Sidonka

Znovu jsem se přesvědčila o tom jak je důležité s jakým očekáváním do kina jdete. Když jdete (z nedostatku vámi přijatelných filmů) alespoň na romanci nedoporučenou některými kritiky, kteří již měli tu výsadu toto zaláskované drama vidět,když jste připraveni na to že to bude možná jen další "nevýrazný, nevyužitý, neemotivní kousek", můžete být jedině kladně překvapeni. A jelikož jsem z důvodu úžehu v předchozím týdnu uvízla doma v křesle u televize, z důvodu toho otravného úžehu (který jsem chytla na již dva měsíce beztravnaté deštěm nezalévané zahradě) z nouze jsem koukala snad úplně na vše a stala jsem se pak následně otrlou divačkou připravenou i na kýčovité, po všech stranách odfláknuté béčka. Nyní považuji každý pokus o myšlenku za vítanou a mhouřím tak tolerantně oči, že mnohdy ani nevidím na plátno setmělého kina. Každopádně jsem zahlédla zelenou prospívající trávu, ovečky a jiné vymoženosti nanejvýš radostné a v dnešní době skoro již nevídané. Jsem spokojená jak jen nenáročná žena může být. A že film působí trošičku studeně? No, proč si nedat v tomhle tropickém vedru kousek ledu? Ne, nebojte se u tohohle vcelku příjemného filmečku příjemně zchladit. Přeji všem klimatizacím světa zdar.

Zdejší hodnocení sice spadá do slabšího nadprůměru a časem půjde s procenty možná ještě níž, já bych ho přesto divákům vřele doporučila. Jako většina filmů inspirovaných kvalitní předlohou dojíždí na to že pro hororové a thrillerové fanoušky tam je "nějak moc řečí a teče tam málo krve" a intelektuálové budou protestovat proti tomu, že to není dostatečně chytré, protože tuhle viděli na půdě lékařské fakulty erudovanější dokument a tohle je prostě blábol. Někdo se možná podiví nad tím že scénář není psán přesně podle Poa a že je to překvapivě volně inspirované jeho textem! Přitom všem možná někomu unikne to zásadnější, takzvané: co tím chtěl básník říci. A možná zase jinému diváku přijde jednání a motivace hlavní postavy nelogické a ona je to jen logika psychicky narušeného jedince, který prostě uvažuje jinak. Dílo není natolik geniální a mnohovrstevné aby uspokojilo všechny, ale proti házení do průměru protestuji. Třeba proto, že film připomíná jak je nebezpečné a nevděčné když vidíme bezpráví, vzít spravedlnost do svých rukou. Jak je těžké nezneužívat moc, která nám byla na jistý čas dána. Jak je nefér když si někdo dělá někdo kariéru na úkor níže postavených nešťastníků. Je to psáno rukou spisovatele, který se stal inspirací pro tolik tvůrců , že se nám možná příběh může občas jevit jako klišé a přesto nás nakonec překvapí. Je to příběh pro běžného konzumního diváka a na jakou míru byl ušitý, tak ho hodnotím. Žádnou artovou pecku, která vstoupí do dějin, jsem nečekala. Ne, nejsem žádný velký film.kritik a za mudrce se nepovažuji, přesto si občas při čtení zdejších komentářů povzdechnu: " Sakra, lidi, trochu zdravého selského rozumu by vám při psaní komentů vážně občas neškodilo."

Zívárna bez jakéhokoliv kladného přínosu. Naivní film, který nejenom že je o ničem tak dokonce ani nepobaví. Je to nepřesvědčivé, nepůsobivé, sterilní, mrtvé a nemá to ani jiskru romantické oddechovky. Ač život Diany skýtá materiál na skvělé drama, neměla jsem velké iluze o jeho zpracování. Protože mi navzdory skromnému očekávání naservírovali úplně leklou rybu, hážu tenhle flák rovnou do odpadu.

Nevím proč se točí tak extrémně kruté, deviantí a úchylné filmy, v nichž je postava dvě hodiny zaživa stahovaná z kůže apod. a vadí mi že jsou podobné laciné náhražky umění tak dlouho v módě. Každopádně na ty největší úchylárny by měla platit cenzura, Žádná myšlenka nemůže ospravedlnit tolik utrpení v jednom příběhu, filmaři by si měli hledat jinou formu vyjádření pro své umělecké postoje, názory a vyjádření, pokud jsou důmyslnějšího vhledu do problému vůbec schopní. Tohle sadomaso nemá s uměním nic společného, jsou to pouze obrázky pro duševně zvrácené lidi. Je mi z tohoto údajného "dramatu" špatně od žaludku, stačily mi ukázky na to abych po zbytek dne držela hladovku. Možná že se tvůrci snažili o myšlenk.přesah, možná že ne, ale přehršel násilí páchne v obou případech tak silně, že do odpadu prostě patří bez ohledu na to co tímto příběhem chtěl vůbec básník říci.

Umět se správně ohodnotit, to jest nechtít od sebe víc než čeho jsem v dané životní situaci schopná, nepodceňovat se ani nepřeceňovat, dokázat správně vyhodnotit své možnosti a přestat balamutit sama sebe je základem životního úspěchu. Pokud to nedokážete skončíte špatně, při slabších nervech vás může chybný krok zavést až k samotnému sebezničení. Film o tom jak je třeba krotit emoce a nepodléhat klamu.Je to i film o snobismu, iluzích o našem předurčení k lepšímu životu a lžích či alespoň polopravdách , které kolem sebe záměrně vytváříme, aby jsme vypadali lépe. Některé (byť i prům.jedinci dávno zřejmé poznatky) potřebuje divák občas vidět na filmovém plátně, aby si díky smýšlenému příběhu uvědomil vlastní realitu. - Toto pro někoho možná průměrné drama sice není úplně stoprocentní , ale alespoň nic nepředstírá, tak jako upřímná sestra hlavní zoufalé "hrdinky". Je to dobře koukatelný příběh o odvaze vidět a zároveň přijmout věci takové jaké jsou a ne takové jaké by jsme je chtěli mít. Za ten apel na větu: "jaký si to v životě uděláš, takové to máš", dávám vyšší počet bodů. - Souhlasím přesto s názorem Vendy, který ve svém komentáři zmiňuje přílišnou podobnost s námětem hry "Tramvaj do stanice touha".

Nic proti sokolům, přírodě ani princeznám, ale ať si lítají raději v jiném filmovém dobrodružství. Tenhle běs na úrovni amatérské divadelní skupiny nepadá do "Odpadu!" jen díky mému čerstvému rozhodnutí nehodnotit méně povedené kousky příliš přísně. Myšlenka filmu je patrně jediná: potřebujete-li větší majetek, spřátelte se s královou dcerkou. Zaručeně Vás bude chtít za chotě a všem bude fajn. Tím geniálním nápadem si ovšem nejsem úplně jistá, neboť film se dalo sledovat jen s odbíháním od televizní obrazovky nanejvýš dvě minuty v kuse. Pro mozkové závity je nebezpečné setrvávat nad příběhem delší dobu v kuse. O většině hereckých výkonů ani nemluvě.

Drama? Tak tady si z nás zase někdo dělá srandu! Každý soudný člověk přece musí vědět do čeho jde a že film o násled.britského trůnu nemůže být natočený podle reality. Drama se pochopitelně nebude odehrávat ani náhodou, něco méně lichotivého by ani neprošlo přes cenzuru. Je jasné jaká hra se s divákem hraje a některým romantikům může tenhle nejbanálnější curkandl i vyhovovat.

Slabé, amatérské, banální, nicneřešící, leč alespoň se snaží o závažnější téma a tak oceňuji alespoň tu (takřka marnou) snahu

Citové vyděračství navlečené do hávu průměrného dramatu. Nevěrohodné reakce postav. Děti vyvrhelů (kriminálníků, psychoušů, atd.) vychovávané v ústavu bez vřelosti, přílišného rozhledu nebo většího vzdělání se v dospělosti kupodivu chovají poměrně klidně, mile,uvědoměle, vcelku (až na jednu žárlivou epizodku) morálně a s výrazem se vším smířených světců se se sebesoucitnou slzou v oku nechávají postupně rozebírat na orgány, neboť společnost určila že tito potomci nezdárníků musí pomáhat nemocným pacientům a dětičky bez větších protestů rozdávají své plíce, játra a oči na požádání. Žádný underground, pokus o útěk, rozehrané pocity nespravedlnosti... Poselství a pointa filmu: posílat zdravé lidi na porážku se nemá. Není to totiž etické. Takže prr. chirurgové. Boha jeho, co já všechno dokážu sledovat až do konce v marné naději, že příjde časem alespoň jedna neotřelá myšlenka!

Možná jsem jenom neměla tu správnou náladu, každopádně nedokoukáno.