Martazoe

Po shlédnutí tohoto filmu mám chuť se nechat zavřít do rumunské cikánské osady, tancovat, zpívat a pít až do bezvědomí. Krásné právě tou radostí ze života, která je všudypřítomná.

Velkým plusem tohoto filmu je to, že v něm hrají romští neherci a o to je to autentičtější. Klaudia Dudová je v roli skvělá a její příběh je silný, ale také velmi smutný. Žádné přikrášlování, žádný laciný happy end ani žádné moralizování jací jsou ti Romové chudáci - spíše než film je to dokument o nelehkém údělu romského etnika v dnešní době.

Poprvé jsem film viděla asi před patnácti lety a některé momenty mi zůstaly v paměti až doteď , kdy jsem si ho pustila znovu. Čas mu neubral na síle. Pro mě je to příběh o hrdinovi všedního života, který věnuje svůj čas a sílu péči o druhé, aby si vzápětí uvědomil, že má také právo mít i trochu času na sebe. To ovšem neplatí jen pro Gilberta, ale také pro jeho sestry, které musí pečovat o mladšího bratra a svou nepohyblivou matku. Film je pravdivý a velmi lidský tím, že ukazuje jak moc je taková péče náročná a že takových obětavých lidí je okolo nás hodně a bohužel si jich málo vážíme. DiCaprio jako retardovaný bratr Gilberta hraje úžasně, i díky této roli jsem si ho více oblíbila.

Čím jsem starší, tím víc se mi líbí podobné filmy a Lasse Hallstrom se stává jedním z mých oblíbených režisérů. Tenhle příběh je milý, postavy sympatické, jídlo barvité a také mě bavila ta indická rodinka, jejich styl a hudba. Není to velkofilm ani nijak originální téma, ale obrazová stránka a hlavní myšlenka mě oslovují hodně. Jediné, co bylo zvláštní byla ta kombinace francouzštiny a angličtiny v malé vesničce, kde ve skutečnosti nejspíš neumí kváknout anglicky.

Pan režisér se s tím opravdu nepárá. Není to tak dobré jako 21 gramů, ale i přesto to ve mně zanechalo silný otisk a říkám si, že žiju vlastně docela nudný a obyčejný život.

Nejdřív nevíte vůbec o čem to je a tvoříte si představy, které jsou ale mnohem lepší než to, co se opravdu stane a co postupně film odkrývá. Tak realistické, tak emočně silné a tak hluboké, že mě to rozsekalo na kusy. A navíc to je skvělá terapie pro fňukaly jako jsem já, kteří si myslí kdovíjak mají posraný život. Tento film si nejspíš někdy pustím znovu ale s tím, že budu mít nejméně týden na zotavenou.

Je zábavné číst komentáře k tomuto filmu, je na nich totiž vidět, že je psali muži, kteří vůbec nepochopili, proč se hlavní hrdinka chová jak se chová. Toto je pánové příběh o ženách, jaké jsou, když nejsou samy sebou a bojí se ukázat svou "temnou stránku". Je to příběh o ženě, která k tomu, aby si přiznala svoje potřeby vášně a dobrodružství, musí "pracovat" jako prostitutka a tak alespoň na chvilku dochází k uvolnění přetlaku a vyrovnání protikladů. Hezký je také konec, který jsem pochopila tak, že když se její manžel na vozíku dovídá pravdu, tak dochází opět k oživení hlavní hrdinky. Není nic horšího než žena, která se tváří jako nevinná princezna, protože tam se zcela jistě skrývá i opak. Catherine Deneuve v tomto filmu opravdu zazářila.

Tohle je asi poslední historický film, na který jsem se tento rok podívala. Děsivě pravdivé anglické dějiny, skvělá Cate Blanchett a úžasné kostýmy a atmosféra. Mnoho z obrazů tohoto filmu na mě zapůsobil víc něž některé hororové filmy, jsem ráda, že upalování a zabíjení "kacířů" už máme snad za sebou. Pro mě je to příběh a zkaženosti moci, které podlehá i inteligentní žena, kterou určitě Alžběta byla. Nemohla jinak - světu venku vládnou stále ti, kteří jdou přes mrtvoly a likvidují svoje nepřátele a tak se z krásné princezny stává krutá vládkyně.

Moc milý film o vztahu otce a jeho homosexuálního syna. Z počátku se to tváří jako nenáročná a inteligentní komedie, později to je už o mnoho smutnější.

Johny Depp mi přišel na podobnou roli nějaký moc jemný, což je jen můj osobní názor. Libertina si představuju dost jinak, spíše jako z filmu Perem markýze de Sade. Celý film je vizuálně zajímavý, děj je ale nudný, i když se tu sprostými slovy rozhodně nešetří a je to chvílemi i docela legrace. Bohužel jsem se však nemohla naladit na hlavní postavu a ani tomu, jak se na konci obrátil, jsem nemohla moc uvěřit. Avšak některé momenty mi v duši asi zůstanou už navždy.