Still_I

Opravdu velmi znepokojivé. Když potom vidíte rozhovor s tvůrcem/hlavním hercem, kde potvrzuje, že je to jeho reálný příběh... Říkáte si, že si ho možná raději měl nechat pro sebe. (Trochu mi to připomíná The End of the F***ing World, kde je každá postava taky jiným způsobem pošahaná.) Na druhou stranu po shlédnutí Baby Reindeer už budete mít jistotu, že váš život je naprosto normální a v pořádku.

Takové americké naplivání do tváře korejské kultury. Předpokládám, že když je vám 12, může se vám to líbit. Ale proboha prosím spravte někdo té holce zuby.

Tohle je tak blbý, až je to dobrý! Thajština mi zní jako mimozemský jazyk (v dobrém), což tomu jen přidalo na wtf dojmu. Nemyslím, že jsem někdy viděla něco podobného. Dobře vyvážené komediální a drama prvky. Oceňuji rozumně krátkou sérii.

Opravdu se snažím najít alespoň něco pozitivního, abych nemusela dát odpad. Ale hlavní dojem, který z toho paskvilu mám je: Jak se proboha dá s takovým budgetem a takovými herci vytvořit něco tak otřesnýho? Když to nezachrání ani Chalamet, tak je opravdu špatný.... Přiteplalý písničky, dialogy jako kdyby je někdo sepsal během dvaceti minut jízdy metrem, nekonzistentní příběh... Snad ani dětem se to nemůže líbit, protože té krásné Wonka "wonderland" atmosféry (jak ji známe z Burtonova podání) je tam minimum.

Doufala jsem v rozvinutí charakterů a vztahů mezi postavami, ale bohužel jsme dostali ještě placatější a dětinštější příběh. Nelíbí se mi, co udělali s postavou Bodhi - velké výstřihy a umělé nehty (nesmysl při surfování). Nepomohlo ani, že se z hl. hrdinky stal trochu hrošík, což prostě u "profesionálního sportovce" vypadá zvláštně. A nebyl by to Netflix, kdyby opomněli přidat rasovou a lgbt problematiku...

Nejsem cílovka, je to spíš pro děcka. Ale když má tohle člověk na paměti, tak to vlastně není špatné. Oddechovka s jednoduchým příběhem a cool záběry surfování. Atmosféra sportovního prostředí je příjemná.

Perfektní.

Show, která vás ani na chvíli nenechá vydechnout. Dobře vyvážené napětí, zajímavé osobní příběhy a samozřejmě haute cuisine.

Proč pro změnu nenatočil film o někom, kdo není hovado?

Po tom, co jsem se zamilovala do Park Eun-bin v Extraordinary Attorney, chtěla jsem vidět další její projekty. Castaway Diva je z nich nejslabší. Kdyby v tom Eun-bin nehrála, ani bych si to nepustila. Námět s trosečnicí mi přijde dost uhozený. A ve finále v seriálu vlastně ani není potřeba. Stačilo vymyslet jiný (normálnější) důvod, proč byla hl hrdinka posledních 15 let mimo. Děj se točí především kolem showbusinessu (podaném zjednodušeně a zromantizovaně). A taky kolem tématu domácího násilí, což bylo vykresleno překvapivě dobře. Castaway Diva je taková všehochuť okořeněná zpíváním. A musím říct, že hlas Eun-bin za to fakt stojí, je neuvěřitelná. Jsem ráda, že jsme díky Castaway Diva mohli poznat zase další její rozměr. Ale jednou stačilo. (Pořád jde o K-drama, takže amnézie a dalších klasických klišé je tam dostatek :-)