Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Krátkometrážny
  • Dokumentárny
  • Akčný

Recenzie (211)

plagát

Portáši (1947) 

Tento film příliš nelze jakkoliv ohodnotit ani se nad ním celkově zamýšlet, na to je příliš všeobecný. V podstatě nemá děj ani hlavního hrdinu a zápletka si sama na sebe vzpomene zhruba v posledních dvaceti minutách, ten zbytek je lyrický, dokumentární výlet do valašské vesničky, kde můžeme vidět, jak si portáši povídají nebo jak skotačí s obušky, ale nic víc se vlastně neděje. Možná by tahle nahodilost vysvětlovala i to, že nikde není uveden autor scénáře. Byl vůbec nějaký? Jsem sice rád, že na mě zapůsobil edukativní význam filmu - seznámil mě s existencí někdejších portášů, ale jinak je to film poměrně nedůležitý a nezajímavý. Alespoň tedy svým zpracováním. Podstatným zůstává ale z toho důvodu, že to je jeden z několika desítek filmů, které u nás vznikly v roce 1946 - 1948, kdy nikdo nevěděl, co vlastně točit. Tematika portášů byla asi příznačným připomenutím toho, že je dobré mít někoho, kdo bude strážit naše hranice...

plagát

Duša (2020) 

Dojemná filosofická existencionální indie záležitost s motivačním vyzněním. Nevšední disneyovka, ze které si toho děti asi mnoho neodnesou. První polovina se mi vůbec nelíbila, v průběhu jsem seznal, že je to věc geniálního rozměru. Výborná hudba a animace.

plagát

Wonder Woman (2017) 

Samozřejmě, že mě vůbec nezajímá DC nebo Marvel nebo jakékoliv jiné superhero blockbustery. Jediný důvod, proč jsem si tu kravinu (skutečná kravina to naštěstí a tradičně začalo být až ke konci, takže jsem tolik netrpěl) pouštěl, je kvůli tomu, že někdo dostal nápad zasadit tyhle superhrdinský blbosti do WWI - což je skvělé (možná je to i v původních komiksech, fakt nevím, každopádně mezi současnou tvorbou je to stále dost nevšední scenografie). Nedávno naštěstí přispělo popularizaci WWI seriozní drama 1917 (2019), ale až do Wonder Woman (2017) po první světové válce z řad novodobých diváků neštěkl ani pes (divák), protože právě kinematografie způsobila, že atraktivní je až druhá světová válka - na první, v mnoha ohledech strašnější, se zanevřelo. Obecně je to trend až posledních let - myslím tím zasazovat tyhle blockbusterové blbosti do dob jiných - asi i zaryté fanoušky těchto komiksových podivností začíná nudit současnost - je mnohem zábavnější konfrontovat tyto hrdiny a superschopnosti s dobou, kam hlavní hrdina a jeho kompanie ani zdánlivě nezapadají. Z nedávných blockbusterů mě napadá Kong (2017) - kterého jsem si pustil, protože spojil s King kongem vojáky vracející se z války ve Vietnamu, anebo nadcházející díl Kingsmanů (2021) - který se opět vrátí do WWI, na paškál si dokonce vezme i samotný atentát v Sarajevu. Tyhle paralely i se skutečnou historií podle mě fungují mnohem více. Vypadá to, že vintage začíná být sexy. Abych se ale vrátil k Wonder Woman - samozřejmě vůbec nemá cenu hodnotit scénář, nainivitu, dialogy, digitální efekty, a tak dále - to všechno mě, jako již tradičně, strašně štvalo, ale už takovým tím způsobem, že nad tím mávnu rukou, už se ani neusmívám. Důležitější je, že i přesto to byl jakž takž koukatelné. Hodně mě bavily kostýmy - nejsem znalec, ale vypadaly i celkem pečlivě ošetřené z hlediska historie, alespoň dle toho, jak dobu vnímám v nějakém všeobecném vizuálním povědomí. Genderově vyvážená partička je samozřejmě velmi laciný prvek, ale asi to dnes musí mít každý film. Zapojení více ras (což automaticky utváří i zajímavý charakteristický kostým) jsem nedávno zaznamenal v remaku Sedmi statečných (2016) - a s Wonder Woman se to shoduje v tom, že postavy v tom filmu prostě jsou, nějak vypadají, ale nic víc od nich nečekejte. Mám-li něco říci závěrem, tak to, že kdybych šel do boje s vědomím, že mi má záda krýt „ostrostřelec" Ewen Bremmer, tak to se půjdu raději dobrovolně vymočit do minového pole. Zajímavý cast, ale kterého jiného přitroublíka nacastovat do pozice random Skota, no...

plagát

Mlýnku, dost! (2019) (amatérsky film) 

Tvorba Jiřího Česáka má smysl... a pro mě je to nejlepší současný tvůrce vymírajícího českého žánru. Škoda, že právě jemu není dopřáno profesionálních podmínek, pakliže se jím nevyhýbá schválně.

plagát

História násilia (2005) 

Ačkoliv to ve mně asi v konečném důsledku nezanechalo výraznou emocionální stopu, (možná bych potřeboval být v příběhu ponořený o několik minut víc?) tak řemeslně je to velmi dobré po všech stránkách. Scénář se vyhýbá klišé, je funkční a promyšlený, vztahy a chování postav působí uvěřitelně, Shoreova hudba jakožto LOTRovské memento svou ponurostí k dramatickým scénám pasuje skvěle a vizuální koncepce mě taky hodně baví - pro mě neznámý Peter Suschitzky má rozhodně zajímavý styl, holt polská šikovnost.

plagát

Spielberg (2017) (TV film) 

Je to skvělé, dokonalé, fascinující, ani minutu jsem se nenudil... ale vše je to asi tím, že jde prostě o Spielberga, a poutavé je ať už poslouchat jeho samotného, tak jeho kolegy, které o Spielbergově práci pějí ódy, během čehož navíc sledujeme záběry z daných filmů. Dokument je konvenční, podle zajeté uniformy, ale profesionální a velmi divácký.

plagát

Posledný samuraj (2003) 

Jedna z nejlepších amerických pohádek. Svým způsobem neuvěřitelný kýč, ale naprosto fungující a milování hodný.

plagát

Excalibur (1981) 

Obecně nejvíce opěvované zpracování snad nejlegendárnější legendy britské mytologie. Musím smeknout před technickým provedením - když to porovnám třeba se Soubojem titánů z roku 1980, tak ten oproti Excaliburu vypadá jako kdyby ho natočil Karel Zeman v 50. letech. Excalibur se už naopak vyrovná trikovým filmům konce 80. a celých 90. let. Občas mi připadalo, že se režisér ochuzoval o potenciálně atraktivněji zobrazitelné momenty, ať už v příběhu, tak ve vývoji postav. Carmina Burana má sice neskutečnou sílu, ale dle mého názoru se ji zde ani v jednom případě nepodařilo prodat. Film se mi líbil, ale asi je pro mě k tomuto tématu stále číslo jedno televizní film Merlin z roku 1998 - spíše z toho důvodu, že jsem se k němu dostal už jako dítě a mám k němu spjaté vzpomínky. Věřím, že kdyby to bylo naopak, tak je pro mě Excalibur srdcovým a stejně nostalgickým kouskem.

Časové pásmo bolo zmenené