Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (6 098)

plagát

Túžba smrti (1974) 

Příběh architekta Paula Kerseyho, který se postavil zlu s vervou sobě vlastní po brutálním přepadení a znásilnění manželky a dcery. Příběh, který svou morální výpovědí dokonce ve své době rozvířil debatu až na politické úrovni, jestli je vůbec něco takového možné i co se týče přístupu policie k dané věci. Myšlenka trestu smrti zločincům takovýchto činů přetrvává u veřejnosti do dnes a tak je jasné, že kdyby se skutečně takový mstitel v ulicích objevil, dočkal by se od veřejnosti jen podpory. Jenomže svým činem by se dotyčný dostal zcela na stejnou kolej ke zločincům. Každopádně scéna přepadení byla pro přesvědčení natočena tak brutálně, že musela být sestříhána. I tak stále dokáže šokovat. Jedinou vadou na kráse je značné přehrávání herců v rolích zločinců. Hodně to kazí reálnou představu. Charles Bronson je však přesvědčivý a divák emoce a počínaní jeho postavy dokáže plně pojmout. Nejde o plně akční film. Příběh jen dramaticky vyobrazuje myšlenky člověka, kterého k činu dohnalo zoufalství a beznaděj touhy po zákonné spravedlnosti. Snímek svou výpovědí nijak nestárne. Naopak má co říct i dnes.

plagát

Stratené mesto Z (2016) 

Pravdivý příběh o britském průzkumníkovi plukovníku Percivalu Fawcetovi, který zmizel při hledání tajuplného města v Amazonii ve dvacátých letech minulého století. Příběh je rozvinutý do dvou a půl hodin stopáže a vše podstatné lze v ději najít. Hlavní postava všeho dění je mladý dělostřelecký důstojník snažící se urovnat hraniční spor mezi Bolívií a Brazílií, aby během toho na svých cestách objevil znaky naznačující možnost ztracené civilizace. Každé odvětví děje je natočeno s naprostým respektem k události, takže to nejen po vizuální stránce nabírá na zajímavosti. Místy však přeci jen některé úseky vypadají zbytečně natahovaně, tudíž nuceně nudně, ale síla je hlavně v dialozích než v činech a podle toho se na to také musí vzhlížet. Konec už i tak vypadá zvláštně, ale i zde záleží na úhlu pohledu. Námět na zfilmování je dosti složitý, avšak tvůrci se s tím poprali jak jen mohli. Snímek sice nezaujme každého, ale stoji za zhlédnutí.

plagát

Neľútostný súboj (1995) 

Skupině profesionálních bankovních lupičů začíná být setsakramentsky horko, když nevědomky zanechají stopu o nejnovější loupeži a policie jim je rázem neustále v patách. Když se řekne Al Pacino vs. Robert De Niro, je řečeno vše. Dva naprostí profesionálové ve svém oboru hlavně co se týče rolí různých bossů a poldů. Tento snímek je postavil proti sobě a v plné parádě. Nejde však o lecjaký akční film, byť je příběh velmi jednoduchý. Máme tu profesionálního lupiče a detektiva, který ví, co dělá a za čím jde. Tady se tvůrci zaměřili i na vnitřní pocity každého z nich, takže je zvýrazněna i lidská stránka jednotlivce, což v daném žánru není zrovna obvyklé. Příběh se vyvíjí jak má a končí loupeží, která vyvrcholí akční sekvencí, která nejen svým adrenalinem až tají dech. Ale vypadá až neskutečně reálně. Choreografie a rytmus této scény je natočeno naprosto úchvatně a dá se říci, že něco takového zase dlouho vidět nebude. Takřka tříhodinová stopáž může připadat moc, ale na druhou stránku byla alespoň přirozeně vyobrazena myšlenka koncepce celého dějství. Příběh se rozvíjí jak má a každou minutou budí větší zvědavost nad dalším vývojem. Režisér Michael Mann, který je i autorem scénáře, může být na své dílo náležitě hrdý.

plagát

Brooklynský klub vrahů (1967) 

Ani pátý příběh o agentu FBI Jerry Cottonovi nepostrádá nic na své atraktivitě a vkusu sešitových románů, kterými je inspirován. Tentokrát někdo vydírá miliardáře a tak je potřeba se mu podívat na kobylku. Snímek začíná očekávaně černobíle svým prologem, ale jakmile se objeví úvodní titulky, divák je překvapen barvou. Ano, pátý film série a první barevný. Trochu to ubírá na dané atmosféře, ale budiž. Technické postupy zůstaly stejné a v barvě bohužel vypadají daleko okatější. Na dobu vzniku jsou však odpustitelné. Co se týče děje, nic ubráno a ni přidáno nebylo. 60. léta stále v plné parádě a vše očekávané se zobrazí. Jerry Cotton tedy stále přesně tak, jak byl zamýšlen.

plagát

Vesmír medzi nami (2017) 

Jednoduchá sci-fi romance pro mladé diváky, která je po vědecké stránce sice ohromný kýč, ale jako vyze o člověku narozeném ve vesmíru, žijícím na Marsu, který se dostane na Zem aby vypátral svého otce a během toho se zamiloval, je hodně zajímavá. To, co je tady v oblasti vědy ukázáno je naprostý nesmysl, ale mladí lidé nad takovými detaily nepřemýšlí, takže vlastně o nic nejde. Třeba těhotenství astronautky, která tento fakt před letem zapřela. Ona neprošla zdravotní prohlídkou? Co se týče Marsu, život lidí na něm je stále velkou neznámou, ale jedno se ví stoprocentně. Odlišná gravitace, sluneční záření a mnohé další vlivy by s vývojem stavby těla hodně zamávalo, takže by Gardner, kterého se to v příběhu týká, by vypadal hodně jinak. Film jako takový je natočen v rodinném stylu snažící se o volné úsměvně dobrodružství, dějovou nadsázku a místy i citové pojetí, které však zase ne moc funguje. Ono to je způsobeno i naprostou předvídavostí vývoje děje, neboť nic originálního tu v podstatě nelze nalézt. Snímek se však i přes svá negativa dá užít a zpříjemnit si dvě hodiny romance, jen se musí naprosto z myšlenek vynechat syrový realismus.

plagát

Oceľové srdce (2017) 

Jackie Chan se i přes svůj věk akčních snímků stále nevzdává, byť měl před lety jiné plány. A tak tu máme další, který svým začátkem i průběhem hodně připomíná jeho nejslavnější ‘Police story’. Asi nebude náhoda, že na konci zazní píseň z této série, kterou nakonec i sám nazpíval. Příběh odehrávající se tentokrát v Austrálii jakoby byl současný a zároveň z nedaleké budoucnosti. Jackie v roli člena speciální jednotky, který musí ochránit mladou ženu před zločineckým gangem. A akční popkornová zábava může začít. Máme tu vše, na co jsme u Chackieho léta letoucí zvyklí. Jen ty kaskadérské scény už nejsou reálné jako kdysi. CGI je prostě CGI. Těžko říci, jestli starším divákům snímek něco přinese. To, co je tu s Jackiem k vidění předváděl především v 80. letech a tak je už těžko nějak oslní. Příběh jako takový také není lecjakou peckou. A co se týče mladé generace diváků, v porovnání s tímto jsou pro ně akční snímky daleko honosnější. Jako připomínka dávných filmových kousků a akčních eskapád Chacieho Chana však snímek zase naopak vyznívá dobře. Takže co s tím? Ne, snímek je jistojistě natočen dobře, jen má prostě problém nějak po divácké stránce zaujmout.

plagát

Hora medzi nami (2017) 

A tak nám v horách zase spadlo letadlo, přesněji řečeno, malé sportovní letadlo a zůstali tam dva lidé. Muž a žena. Kvůli současné vyváženosti černý muž a bílá žena. A snaží se přežít. Inu, nic nijak tématicky zvláštního. Kolik filmů už o něčem takovém bylo natočeno? Jenomže tohle je v jádru film přeci jen krapet jiný, ale politiku do toho netahejme. Příběh pro dva herce, čehož se chopili Idris Alba a Kate Winslet. Příběh se sice drží zavedené šablony takovýchto příběhů, ale navíc je povznesena jistá romantika zasněžených hor a sbližování dvou jinak cizích lidí, kteří se setkali zcela náhodně. Také jak jinak. Ono se v podstatě jedná o čistě romantický příběh na pozadí letecké katastrofy. Snímek není natočen nijak špatně. Nádherné scenérie přinášejí povznášející pocit a čert vem, že tu jde o přežití. Romantická atmosféra se striktně drží svých otěží a to je asi tak vše. Dramatičnost a napětí? Ale kdeže. Tady o to snad ani nejde.

plagát

Obyčajná tvár (2017) 

Příběh, který napsal život sám a je k zamyšlení. Nenávist k člověku jenom proto, že je odlišný jakýmkoli způsobem existuje po generace. Snímek vypráví osud Augusta Pullmana s vrozenou vadou obličeje. Spousta operací, ale jizvy zůstaly. A vydal se do školy do páté třídy. Bude přijat místními dětmi? Atmosféra je sice více rodinného typu, ale otázka je položena. Děj se nezaměřuje pouze na Augustina, ale probírá i počínání lidí kolem něho. A nejsou to jen rodiče. Každý máme svůj osud a nikdo není bez vady. Ať fyzické či psychické, ale málokdo si to umí připustit. A právě na to se snímek zaměřuje především. Než začít druhého soudit či ho zesměšňovat, měl by se každý nejdříve podívat především na sebe. Příběh chytí za srdce, což znamená, že plní očekávání. Emocionální prvky povznášejí pocit pochopení. Bohužel se to neobešlo ani bez kýče, což je škoda. Reálnost je tím srážena na kolena. Jakob Tremblay v roli Augusta podal skvělý výkon. V roli rodičů Julia Roberts a Oven Wilson. U obou trochu překvapení, neboť známé tváře odvádí od daného problému pozornost, ale dá se to ustát.

plagát

Piaty element (1997) 

Luc Besson tímto dokázal, že když se v Evropě chce, tak to prostě jde. Amerika má své ´Hvězdné války´, Evropa tímto ´Pátý element´. Sice zůstalo u jednoho filmu, ale vadí to někomu? Luc dějově použil v oblasti sci-fi typicky specifické náměty, které k sobě spojil a byť z toho nejvíce ční německá klasika z roku 1927 ´Metropolis´ (futuristická vizualita města budoucnosti, stvoření umělé bytosti ženského pohlaví) vytvořil dílo nepopiratelně na evropský film fenomenální. Bruce Willis je stále svůj a charakterově se svou postavou ničím nijak neodlišuje. Překvapením je však Milla Jovovich. Po herecké stránce předvedla úctyhodný výkon, čímž dokázala, že talent v sobě má. A Gary Oldman coby hlavní padouch? On už ten kostým ledacos předznamenává. Gary slizkost své postavy sice držel v jistých mezích, ale přeci jen byla vygradována do své záporácké odpudivosti. Snímek je dobře barevný, zábavný, zkrátka jako ryze popkornové sci-fi bessonovsky přitažlivý. Luc Besson natočil sci-fi snímek, za který se stydět rozhodně nemusí.

plagát

Krížová paľba (2008) 

Solidní francouzský akční thriller nebojící se ničeho. Máme tu obchodníky s drogami, zkorumpované policisty i rasisty a proti nim zkušeného a zásadového poldu. Dějově je v podstatě použit stejný námět jako u klasického snímku z roku 1976 ´Přepadení 13. okrsku´ nebo jeho přeci jen známějšího remaku z roku 2005, jen s naprosto odlišným příběhem. Co je spojuje? Policejní okrsek před uzavřením s vězněm, který je následně přepaden členy podsvětí ve snaze vězně osvobodit. Snímek se řadí mezi typické francouzské kriminálky, jen v současném ražení. Atmosféra je temnější, přísně si drží odstup od nudnosti a od zbytečně přepálené nabubřelosti. Scénář je napsán velmi dobře a je vidět, že se na něm zodpovědně pracovalo. Akční sekvence, byť jich není moc, mají grády a žánrově snímek hodně vyzdvihují. Francouzské kinematografii se zkrátka zase něco povedlo.