klukluka

Potkali se tady tři nejpitvořivější hollywoodští herci a tahle jejich silná disciplína se po nich nechtěla. Vystačili si s civilním projevem, což mi bylo sympatický. Sympatický mi bylo i téma. Přesto mi to nesedlo. Nedokážu říct proč, jen mi to neodsejpalo. Přitom to bylo tak pestrý a pořád se tu něco dělo- sám tomu nerozumím...

Je to odvážnej počin, nejen umělecky, ale i dramaturgicky- Česká televize šla do rizika- ne že ne. A taky na to dojela, ten seriál končil na zhruba poloviční sledovanosti, než na jaké startoval s prvním dílem. Ale je nás asi půl miliónu, které to chytlo a nepustilo a to není rozhodně málo, když si uvědomím, jak je to progresivní, vyzněním depresivní, a že se to při premiéře potkalo s koronavirem. Oceňuju námět- Vietnamci si tady dělají, co se jim zachce a tohle by mohlo trochu rozpohybovat represivní složky. Oceňuju casting- sázku na zcela neznámé, nebo málo známé herce. Z představitele Reného bude jednou star. Oceňuju sebevědomý vyznění celku. Oceňuju, ale Vodník přece jen maličko lepší.

Krobotové Petra by měla rozhodně změnit profesi, viděl bych ji spíš na školní psycholožku. Tohle jsem pochopil, za tím si stojím. Dále se po mně chtělo, abych si spoustu nevyřčených věcí uzavřel po svém. V některých případech to jde, v některých hůř, v něčem se nechytám. Ta svoboda, kterou mi tihle maximálně svobodní tvůrci poskytli, mi nemusí úplně vyhovovat. A to patřím k tvrdému jádru diváků, kteří vydrželi a budou tvrdit: Jo, Zrádci měli koule!

V obsahu je sice popis trochu jiného filmu, ale beru to jako dovětek, jako něco, co ve filmu nestihlo zaznít. Nějaká hvězdička je odrazem štěstí, které měli tvůrci v tom, že každý z jejich dvou hlavních aktérů skončil nakonec trochu jinak. Líbila se mi schopnost přimět diváka, aby se zamýšlel nad východisky, důvody, pochody a situací recidivistů. Líbilo se mi, že jsme nesledovali dva recidivisty, ale dvě lidské bytosti. Dvě komplikované duše, jejichž vnitřní démoni jim znemožňují fungování, které většinová společnost považuje za standardní a přijatelné.

Tohle bych od pana Cieslara věru nečekal... Chápu, že není v silách českého štábu obstarat stovky podvyživených statistů. Když odhlédnu od těch spokojených, naducaných tvářiček štíhlejšího vzorku současné populace, tak to bylo hodně dobré. Výborný Jirka Mádl a vynikající volba s Clemence Thioly. Konečně jsem se dočkal krásné mladé francouzské herečky. Už jsem se bál, že definitivně vymizely. Nesedlo to tady pro změnu Ondrovi Vetchému, ale není každý den posvícení. Milé překvapení.

No ty vole... První hodinu jsme ve středověku. S velkolepým nástupem Čvančarky jsme se ocitli v pokračování Osady havranů. Dokonalou práci kameramana vidím zjizvenou nesmyslnými číslicemi. Kosinski si svoje útrapy vymyslel, o 30 let později z těch ubohých sebelítostných fantazií někdo udělal rádobyhistorický film. Údajně český film (na námět Poláka). Takže jsme to my, ty blbý opice, co před osmdesáti lety věřili na upíry a na uřknutí. Ty agresivní, úchylný, neukojitelný stvůry. Opravdu super reprezentace naší vlasti a našeho národa. Touha natočit něco takovýho podle mě odráží víru, že tohle je pravý obraz člověka coby živočišného druhu. Je mi vás upřímně líto, pane Marhoule. Lidé vás za to ztrestali ztrátou mnoha desítek miliónů korun. Teď teprve máte skutečný důvod nemít nás rád. Víc potupit už nás ale nemůžete.

Pan Troška filmařsky ustrnul v osmdesátkách. Klíčování nepočítám, podobný triky dnes zvládají podomácku i děti školou povinné. Myslím především způsob snímání a pitvořící se herce. To by mi na tomto rodinném filmu nakonec ale ani tak nevadilo, po chvíli jsem tomu pravěkému vizuálu uvykl a už mě tolik nerušil. Co mi vadilo, to byly vulgarity. Aby ve filmu, který je určen zejména dětem, zaznívaly výrazy jako děvkař, to je podle mě špatně. Tady je pan Troška naopak až příliš progresivní. Oba ty extrémy (technologický mastodont a bezmezný názorový libertarián) z něj činí terč masového opovržení. Tohle podle mě na odpad!y rozhodně nebylo, ale rozumím tomu, že už od něj někteří diváci nic jiného než odpad! a priori neočekávají.

Nemělo to pro mě příjemnou atmosféru. Výpovědní hodnota může být vysoká, ba dokonce maximální, já se chci ale u filmu cítit dobře, a pokud se dobře cítit nemám, tak ne z důvodu, že jsou úplně všechny postavy zavrženíhodné. To je ale bžunda, jací jsme všichni kokoti. Jak myslíte, já vám to neberu...

Před lety jsem byl podstatně smířlivější. Nechápu, jak se mi to tehdy mohlo stát. Asi dobrej model... P.S.: Javorský rugbista? 😁

Pro mě asi nejlepší Richieovka. Je to potřeba brát s rezervou, taky to bylo do značné míry pojatý jako komedie. Ty pozdější věci taky není možný považovat za seriózní, přitom se berou tak vážně... Právě tohle mi bylo na Sbal prachy tak sympatický. Nehledě na ten způsob vyprávění, kterej byl tehdy originální, zatímco později už ho Guy jen varioval.