Jufonka

[47th KVIFF 2012] Přemýšlím, jestli jsem za posledních X let viděla nějaký jiný italský film a asi ne... Možná to budu muset změnit, protože film Reality byl vážně hodně dobrej. Ačkoliv jednu připomínku bych měla, i když za to hvězdu nestrhnu: zkrátit o 15 minut a nemělo by to chybu. Děj Reality je v podstatě takovej mix George Orwella se Stephenem Kingem. Snad všichni jsme někdy nějakou reality show typu Velký bratr/VyVolení viděli, takže není tak těžké si představit, co účastníky show čeká. Těžko uvěřit, že se na účast v takové soutěži někdo může tak těšit. Díky tomuhle snímku ale pochopíme. Jedná se totiž o stejný pobláznění mysli, jako když se do někoho zamilujete, když se na něčem stanete závislí apod. Stát se to asi může úplně každýmu. Aniella Arena (postava Luciana) jsem viděla asi poprvý, ale nedokážu si do hlavní role představit nikoho jinýho. Zkrátka skvělá sonda do měnící se psychiky člověka, který touží účastnit se nejznámější reality show a kvůli tomu se z něj pomalu stává blázen. Divák samozřejmě musí trochu přetrpět neustále křičení, řvaní a hádky, ale přece jen - jsou to italové - dá se to čekat :-). Touha po slávě a zejména po vysněném životě, která pomalu ničí průměrného pracujícího člověka a otce rodiny; proměna povahy; klasická italská rodina a její způsob života; ... to vše je Reality. Na jednu stranu nepředstavitelná situace, jenže komu se někdy nestalo, že by si nevysníval vzdušné zámky? A jak tlustá je hranice mezi pouhým sněním a bláznovstvím?

[47th KVIFF 2012] Netušim, jestli se má tenhle snímek objevit někdy i v českej multikinech, ale doufám, že ano. Protože je skvělej :-). Možná je to mou úchylkou na americký retro aneb miluju cokoliv, co se odehrává v USA od 20. let až do 60., ale řekla bych, že to nebude jen tím :-). Země bez zákona sice přináší pár klišé a dokonce i sem tam předvídatelný vtípky, jenže tak nějak to funguje bez trapnosti a hlavně bez nudy. Tři bratři drsňáci v době prohibice samozřejmě vyrábí a pašujou chlast, a to ve velkym a pořádně! A vy máte při sledování filmu pocit, jako byste tam byli s nima a ochutnávali tu čertsvou pálenku, po který vás ještě tři dny bude pálit v krku. Ale naši hlavní hrdinové jí pijou ve velkym a nejsou sami. Jak fungoval zákon a pořádek na americkym venkově ve 20. letech? Pozůstatky divokýho západu? To všechno v Zemi bez zákona. Nechybí tu tajemná kráska, do který se zamiluje ten nejdrsnější ze všech drsňáků, smrt nevinnýho kluka ani pořádný kaluže krve. Tahle gangsterka jednoduše baví a na nic si nehraje.

[47th KVIFF 2012] Poměrně dost mě překvapuje zdejší hodnocení, protože mně se film líbil. A to od začátku. Sice jsem čekala na nějaké výrazné finální a překvapující rozuzlení (nebo spíše řešení), kterého se divák nedočká, ale kvůli tomu uberu jen 1 hvězdu. Celkem dost dokážu pochopit, že mnohým divákům mohl snímek zejména v druhé polovině připadat nudný a "rozplizlý". Mně se však provedení filmu - výpovědi na kameru apod. - natolik líbilo, že mi délka filmu nevadila. Jednu výtku však mám, ale to je možná můj osobní problém. V určitých záběrech nám byly ukázány chronologické spisy a osy (zřejmě policejní) života Joyce, které možná mnohé poodhalovaly (třeba i ono rozuzlení)? Jenže ty jsem velmi těžko stíhala číst (a rozhodně jsem nebyla sama), jelikož se zároveň v pozadí ozýval hlas, který nám říkal další JINÉ důležité informace. A divák, jehož mateřským jazykem není angličtina, může mít v těchto momentech dost velký problém. Proč? Myslím si, že anglicky umím docela dobře, jenže ony policejní zápisy byly psány rukou, a to dost nepřehledně, a divákovi, jehož rodným jazykem není angličtina, může trvat dost dlouho než nápisy rozluští. Do toho všeho - jak už jsem psala - se ale ozývá v pozadí hlas, který nám přináší jiné důležité informace a není prostě a jednoduše možné sledovat informace navzájem. Ale to je snad jediný problém, který jsem u sledování měla. Jinak mi film přišel super. A i ta hlavní myšlenka... Předpokládám, že kolem sebe máte nějakého člověka (kamaráda, ale zas ne úplně blízkého přítele), který je oblíbený, upovídaný, s každým se rád pobaví. Pak ho třeba půl roku nevidíte, ale strach o něj nemáte, vždyť se jedná o toho upovídaného/tu upovídanou... Jenže co když pak zjistíte, že se "vsákl" do koberce? Působí to nechutně? Ano, to rozhodně. Ale to protože to JE nechutné a navíc i reálné. Je těžké něčemu takovému uvěřit, což dokazují i postavy ve filmu. Ale stát se to jednoduše může. Neskutečně originální dokumentární snímek, na který jen tak nezapomenu.

[47th KVIFF 2012] Pro českýho diváka zřejmě tenhle dokument moc zajímavej nebude. Myslim si, že pokud by něco takovýho (a klidně i stejnýho) bylo natočený v Český republice o český záchrance, tak by to mohlo zaujmout. Jenže dívat se 75 minut na Bulharskou záchranku, to zas tak chytlavý není. Možná prvních dvacet minut, ale pak se celkem všechno opakuje. Navíc se jedná o dokumentární snímek, takže se divák musí smířit s tim, že bude celou dobu sledovat obličeje pouze tří záchranářů ze sanitky, z pacientů neuvidí nic. Pouze uslyší, a to opravdu není dostatečný. Nechci tenhle dokument nějak přehnaně hanit, poněvadž rozhodně nemůžu říct, že by byl vysloveně špatně natočenej. Ale mně osobně zkrátka nebylo téma bulharský sanitky blízký. A tím pádem víc než 2 hvězdy asi dát nemůžu. Pokud je tu ale někdo, kdo se o Bulharsko nebo záchranáře zajímá, nechť se na dokument podívá - určitě může takový diváky zaujmout.

[47th KVIFF 2012] Jo, přiznávám se, kdyby tohle nebyl půlnočňák (a podruhý večerní film) ve Varech, zřejmě bych mu 4 hvězdy nedala. Jenže všichni víme, že vidět něco takovýdleho na velkym plátně je trochu něco jinýho než na notebooku, žejo... Docela mi film připomněl Útok na věžák, kterej jsem shodou okolností taky viděla ve Varech. [SPOILER] Mně se prostě strašně líbí ta hlavní myšlenka, že se člověk musí co nejvíc opít, aby ufounskejm příserám nechutnal (btw. tahle pointa je vlastně docela originální, ne?). Tudíž záběry z hospody, kde se sejde celý městečko a totálně se zlije, byly bezkonkurečně nejlepší. A co teprve slušňácká policajtka, která se opije poprvý v životě. Ruku na srdce, od tohodle typu filmu asi nikdo nečeká důmyslnej horor s nějakym originálnim řešenim. Divák prostě dostane přesně to, co chce a co čeká. Nic víc, nic míň. A to je hlavní pozitivum Chňapáků. A závěr? Ten snad ani nikoho nemohl překvapit, klasickej poslední záběr všech béčkovej komediálních i nekomediálních hororů o nějakejch příšerách, který se líhnou z vajec. Béčkový horory na velkym plátně mám ráda, pokud béčkovej horor očekávam. A jak jsem psala vejš - tady snad ani nikdo nic jinýho čekat nemohl :-).

[47th KVIFF 2012] Při sledování tohoto filmu byla ve Velkém sále v Thermalu vysloveně skvělá atmosféra - bez ironie. 11 hodin večer /hodně lidí s lahví vína v ruce/, v ČR premiéra a hlavně poslední film ve Velkém sále, tudíž loučení pana "pokladače mikrofonů". Podle mě ani nešlo, aby se divák víc na film těšil. O to větší bylo zklamání... Film v podstatě obsahuje především striptérské show. To by snad ani nebylo tak hrozné, choreografie je poměrně zajímavá a navíc jsou většinou ve filmech spíš striptérky - tady to je konečně naopak :-). Problém je, že příběh obsahoval spoustu nelogických a nedomyšlených věcí. Striptér si podle snímku vydělá za večer více než 200 dolarů, ale následně se 10 000 dolary zadluží na X let dopředu? To byl jen příklad. Další problém je, že děj byl neskutečně předvídatelný. Tedy pokud jste viděli alespoň pár hollywoodských snímků (přepokládám, že ano) a nějaký ten americký seriál pro teenagery (zřejmě alespoň pár dílů také ano). Zajímavé je, že co jsem se tak ptala, tak snímek se většinou líbil generaci 40+ a naopak generaci 20-30 let ne. Čekala bych, že film budou opěvovat především teenageři a všichni starší ho nesnášet. Ale očividně jsem se zmýlila. Celý děj mi přišel vykalkulovaný, předvídatelný a zejména ne moc zajímavý... Možná, že ty striptérské show byly z filmu to nejlepší. Ale abych nekecala - zas to nebyla taková nuda, že bych usínala. To rozhodně ne. Prostě jen průměr, zatímco já čekala nějakou bombu. Drama. Něco WOW. Jenže on přišel americký průměr, na který za pár dnů zapomenete. Stejně si ale budu muset tenhle snímek asi pustit ještě jednou, když tak koukám na zdejší hodnocení.

[47th KVIFF 2012] FILM má bejt spojení obrazu a zvuku. V tomhle případě se jedná jen o zvuk. A i kdyby byl příběh, kterej nám hlavní vypravěčka povídá, sebevíc dojemnej, upřímnej a jánevimcovšechno, tak mi tam schází vizuální doprovod. 20 minut záběru na poličky, uklízení poliček, hadr.... ne, sorry, ale to vážně nepovažuju za film. To by snad bylo i lepší, kdyby vypravěčka seděla na křesle a celou dobu svůj příběh mluvila do kamery. Jestli byl záměr, aby to bylo vizuálně originální, tak se to opravdu nepovedlo. Jako rozhlasovej dokument - OK, s tím bych neměla žádnej problém. Jako audiovizuální dokument? NE. P.S.: Nenechte se zmást galerií tohodle filmu zde na ČSFD. Tahle jediná fotografie je v podstatě i jedinej zajímavej záběr z filmu.

Tak já nevím. Tenhle film jsem chtěla vidět ve Varech, ale nějak jsem se k tomu nedostala, tak jsem si ho pustila po příjezdu domů. Vzhledem k tomu, že se promítal i jako závěrečný snímek v letním kině poslední večer festivalu, tak jsem čekala něco skvělýho a hlavně aspoň vtipnýho. Většina postav mi byla vyloženě nesympatickejch, a to bohužel zejména dva hlavní hrdinové - bratři. Chápu, jaká měla bejt pointa snímku, ale nějak s takovym pojetim světa asi ani moc nesouhlasim. Jediný, co mi celkem přišlo zajímavý (a možná by to stálo za samotnej film). byla postava Susan Sarandon a její neznámý ctitel, resp. ctitelka... Přece jen z její strany asi chtělo velkou odvahu vyjít si se svou kolegyní (ač to nakonec skončilo jen na mostě), když očividně na ženy nebyla. Navíc se mi vůbec nelíbí točení filmů roztřesenou kamerou bez stativu. Vim, že to je teď populární, ale mně je to při sledování filmu nepříjemný. Nevim, jestli jsem se vůbec někdy u tohodle filmu zasmála. Možná jednou dvakrát? Snad ano... Ale to je na komedii dost málo. Suma sumárum mě tenhle snímek ničim nezaujal a znova bych si ho rozhodně nepustila.

[47th KVIFF 2012] Ne, ne, ne! Tohle prostě NE. I když to mělo skvělou hudbu, skvělý záběry, skvělý prostředí a skvělej hereckej výkon Denise Lavanta, tak prostě nemůžu dát víc než 1 hvězdu. Mě prostě nebaví filmy, který jsou BEZE SMYSLU. A to byl tenhle naprosto - úplně - nejvíc. Já prostě nerozumím tomu, že když už se za natočení tohodle snímku očividně utratilo celkem dost peněz, tak proč tomu nedali alespoň nějaký základní řešení. To už ani nejsou puzzle různých scén, který by se daly nějak - ač náročně - poskládat. Nezbejvá než kroutit 115 minut hlavou a doufat, že aspoň na závěr přijde nějaká třeba jen trochu vysvětlující scéna. Ale místa toho jsou na závěr mluvící auta, hmm, fajn, haha, ale mě to možná spíš naštvalo než pobavilo. Co se mi líbilo: Scéna Denise jakožto vylezlého mrtvého z hrobu, který unese modelku. Skvělý masky a oblečení, to nemělo chybu. A vlastně většina scén byla obrazově opravdu lahoda. Jenže k čemu to je? To má jako stačit? Pfff.... to vážně ne. Dobrej apríl.

[47th KVIFF 2012] Příliš mladou noc jsem měla možnost vidět ve Varech, kde tím pádem následovala i diskuze s tvůrci filmu. Snímek na mě působil hned od začátku celkem sympaticky - nepřípomínal mi současné české filmy, které jsou všechny jak přes kopírák. Naopak jsem si při sledování vzpomněla na různé filmy z devadesátek, mezi kterými se sem tam najde nějakej dobrej snímek :-). 2 dvanáctiletí kluci hrajou dost dobře - btw. věděli jste, že představitelům je 15 let? Trochu problém jsem měla s hlavní hrdinkou, která mi nebyla sympatická. Zápletka filmu (dvě téměř děti se dostanou na večírek dospěláků) mi přišla fajn a originální. Jenže ten konec vyšel ve finále tak nějak do ztracena... A najednou byl celej ten fajn nápad v háji. Klidně to mohlo bejt i o 10-15 minut delší, kdyby tam bylo nějaký finále, rozuzlení, cokoliv.