Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Horor
  • Komédia
  • Animovaný

Recenzie (571)

plagát

Narcos: Mexiko (2018) (seriál) 

Všude se vždycky říká, že už žádná série bez Pabla nebude nikdy taková, jaká byla. A je to sakra pravda. Jenomže tahle je taky výborná, rozhodně lepší než série třetí. Je to parádně natočený, ještě líp vyprávěný a bezchybně zahraný. Hnedka první díl vás určitě zaujme nekonečným marihuanovým polem, který dostane snad každého. Hudba taky není špatná, v některých chvílích dokonce o dost lepší. Určitě taky každý musí pochválit detailnost seriálu, což je naštěstí u Narcos zvykem. Postavy jsou opravdu zajímavé, ale vůbec jsem nevěděl, jakou si mám oblíbit. Rafa je rozmazlený feťák, Don Neto spíš jenom ožralý strejda, Camarena takový špuntík, no a Félix začal být výborným záporákem až tak v posledních čtyřech dílech. Ovšem herci zahráli dokonale, mluvím pouze o sympatii. Akorát to přece jenom není tak dobré, jak jsem se na pravou mexickou jízdu těšil. Jde o to, že na Mexiko jsem čekal mnohem víc brutality. Mohlo být víc křičení, víc mučení, víc bolestných umírání, víc krve. Vždyť je to v tomhle státě docela podstatné. Některé přestřelky taky mohly být o něco lepší a delší. Docela dost scének je v tom i zbytečných. U této série bych spíš uvítal délku dílu maximálně 45 minut než přes hodinu. Každopádně poslední tři díly to zachránily natolik, že se mám chuť ihned znovu podívat od samého začátku. Což je hustý. „Musíme tenhle zasranej svět řídit, jinak bude řídit on nás“

plagát

Posledná noc v Ríme (2010) 

Jestli se na to chcete podívat jenom kvůli těm kočkám, tak si radši pusťte porno. Tohle je bohužel docela o ničem. Všechny zápletky jsou jenom o tom, odkud a kdo skutečně ty ženy jsou. Takže celou dobu vypráví svůj „nudný“ život. Ještě že ty herečky jsou atraktivní. A ta hudba taky hodně stojí za to, až jsem se divil. Každopádně až si budete chtít někdy pohonit a u toho poslouchat příběhy, tak je film pro vás.

plagát

The Runaways (2010) 

Příběh jedné rozpadlé skupiny, který zažívá snad každá reálná hudební kapela. Jelikož zbožňuju tyhle rockový propařený časy, tak se mi na to koukalo moc pěkně. Herečky svoje postavy napodobily naprosto dokonale, což je asi to nejdůležitější. Hlavně byly neuvěřitelně rajcovní. Je hrozně velká škoda, že koncert v Japonsku byl tak krátký. To samé i skok na Jettinu sólovou dráhu, strašně rychlý. Mohlo to být klidně o něco delší. Ono i celkově nezaznělo moc písniček, jako by se to motalo jenom kolem Cherry Bomb. Něco tomu prostě ještě něco chybělo, možná málo drog. Každopádně na podívanou je to výborné, ale že by z toho byl úplně odvázanej rockovej biják, to zase ne. 7.5/10

plagát

Mladý Sheldon (2017) (seriál) 

Pro fanoušky TBBT docela dobrý, ale pro ostatní diváky to bude spíš nic moc. Zasměju se jenom párkrát v každém díle, což je docela špatné. Na druhou stranu těch odkazů na staršího Sheldona je tu nespočet a u některé jsou dokonce víc než zajímavé. Jenomže to je tak jediné, co mě drželo se na to koukat dál. Ono by to ani nemuselo být špatné. Přece jenom, kluk s vysokým IQ mezi normálními lidmi může být hodně zajímavé, ale jak říkám, těch vtipů je tam hrozně málo a většina jich je spíš klišé. A to je škoda. Taky mě u některých dílů štve, že končí výbornou scénkou/myšlenkou, která by měla parádní pokračování, no ale bohužel nic.

plagát

Bohemian Rhapsody (2018) 

No tak zase prrrrrr… Ano, je to sice super film, ale na to, kolik to má šílené chvály, tak jsem čekal něco o chlup lepšího. Nebudu o tom psát něco velkého, píše se toho všude až moc. Takže se budu zaměřovat spíš na mínusy. Ale líbilo se mi na tom, že to začíná hezky od začátku. Postavy vypadaly opravdu hodně podobně a totéž i zpěv, který musel být sakra těžký napodobit. Největším průserem na tomhle filmu je, že si ho fanoušci Queen vůbec neužijí, naopak nejspíš budou zklamaní. Protože docela dost informací není vůbec pravdivých. Jasný, není to žádný dokument, ale na životopisný film, je něco už vážně přehnané. Hlavně celá pointa filmu, která je absolutně vymyšlená. Trochu mi to přijde i urážlivé vůči Freddiemu. Všechny ty blbé ulhané maličkosti jako data, seznámení postav atd. bych přežil, ale to, co bylo nejhlavnější, tak je opravdu už přes čáru. To jsem fakt koukal s otevřenou hubou (bohužel v tom horším smyslu). Tohle bych viděl jako jediný mínus v celém snímku (společně s ostatními menšími povídačky), ale fakt velký mínus. Jinak po filmařské stránce je to celé výborně natočené. Každopádně bych to znovu v kině vidět nemusel. Maximálně kvůli poslednímu velkolepému koncertu, to byl hodně silný zážitek. Pro diváky, kteří o Queen ví houby, tak chápu, že je to mistrovské dílo, ale pro fanoušky bych to bral spíš jako velmi příjemnou podívanou. A jen tak na okraj, ironií docela je, že písnička Bohemian Rhapsody, která je postavená na celém filmu, ani jednou kompletně v celku nezazní.

plagát

Chaplin (1992) 

Hned na začátku filmu mě zaujal styl vyprávění. Připadal jsem si, jako kdyby mi sám snímek četl knížku. Záběry na staršího Chaplina neuvěřitelně pasovaly. Hlavně to má opravdu začátek a konec Charlieho života, přesně takhle to má vypadat. Super na tom taky je to, že snímek nabízí i víc než to důležité. Třeba scénky se střižnou nebo kompletně jak se dřív točilo. 150 minut je na tohle dílo zatraceně málo. Chybí tam víc řešení o vyhoštění. Nebo jsem malinko čekal, že se tam objeví nasranej Áďa. Na druhou stranu těch reálných postav je tam nespočet. Rodina, milenky, právníci atd. Docela mi hodně chyběla aspoň nějaká zmínka o Cirkusu, ale na délku snímku je to celkem pochopitelné. Možná bych trochu považoval za mínus to, že je v tom málo citů. Myslím si, že opravdový Chaplin byl mnohem víc zlomenější a smutnější, než jak vidíme. A závěr? Je skoro přesně takový, jaký jsem si představoval. Dávám hodně velké plusko za informace na konci, protože většina filmařů už na tohle bohužel dlabe. A taky mi hezky zamrazilo v zádech.

plagát

Jack stavia dom (2018) 

„Čteš bibli jako ďábel“ Můžete se na to v klidu podívat i se zavřenýma očima, občas jsem si připadal, jako kdybych byl u nějaké zpovědi. Z psycho umělecké stránky je to výborný film. I když je to neuvěřitelně zdlouhavé a natahované, tak některé scénky tomu krásně patří. Dillon v roli poklidného vraha to zahrál naprosto bravurně. Koukalo se na to hezky, poslouchalo ještě líp. Někdy jsem se i dobře zasmál, například u scénky s kozami. Výběr hudby je taky fajn. Pokaždé, co se zazní songa od Bowieo, tak to dostane ten správný říz. Musím dát taky větší plusko za zmínění historických diktátorů, pěkný to pohled. U tohohle filmu je jenom velká škoda to, že některé vraždy jsou sice dost natahovaný, ale často z nich vidíte houby. Málo krve, málo brutality… Většina je toho prostě za kamerou. Což zamrzí přímo pekelně, je to bohužel takové větší mínus, ale třeba to ještě zachrání v budoucnu vydaná necenzurovaná verze. Ale i tak vám můžu stoprocentně zaručit, že aspoň u jedné vraždy budete spokojeni. Ještě mi trochu ze začátku snímku dělala problém kamera. Ty střihy a pohyby vypadaly fakt občas divně. Jinak Jackův dům je zkrátka k nakousnutí. No a ten konec? Není špatný, sice už to mohli fakt urychlit, ale proč kazit tempo. „Nedívej se na činy, ale na výsledek“

plagát

V pasti (2018) 

Po velkém zklamání filmu Tiché místo je tohle velmi příjemné překvapení. Radši jsem od toho vůbec nic neočekával, koukal jsem na to celou dobu s (naštěstí) vykulenýma očima. Chytne vás to hnedka na začátku. Umírání lidí při konci světa je fakt dobře ukázaný, ta zběsilá jízda v autě kolem toho všeho byla parádní. Celou dobu je to vlastně takový atmosférický orgáč. Jak záběry na jezeře, tak i v domě. Chvilkami to akorát trochu kazí to, že dost podobných událostí (scének, schování lidí atd…) v tom domě je jako ve většina "postapokalyptických" filmů, ale je to tak pěkně natočený, že se to dá snadno předejít. Došlo mi to totiž až po zhlédnutí. I když jsem se na to podíval kvůli Sarah Paulson, tak to taky výborně zahraje Sandra Bullock, na padesátnici vypadá sakra skvěle. Ovšem zase tak výborný snímek to nakonec není. Téměř v posledních dvaceti minutách se začne dít tolik divných věcí, že sami nevíte, jak na to reagovat. Nápad jako takový na děj je parádní, zakončení je moc hezký, ale bohužel dostatečně neuspokojující. Vlastně mi to i trochu připomínalo Ztraceni, což není špatně.

plagát

Slepá pomsta (2018) 

Nebudu to zakecávat, podíval jsem se na to především kvůli krásným herečkám, no a nedostal jsem to, co jsem chtěl. Jako takové menší krimi pěkné, ale strašně dlouhé. Jako Thriller mi to moc nepřišlo. První půl hodinka byla skvělá, potom se to postupně zhoršovalo. Nápad filmu není vůbec špatný, jenom ten celkový příběh je hrozný klišé. Jinak scénka se šampaňským byla výborná, ale to je tak vše.

plagát

Aftermath (1994) 

Takovej normální život v márnici. Podle komentářů jsem teda čekal něco mnohem horšího. Uvidíte „jenom“ pitvu těla, jeden mozeček a plno řezání. Každopádně to vypadá hodně dobře a hlavně reálně. Tím si snímek získá každého. Zvuky jsou taky krásně propracovaný. Samé křupání a trhání, to se musí pochválit. Trochu větší škoda je druhá polovina snímku. Tam už se kromě jedné věci nic neděje a patnáct minut se defacto koukáte jen na mrtvolu. I když ta jedna věc je výborně psycho zahraná. Musím tomu dát plný počet. Věřím, že vidět to v kině musí být o dost větší zážitek. Je to práce jako každá jiná.