Douglas

Nebudu nic zapírat, pokud bych se na Annaudovu adapatci naprosto božské knihy Umberta Eca (kterou řadím mezi nejlepší knihy, jaké jsem kdy četl, a nebylo jich málo) dívat z pohledu milovníka předlohy, nutně bych jej musel rozmetat na kopytech. Naprosto postrádá bohatost a vrstevnatost Ecova románu a zjednodušuje jej pouze na reprodukci detektivní linie, která v románu hraje pouze okrajovou roli. Jenže za za léta praxe filmové publicistiky jsem se už naučil, že nesmím zakládat hodnocení filmových adaptací výborných románů na vzájemném srovnávání, protože pak bych nemohl vzít na milost dlouhatánskou řádku filmů, které jsou samy o sobě výborné, ačkoli předlohám nesahají ani po puchýře na patách. Jméno růže je přesně ten případ, kdy se musím pokusit zapomenout na to, že "nějaký" Umberto Eco napsal "nějaký" román a brát jej tak, jak leží, sedí a běží. Annaud se, jak jsem již řekl, zaměřil především na detektivní linii příběhu a setkání stoupenců papeže a císaře použil pouze k tomu, aby na scénu uvedl ďábelského inkvizitora Bernarda Gui, kterému přiřkl řadu "nových vlastností" a nevyřízených účtů s Vilémem z Baskervillu. Dusnou atmosféru nehezkého a špinavého středověku buduje od prvních minut za vydatné pomoci Hornerovy nenápadné hudby, kterou si neuvědomíte, ale mrazí vám z ní v zádech, mohutných staveb, propracované výpravy a především na hereckých výkonech hlavních představitelů. Ačkoli jsem si knihovnu představoval podle Ecova popisu úplně jinak (především na jednom patře, nechápu jak v tom bordelu mohli vůbec něco najít :), je důmyslně vytvořen i labyrint, který působí vskutku nepříjemně a sám bych do něj neměl asi odvahu vlézt (ale kvůli těm knihám bych stejně neodolal). Mrzí mě jen, že dobře gradovaný příběh zabil nesmyslně naplácnutým koncem (vlastně celou poslední půlhodinou), který s Ecem nemá nic společného a působí dost podivně (jde o jakýsi kvazihappyend, pominu-li požár, nějaké to upálení a tak). Líbí se mi Annaudova důvěra v diváky, protože aby si divák příběh užil, musí znát zhruba středověké dějiny křesťanské církve (především by měl vědět, kdo byl Dolcino) a autory středověku a antiky, především tedy Aristotela a jeho knihy Poetiky (a hodí se i Augustinus Aurelius, Tomáš Akvinský a Vilém z Occamu), protože si nějak neumím představit, že jinak ten film pochopí (možná proto Annaud celý závěr koncipoval tak, že už vůbec není důležité, kdo a proč vraždí, ale jak dopadne Bernardo Gui). Sean Connery podává jeden z nejlepších hereckých výkonů své kariéry a i během čtení knihy jsem si jej coby Viléma instinktivně představoval. Překvapil mě i mladičký Christian Slater coby Adso (ze kterého bůhvíproč udělali Františkána). Dlouho jsem se rozhodoval, jak film vlastně ohodnotit, protože pokud bych měl brát v potaz dokonalou knihu, byl bych zřejmě přísný, jenže nakonec si říkám, že bych se podobných předsudků měl snažit vyvarovávat a za atmosféru a gradaci příběhu si nakonec Jméno růže čtyři hvězdičky zaslouží, i když s odřenýma ušima a možná i nosem. Jsem nakonec velmi rád, že Eco měl z celého filmu velmi podobné dojmy a rozhodl se, že filmové adaptace není zrovna to, po čem touží a práva na Foucaultovo kyvadlo a další knihy úzkostlivě střeží. __ Za laskavou faktickou opravu dekuji uzivateli Alt_man.

Po letech mě Želary iritovaly asi stejně, jako mě v době premiéry bavily - tj. docela dost.

Film, který ze mě před lety udělal oddaného "bondofila".

Klasický Disney ve své nejlepší formě. První zvukový animovaný film s nepřebernou horou nápadů...vždyť každé zvíře je přece ve své podstatě hudebním nástrojem. :)

Tak nějak by mě zajímalo, jestli si neprořízl i tepnu, když už se do toho holení pustil s takovou vervou :). Nicméně na to, jak blbounký celý ten kousek je, obsahuje pár dost dobrých záběrů.

Hodně mi to připomínalo Lhář, lhář. Hrdina má na začátku vše, co ke štěstí potřebuje. Musí se však nejdřív dostat do styku s nadpřirozenými schopnostmi a udělat řadu kopanců a volovin, aby si to uvědomil a začal si toho vážit. Jenom Bruce je o dost menší parchant než jeho právnický kolega z vedlejší komedie. Hodně moralit, pár dost slušných vtipů a rozehraných komických situací, a k tomu spousta nevyužitého potenciálu, který námět filmu nabízel. Kdyby nebylo Carreyho, asi by se to celé rozpadlo a rozklížilo, takhle se alespoň nenudíte...

Tematická vykrádačka Muzea voskových figurín, ale roztomilá :)

Nevím, jaké byly vtipy v originále, ale jestli mě fakt něco přivádělo k šílenství, byl to dabing páně Rychlého, který mi bohužel velmi připomínal jeho ultratrapné Natočto. Nemám moc rád humor, kde hlavní hrdinou je totální vykradenec a mluví, takže i když byly scénky s tímto hrdinou dobře napsané, spíš jsem se za něj propadal hanbou, než že bych se smál. Zato epizoda, kde Atkinson hrál šéfa v malé firmě, k němuž přišli zaměstnanci žádat o zvýšení platu, je naprosto božská a předznamenává humor, který později vykrystalizoval v Černé zmiji. Hlavní hrdina příběhu se časem přetransformoval do Beana, který díkybohu nemluví a tak je úžasně vtipný :) Celkový dojem ze sit-comu je nakonec těžko hodnotitelný, protože Petr Rychlý to celé shazoval o několik tříd dolů. Celé to bylo kvůli tomu spíš na dvě*, ale díky výborné blackadderovské epizodě dávám tři*.

Tento seriál pro mě vždycky bude symbolem mého dětství :)

Film s tak rozkouskovanou narativní strukturou, že z něj není možné vytvořit komplexní celek s dramatickým obloukem, přesto však bez jediné zbytečné scény. Absentuje vrcholný okamžik nebo scéna filmu, která by nad ostatní nějak vyčnívala a byla cinefily kanonizovanána a citována... Film v rychle nasazeném tempu začíná, pokračuje i končí, aniž by slevil jen o kilometr v hodině a spíše než o celistvý film jde o mozaiku mnoha malých příběhů, tvořících dohromady jeden velký příběh, vyprávěný vševědoucím vypravěčem, který "u všeho byl" a zároveň je jednou z postav, která rozhodně "u všeho nebyla". De facto je Město bohů mnohem scorseseovštějším filmem než je samotný Scorseseho poslední opus, kde dokonce rezignoval i na svého oblíbené(ho) "vypravěče". Vynikající snímek, který spíše než o gangsterech je o postavách se složitými vzájemnými vztahy, které gangstery jsou a řeší problémy poněkud radikálním způsobem. PS: A umře tam hoooodně dětí, hehe :)