a nejdospělejší sci-fi serál jaký znám, tedy určený nejdospělejšímu publiku. Žádné otravné postavičky naprosto nevěrohodných emzáků nebo infantilní dialogy i zápletky, jako třeba ve Star Treku nebo ve Star Wars. To tedy ne, tady je opravdu tajemný a smrtelně vážný nepřítel, vyvolávající neustálý neklid a paranoiu - cyloni. Buďte stále ve střehu, může to být kdokoliv hned vedle vás...

Tomuhle Lynchovu seriálu vskutku patří dnes nadužívaná nálepka "kultovní". Když ho v televizi dávali poprvé, někdy začátkem devadesátých let, viděl jsem několik dílů a příliš jsem nechápal, nebyl jsem na Lynche zkrátka připravený, nebyl jsem, odchovaný realistickými obyčejnostmi, zvyklý na takovýhle filmový styl. Teprve po pár letech jsem si to začal řádně vychutnávat. A pořád mě to baví.

Tahle vizuálně skvostná a sladce psychedelická TV záležitost je bohužel nějak opomíjená a málo známá... A přitom je to tak dobře udělané! A naprosto originální, s vynikající hudbou a výpravou. A některé díly jsou tak nádherně fantasmagorické... A stále se v tom něco děje, někam se to posouvá, viz třeba výměnu hlavní hrdinky (což mě mrzelo), úplně odlišnou třetí řadu z dvojplanety Oheň a Voda, a pak opět odlišnou čtvrtou řadu... Těším se, že si to někdy celé pustím znovu.

Famózní britský sitcom s famózním britským humorem! Navíc miluju sci-fi, takže rozkoš o to větší. Sci-fi reálie jsou zde ovšem použity pouze coby kulisy pro velkolepé dialogy a šílené a často absurdní zápletky čtyř hlavních postav, a to jednoho člověka, jednoho hologramu, jednoho lidokocoura a značně svérázného androida. A postava Arnolda Rimmera je jednou z nejvelkolepějších postav ve filmových dějinách (aspoň pokud je mi známo). Devátá minisérie točená po x letech mě sice zklamala, ovšem ta desátá... Red Dwarf je zpět!

Mám hrozně moc rád knihy o S.H. od A.C.Doylea, mám rád i britský TV seriál The Adventures of Sherlock Holmes z osmdesátek, takže když jsem četl ty nadšené kritiky na to, jak geniálně dokázali současní britští tvůrci přenést Sherlocka Holmese do současného Londýna, byl jsem pochopitelně velmi zvědavý, ale zároveň i trochu ostražitý, neuměl jsem si to totiž dost dobře představit. Ale ono to opravdu geniální je! Chci rychle další díly! A chci a chci a chci! TŘETÍ ŘADA: První díl klasika ve starých kolejích, výborný. Druhý díl jsem přijmul jako takové odlehčené a úsměvné vybočení z dosavadní tradice, šlo to, neremcám. Ale trochu mám problém s dílem třetím, přišel mi už kapánek příliš ulítlý; trochu se teď děsím, kam až chtějí scénáristé postavu Sherlocka Holmese (a nejen jeho) a zápletky jeho případů posunout. Bavilo mě to a bavil jsem se, jen doufám, že další případné díly (ve které taky pevně brzy doufám) nenaberou nějaké příliš absurdní a fantasmagorické obrátky. Mně by ke spokojenosti úplně stačilo, kdyby zase někdy Holmes s Watsonem řešili nějaký úplně "normální" detektivní případ.

Kdysi jsem někde zaslechl či četl, že tohle je opravdu skvělý sitcom. Tak jsem si opatřil první řadu a nestačil se divit. Ono to bylo od první chvíle tak inteligentně a vydatně zábavné, že jsem zprvu automaticky myslel, že je to britské. Na takovýhle druh humoru nejsem zkrátka od yankeeů zvyklý. A je to skvělé pořád. A když se mi občas zdá, že už to nějak ztrácí náboj, přijde vzápětí nějaký velmi povedený díl. A stále se těším na nové. Sheldon je stále fenomenální a stále mě baví dokola se opakující dialogy, stavějící svoji humornost na tom, že je to naprostý mimoň. / Po sedmé řadě: Je to pořád skvělé a pořád mě to hrozně baví, co dodat... Snad jen to, že jsem se vždycky vduchu poškleboval lidem, kteří žrali seriál Friends, a teď sám ujíždím na téhle monstrózní komerčárně, jejíž postupující plytkost, podbízivost a středoproudovost je zřetelná...

Popkulturní a softpsychologický seriál Dexter se mi zalíbil hned od prvního dílu první řady. A kvalita jeho řad myslím vůbec neklesá, což je dost neobvyklé. Je zaplněný výraznými a sympatickými postavami, které ztvárňují výrazní a sympatičtí herci. Nemám co vytknout. Leitmotiv seriálu nehodlám nijak moralisticky hodnotit, je to přece pohádka pro dospělé. A ty občasné pubertální výkřiky typu "vraždit je sexy!" snad nikdo vážně nemyslí, a pokud ano, byl narušený už před Dexterem. / Po závěrečné osmé řadě: Poslední řada Dextera se mi moc moc líbila, protože byla dějově hodně pestrá a zaplněná zajímavými psychopaty. Na druhou stranu jsem si ale několikrát v duchu říkal věty typu "tak tohle už je fakt moc", nebo "ty krávo tak to je fakt nářez!" a podobně, čímž chci říct, že ty všelijaké dějové skoky a motanice a skoky a motanice v psychologii a v jednání hlavních postav byly už... fakt moc. Jsem proto docela rád, že Dexter v nejlepším skončil a nebudu tak svědkem jeho postupného a potupného úpadku. A skončil myslím vcelku povedeně, i když některé postavy by si v závěru zasloužily více pozornosti a detailnější uzavření... Ale možná prý bude spin-off (?)