Martazoe

Jedná se o výjimečný film se skvělými herci a s hudbou mistra Morriconeho. Příběh je to ale velmi drsný a smutný, úplně mě rozložil a donutil přemýšlet. Mnozí tady píšou, že vnímají pozitivní křesťanskou myšlenku filmu, já tedy bohužel ne. Pro mě je to film velmi kritický ke všem podobám vnucování víry a západního způsobu života lidem, kteří by nejspíš žili mnohem spokojeněji bez toho. Na konci se indiáni stávají "rukojmími" misionářů na straně jedné - ti si mylně myslí, že je chrání nebo co a vedou je na smrt - a na druhé straně jsou nuceni bojovat za pofidérní politické cíle evropských mocností a nikdo se jich na nic moc neptá jen je sprostě zneužije. Hraje se tady na křesťanské hodnoty, život rovných s rovnými, ale výsledkem je vítězství egoismu, církevního fanatismu, politických cílů a agrese. Není to film, který by mi dodal naději a nevidím světlo na konci tunelu.

Tohle mě opravdu bavilo. Bála jsem se té délky a podle popisu mě to taky přišlo jako nic moc originálního, ale předčilo to moje očekávání. Především je tu skvělá Rosemund Pike, ta mě jako postava nadchla, taková kombinace krásy a zvrácenosti se hned tak nevidí. Celý příběh plyne pozvolna a tak nějak civilně, ale od půlky už je to pěkný masakr. Těžko říct, co je hlavní myšlenkou filmu. Je to možná jednak stínová stránka manželsví, ale podle mě je tu i dobře ukázané i to jak média manipulují našim veřejným míněním, jak nejde o to, co je pravda, ale o to, jak se to podá a čemu jsou lidé ochotni uvěřit. Veřejné mínění má sílu a nakonec může i někomu pěkně zkazit život.

Tohle je pro mě naprostá mňamka, film jsem viděla několikrát. Al Pacino jako okouzlující ďábel a Reeves jako sexy právník, no kdo by to nebral. Příběh je poutavý a pěkně temný ale s dobrým koncem a to mě na tom baví.

I když to tady všichni kritizují, moc souhlasit nemůžu. Osobně tedy oceňuji práci animátorů a děj je sice většinou hodně naivní, ale moje dvouletá dcera byla z příběhů hrošíků nadšená. Málokdo si tady asi uvědomuje komu je tohle určené, takže není třeba hledat žádnou filosofickou nadstavbu. Bára Hrzánová a Lábus mě těmi zvuky tedy bavily, pak jsem se dozvěděla, že to není žádná hatlamatilka, ale prý skutečná slova z nějakého afrického jazyka.

Když pominu příšernou umělou, počítačovou vizuální stránku studia Disney, tak jsem jinak byla poměrně spokojená. Pohádka se mi líbila, kupodivu i Angelina Jolie mi sedla, je tu i znát inspirace jungiánskou hlubinnou psychologií, takže v zásadě dobrá transformační meditace a oddychovka zároveň.

Souhlasím s verbalem a tetsuo - tento film je i pro mě zklamáním. Hraje si to na něco velmi duchovního a hlubokého, ale je to o ničem, jen taková koláž rádoby esoterických myšlenek. Může tam být moře symbolů, meditující mniši a podobné další píčovinky, tohle ale neudělá z tohoto filmu nic, co by se mě nějak vnitřně dotklo.

Nemůžu si pomoci, ale nechápu nadšení, které tento film vzbudil. Celý mi připadá jako navoněné nic. Herci se mi tady vůbec nelíbí, příběh je divný a schválně rádoby originální, ale některé scény, které mají být snad hrůzostrašné, mě spíš nutily ke smíchu stejně jako uměle působící lesbické scény. Pan režirér si chtěl asi pohrát s psychologií temné ženskosti, ale nemám pocit, že by se mu to nějak zvlášť povedlo. Dávám přednost mnohem obyčejnějším filmům, mnohem obyčejněji natočeným, ze kterých ale čiší opravdovost.

Celkově mi to přijde jako dobrá slátanina všeho možného a nemožného. Jelikož mě ale baví filmy o andělech a démonech a líbí se mi i ta gotická atmosféra, tak dávám tři hvězdičky.

Na tento film jsem se chtěla podívat hlavně proto, že pojednává o tématu, o kterém jsem sice slyšela, ale nevěděla jsem nic konkrétnějšího. Příběh to byl smutný, ale hodně hluboký, dokonale kritizují poválečný totalití režim a jeho metody, které se neštítí ani manipulace s tím nejvyšším. Postava faráře je zahraná velmi dobře, co se ale týče zpracování, to je už trochu slabší.

První půlka mě dost bavila, mám ráda sedmdesátá léta a hudbu z této epochy a hlavní postava mi byla značně sympatická a stylová a hezky rozervaná. Jenže potom můj pocit spokojenosti šel pomalu dolů. Přišlo mi, že vyznění filmu je moralizující. Můžete být sice gay a Bůh vám odpustí, ale to neznamená, že děláte něco dobrého. Homosexualita je tady ukazována jako něco nízkého, na co byste si měli tedy dát pozor a radši se chovat slušně. Tady chybí nějaká katarze a sebe-přijetí, Zak je gay nebo bisexuál, ale radši utíká sám před sebou než by si to přiznal.