klukluka

Není to epizodický, tak s hodnocením ještě počkám. Nevím, kolik dílů má padnout na orlické vrahy, ale to je hrozně otřepaná kauza, pro mě osobně mediálně zdařile vyždímaná filmem Sametoví vrazi, další hranou tvorbu už bych na to téma oželel. Naopak bych si rád připomněl jiné kriminální případy té doby, respektive bych se o některých chtěl něco třeba vůbec poprvé dozvědět, určitě by podle mě bylo z čeho brát. Co se mi dnes líbilo moc, byla odlišná interpretace “bohulibé” charitativní aktivity kmotra Mrázka- ta jeho nadace na pomoc pozůstalým po zemřelých policistech. To byl fakt hodně absurdní podnik, vzhledem k tomu, jací lidé ho uvedli v život. Scéna, kdy ho sám Mrázek představuje mladýmu Kozákovi, byla vynikající.

Moc jsem nepochopil, proč se Marco Mouly vystavoval před kamerou..? Snad že si mohl být jistej, že je v přítomnosti členů televizního štábu relativně v bezpečí. Věčně mu to ale procházet nebude, Arnaudovýho tchána sejmuli jako 76letýho staříka a pořád to někomu stálo za to. Podvod nijak rafinovanej, klasická šmelina s DPH, na podobným principu funguje polovina zlodějů v EU. Žádní mistři podvodu, jen šmejdi, kteří se dozvěděli o mechanismu, kterej vědomě umožnil nějakej obršmejd z Bruselu.

Jo, vole. Podřezávejme si pod sebou dál větev. Usvědčujme se i ze zločinů a zvěrstev, který se nikdy nestaly. My běloši jsme hrozná sebranka a měli bychom spáchat hromadnou sebevraždu za všechny ty ukrutnosti, kterých jsme se v minulosti dopouštěli, a když už to nestačí, tak jako tady v tomhle utrápeným filmu, ani nedopouštěli, ale klidně dopouštět mohli. Knížka prý fajn, film to ale zachytit nedokázal, že to má být podobenství a vytvořil z toho fakt. A on je to přitom jenom zavádějící, sebemrskačskej fake.

Česká televize je tu pro všechny, bohužel pokaždé pro někoho jinýho. Sponzoroval to projekt Dieta, nebo co to mělo bejt, a mě z té nízkoenergetické, řídké, plytké břečky kručí v žaludku. Letos (vlastně už loni, ale nedávno) mi naservírovali Ombudsmana, takže teď budu zřejmě opět nějakou dobu o hladu. Dnes zvali ke stolu milovníky Osady, 3+1 s Mirkem Donutilem a podobných laskomin. Třešínkou na tomhle pomyslným zvratkodortu by bylo, kdyby se z narození miminka netěšili postpubescenti Langoš (55) a Vilhelmka (43), ale třeba právě ten Mirda (70) se svou rozkošnou mladou manželkou v podání Pavly Tomicové (59). Ne, fakt díky, já si rozhodně nepřidám…

Bejt korejská teenagerka, tak to vidím jinejma očima. Nemyslím šikmějšíma. Myslím, že bych asi dokázal ocenit kvality, který tam coby dospělej heterosexuál ze střední Evropy nevidím. Takhle jsem viděl pohádkovej příběh o několika zlobivejch klucích, kteří měli to štěstí (nebo smůlu), že si s nimi někdo chtěl pohrát, čímž jim asi o čtyřiadvacet hodin prodloužil život plnej totálního strachu a hrůzy. Mně ho pro změnu o 2 hodiny zkrátil. Ne, že bych toho vysloveně litoval, ale viděl jsem už i lepší filmy. Od sledování případné dvojky mě to neodradilo, pochopitelně by mě zajímalo, jestli si Čuk-Gek poradí s tím vraždícím kyborgem. Já vím- chtěli byste mít moje starosti. Naprosto vás chápu…

Tahle Furie se mi líbila moc! Je to nekompromisní, šílenej úlet a bohužel věřím, že filmaři v opisu té reálné předlohy nemuseli zase tolik přehánět. Je to i poučný, k tomu, aby po nás znovu toužily naše drahé polovičky, postačí, když před něma sem tam někoho seřežeme baseballovou pálkou. Tenhle film bude taková moje podivná libůstka.

Ten konec mi to pokazil…:( Fakt je možný, aby se někdo z něčeho takovýho zvetil za pár tejdnů, dál si chodil po svobodě a věnoval se profesi, pro jejíž výkon je v řadě zemí světa nezbytnej štempl od psychiatra? Tahle úlitba milovníkům happy endů tady byla navíc, vsadil bych se, že si ji nevymyslel Scorsese ani Schrader.

Rád bych tomu dal těch hvězdiček víc, ale musím se nutit i do té třetí. Ta myšlenka se mi líbí, ale nelíbilo se mi pojetí- že o prostém způsobu života mluví borci z auta, který navíc působilo zánovně, takže planetu zaneřádili další věcí, kterých jsou k mání milióny, že opravdu mluvili, jak píše TeeAge, jako typičtí korporátní motivátoři, že se jejich vědomě zařízené domovy v ničem nelišily od těch, které považuji za běžné, že se v krabicích s nepotřebnými věcmi objevily i zařizovací předměty, bez kterých já osobně nedám ani ránu (reprák například), že se schůzky minimalistů odehrávají v Subwayi… Nejvíc mě ale hnětly ty jímavý osobní příběhy o maminkách alkoholičkách a násilnických tatíncích- nepochopil jsem souvislost..? Nestačilo by říct, že vyrůstali v nedostatku, a proto měli tendenci hromadit? Líbilo by se mi, kdyby se tahle filozofie ujala a rozšířila, tenhle iniciační film ovšem mohl a měl vypadat jinak. P.S.: Už asi vím, co mi na tom nesedělo. V tom filmu snad ani jednou nezaznělo slovo ekologie. Ti kluci se zaměřili na boj s bezhlavým konzumem, ty jejich aktivity jsou jednorozměrný. Jinak bych si tipnul, že jejich další film bude o fitness, jenom na neustálým třídění krámů jejich vyrovnaná psychika nestojí a bylo to znát.

Za mě slabší dokument o horolezci, viděl jsem už mnohem zajímavější, poutavější, emotivnější filmy s obdobnou tematikou. Jerzymu Kukuczkovi tvůrci přiznali tři polohy: 1. Totální šílenec do lezení, který v zájmu vlastního úspěchu nehleděl nalevo napravo a až podezřele často pohřbíval parťáky. 2. Příležitostný otec. 3. Příležitostný zaměstnanec nejmenovaného státního podniku. Přišlo mi to trochu málo a k hlavnímu aktérovi jsem na základě toho nepocítil nic, co by se dalo brát jako sympatie. Možná to tak mělo být, tím hůř pro Jurka. Zaujala mě účast bývalého polského prezidenta Aleksandera Kwaśniewského.

Loňská verze mě vůbec nebavila, letošní mě nadchla. Před jejím sledováním jsem si říkal, že tomu dávám ještě jednu, poslední šanci, teď mi běží hlavou, že už se těším na dvaadvacítku. Snad se jí všichni dožijeme ve zdraví! To je moje novoroční přání (nejen) lidem, ke kterým tady třeba občas promlouvám. Mějte se fajn a radujte se z filmů i ze života- máme jen jeden a filmy nám často připomínaj, jak může být krátkej.