Sidonka

Tolik jsem se těšila, až antihrdina Joffrey vydechne naposledy a konečně tenhle s odpuštěním psychopatický, sadistický hlupáček zmizí ze scény. Leč s ním, bez návaznosti na jeho postavu, zmizelo ze scény i určité mistrovství a čtvrtá série byla poslední, která mě opravdu silně zaujala. Zrůdného Joffreyho rázem nahradili další psychouši a od dalších sérií už pak šel seriál akorát tak strmě dolů. Paradoxně Joffreyho svatba a to co se na ní událo, bylo posledním TOP momentem doposud strhujícího, takřka bezchybného seriálu, jeho vymodlený odchod byl bohužel zároveň i umíráčkem za dovedně vymyšleným dramatickým příběhem. Do osmé epizody čtvrté řady ještě dobrý, pak nastal pád.

Po minulé epizodě "Královnina spravedlnost" šel seriál zase dolů. - O čem že to bylo? - O ničem! - Stalo se tam toho tak málo, že jsem měla dojem, že těch 56 minut bylo spíše minut jen pět. - Ještě že se tam válčilo, snad tato vsuvka alespoň chlapce a muže potěší. Mě jste ovšem nepotěšili. Tohle mi fakt nestačí. P.S:: Otázka pro všechny nadšence této epizody: těch 95% mám brát vážně? Zkuste si znovu přehrát celou první sérii z roku 2011, jako jsem to udělala já, a opravdu nenaleznete rozdíl v kvalitě a nevidíte ten propastný rozdíl? Je mi jedno kdo to napsal, jak se nyní seriál drží či nedrží knižní předlohy atd. Ale dříve tam byl důvtip, dramatické napětí, inteligentní konverzace, nepředvídatelnost, logické vyústění děje i vychytané brutálnější momentky... A plno dalších věcí, které tomuhle béčku chybí. Přitom seriál neuvěřitelně svižně odsýpal. Nezlobte se... Já fakt zírám... Neberte to ve zlém, ale opravdu Vás nechápu.

Šikanovaný Lester, zmatený ztroskotanec, kterého nikdo pro jeho nemotornost nebere vážně a otírá se o něho jako o rohožku, dokud mu nadobro nerupne v bedně, byl v prvním díle zajímavou postavou. Rovněž je pozoruhodný psychopatický vrah Malvo, který si zahrává s lidmi a manipuluje s nimi, vstupuje do osudů náhodně potkaných lidí, radí jim, mnohdy se staví do světla, že druhým pomáhá, ale spíše jim poskytuje pochybné rady, do kterých se oběti zamotají a on se pak případně baví důsledky jejich činů... Minimálně tyto dvě postavy by mě měli nutit sledovat seriál s napětím dál, zvláště jak se vyvíjí vztah mezi těmito dvěma antihrdiny, kteří se náhodně střetli v nemocnici. Ale díl působí dost rozvláčně, má pomalé tempo, postrádá správný spád, ostatní postavy mi jsou šuma fuk a než se film dostane k zajímavému momentu, začnu polousínat. Když k tomu přidám brutalitu a že ve mně Fargo vzbuzuje solidní depku, musím konstatovat, že tento úspěšný seriál nebude můj oblíbený šálek čaje.

Nepopírám, že mě zajímalo, co bude dál, s mnohými hrdiny se ztotožnila a s napětím si pustila všech 8 epizod za sebou (tedy celou první sérii v jeden den). Nicméně bezvýhradné sympatie u mě seriál nevyvolal, spíše vyvolal ambivalentní pocity. Už pro to, že všechno na téma slintající vetřelci, blemcavá monstra a jiní slizcí paraziti mě neberou. Neřeším zas tak vykrádačku jiných hororů, o kterých se tu někteří uživatelé zmiňují. Mě to bylo i přes to zmiňované napětí, co bude dál, čímsi nepříjemné, ale pak mě to zas něčím lákalo, několik protichůdných emocí zároveň, těžko své dojmy popsat... - Navíc mi seriál příjde poněkud infantilní, mířený spíše na mladičké publikum.U některých epizod jsem byla proto shovívavá a dala za čtyři hvězdy. Napětí a některé jiné aspekty ( například snaha o retro) hodnotím poměrně vysoko. Celkové zalíbení, vyznění a dojem je přesto pouze spíše někde na spodní hranici. Motivace některých postav k určitému způsobu jednání jsou také pochybná, ale nebudu se v tom babrat. Takže subjektivně dávám zatím tři hvězdy a možná hodnocení ještě pozměním. Nicméně naprosto chápu, že se to může mnohým lidem s tím správným apetitem líbit.

Seriál podle oblíbeného románu, který sedl mé romantické povaze. Neuvěřitelně přesvědčivě, podmanivě natočené. Dobří herci, kterým věříte každé slovo. Nejen že přirozeně hrají, ale předloze odpovídá i vzhled hrdinů. Jana neměla být krásná, což je dost podstatné pro její charakteristiku, přesto jí v jiných zpracování hrají atraktivní herečky. Jak naivně pak z úst nějaké modelky zní slova jako: "vím, že nejsem krásná, nelichoťte mi, buďme k sobě upřímní."Lehce posmutnělá Zelah Clarke je důstojná, budí respekt a je charismatická nejenom díky chování, vnitřnímu půvabu a osobnostním rysům, ale i díky postoji. Žena s hrdými gesty inteligentní pravé dámy, která ví, že není dokonalá, ale je si přesto vědomá své vlastní hodnoty může být svému zaměstnavateli věrohodně sympatická. Se svým protějškem je naladěná na stejnou vlnu a jiskra mezi ní a T.Daltonem se přenáší na diváka. Partnera Rochestera, též osobnosti s vnitřním kouzlem, který tuto silnou, samostatnou, spolehlivou a navíc i milou ženu z jiné společenské vrstvy dokáže ocenit, milovat a chránit, lze filmové Janě jedině přát. Doplňují se, rozumí si a vytváří vyváženou dvojici. Adaptace se dobře drží předlohy a vytváří podmanivou, tajuplnou, romantickou náladu, místy až s decentně hororovým, jindy psychologickým nádechem. - Opravdu nejpodařenější adaptace této klasiky. ( I když tu českou z roku 1972 mám také ráda). K tomu všemu skvělá atmosféra, vhodné prostředí. Odpovídající je anglické panství, nekýčovitá zahrada, neokázalost okolní přírody stejně jako celého díla... - Co já bych za to dala vidět to znovu! Ostatní zahraniční zpracování mi připadají povrchní, nepřesvědčivá a plytká.Dosud jsem na seriál nezapomněla, ač už je to mnoho let, co jsem měla příležitost ho sledovat a už tento skvost asi nikdy neuvidím. Bohužel.

Seriál mám v oblíbených, protože mě první roky velmi bavil až strhával, byla jsem nadšená. Některé epizody jsem hltala a říkala si, že je to jeden z nejpoutavějších seriálů, jaký jsem kdy viděla. I když není zcela bezchybný, nejsem nekritická. Dříve byl seriál mnohem uvěřitelnější a vyváženější, první tři série zcela bez výhrad, vlastně až do svatby Joffreyho s Margaery je to na jedničku. Například hlavním postavám byl dán zhruba stejný prostor, nebyly tam nelogické přeskoky v čase, bylo to žánrově vyvážené, vygradované, prostě seriál působil celkově konzistentněji, rozumněji a hlavně profesionálně. Čekala jsem na každou větu, chytré, velice napínavé, dramaticky vygradované, vypiplané dialogy. - 1.SÉRIE a 2.SÉRIE: 100%, - 3.SÉRIE a 4.SÉRIE: kolem 90%,- 5. a 6. SÉRIE: sice již slabší, ale pořád velmi zábavné. - 7. SÉRIÍ však nastal obrovský kvalitativní propad, o závěrečné, brakové 8.SÉRII ani nemluvě. Konec už byl dost béčkovej a působil lacině, navzdory velkému finančnímu rozpočtu. Přitom se podle tvůrců mělo jednat o údajně nejvelkolepější epizody v TV historii. Nikoli, byl to už jen odpad, který přestal vycházet z nastaveného světa, myšlenek, zákonitostí a bylo vidět, že už na to tvůrci ošklivě pečou. Jak se říkalo v jedné recenzi: "seriál v šesté sérii zemřel."

Zatím nejlepší díl této série. Zvláště první polovina epizody, kde se skvěle hláškuje a je to opravdu vtipné. Tentokrát scénáristé vsadili do části epizody na komediální prvky, což je v tomto seriálu nezvyklé, komediální hlášky se poprvé v tomto seriálu objevují až v šesté či páté řadě a jako by sem i přes vtipnost ani nepatřily. Seriál trpí velkou nevyvážeností a nesoudržností. První dvě série ( všechny díly z roku 2011 a 2012) byly dobře rozvržené, každé z hlavních postav byl věnovaný stejný prostor a čas. Stejně tak byly jasné žánry. Nyní je to -jak to jen říci- poněkud rozpadlé a roztrhané. Jeden díl je vtipný, v jiném se pouze válčí a takřka nemluví, další má jenom dramatický spád a vše ostatní je potlačeno, což je podle mého chyba scénáristů, občas se vytrácí samotná logika a sofistikovanost příběhu. Jako bych sledovala několik seriálů dohromady, ne jeden. Některé postavy mají velký prostor a náhle se v epizodě a dalších dílech už takřka postava na níž byl kladen důraz neobjeví. Většinou vstane z popela a hraje zase podstatnou roli, ale vytratí se na čas přesto úplně ze seriálu, několik dílů o ní není ani zmíňka. Seriál je celkově nevyzpytatelný, nekonzistentní a rozmarný jako aprýlové počasí a to je věc, která mi na tomto oblíbeném seriálu poněkud vadí. Jak říkám, první dvě série byly nejlepší, protože netrpěly touhle roztříštěností a podivnými přeskoky v čase. Postavy, způsob vyprávění a děj se zmítají jako neovladatelná loď v rozbouřeném moři. Nicméně ta roztříštěnost není v sérii 7 zase tak velká, jako ty z předchozích let. Takže: přes to vše dobrý dojem, jsem napnutá a těším se na další díl.

Jeho veličenstvo Jindřich VIII., významná postava anglické historie, je pro mě osobně už od školních let velice nesympatickou, nectěnou osobou, z níž mám bez ohledu k jeho politickým zásluhám osypky. K lidem a ženám zvláště se choval (až na občasné výkyvy dobré nálady) především surově, krutě jako ke psům a nemám chuť se dívat několik hodin na to jak každých 5 minut neuctivě souloží s jinou dámou urozeného původu (které vždy neumírají přirozenou smrtí). Jak podléhá vrtochům, aroganci, je nestálej, prchlivej a můžu v tomhle výčtu ještě sáhodlouze pokračovat. Moje osobní averze k arogantnímu ctižádostivci a nejvyšším služebníkům zkorumpované, špatností prolezlé církve by nemusela být na závadu věci. Dá se točit o špatných charakterech i smutných událostech, intrikách a jiných nepříjemných věcech poutavějším způsobem. Tohle mě nepřiměje k hlubším úvahám. Neupoutá, neobohatí. Je to nezáživné, bez spádu, tenhle Jindřich prostě nemá šťávu ani pozlátkovou, kýčovitou líbivost. Je to tak nějak o ničem, špatná dramaturgie, která ve mně vyvolává především depku, přitom mi to nepřijde dramatické, spíše nudné a vyprázdněné . - Ne, než tohle zpracování Tudorovce, to si dám raději snesitelnější, ač nasládlejší romantickou Bílou princeznu a na slavného Jindřicha se v dalších sériích s chutí vybodnu.

Tento film nemá v sobě banalitu, sladkou nereálnost ani naivitu, jaké melodramata obvykle mívají. Přesto nepůsobí pochmurným dojmem. Někde se o něm píše i jako o filmu smyslném. Je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů z tohoto období, protože má v sobě tak akorát nadávkovanou neuspokojivou realitu, z které se divák nehroutí a zároveň skvěle zaujme a pobaví. Navíc zde hraje ještě mladičký Hrušínský, Beneš, Marvan a jiní dobří herci. DĚJ (MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY): Nezkušená chudá Marta doplácí na žárlivost své zaměstnankyně a rozmazlenost její dcerky, je propuštěna z bytu kde pracovala jako chůva. Lítost nad nešťastně poblouzněným vojákem, kterého hraje S.Beneš a který ve filmu žije ve stejném fiktivním posádkovém městě jako Marta, ji vede k poddání se tomuto obdivovateli. Pouze ze soucitu. Sama je nešťastně až chorobně zamilována do jiného ženatého muže (nadporučíka Vargy) a soucítí s člověkem podle jejího mínění v podobné situaci. Ví, jak nevyslyšená láska dokáže bolet. Floutkem "Benešem", který touží spíše po jednorázovém požitku a dobytí ctnostné ženy, je však hned po první noci opuštěná. Končí na ulici. Zneužité kamarádky se ujímá známá z nočního podniku - společnice Kiki (přesvědčivě zahraná Adinou Mandlovou). Kiki nezkušenou dívku, která nemá živobytí, zaučuje v novém prostředí a film nabírá tragičtější ráz. Drama je střídané s pěknými písněmi, přátelstvím mezi dívkami, flirtováním s návštěvníky z lepší společnosti, hranou veselostí večerního barového polosvěta, na kterou si Marta po pár skleničkách a časem zvykne. Nějaký čas dočasně žije jako úspěšná neokoukaná dívka sloužící pro milé rozptýlení zámožnějších hostů. Pronásledování přecitlivělým, nevyrovnaným studentem však nakonec vede k tragédii. Nebo spíše k vysvobození ze života a nešťastného světa, který Marta neuměla žít?

Seriál se mi líbil. Vyvolal ve mně silné emoce . Zvlášť vygradovaný konec působil uvěřitelně, dobová syrovost a drsnost vyplula konečně na povrch. První díl jsem i přes čtyři hvězdy původně spíše strhala jako naivní příběh pro ženy, postavy se tam chovají mnohdy dost naivně a viděla jsem, že se příběh příliš ubírá do fiktivních světů než že by se držel skutečných historických faktů. (Viz můj komentář k první epizodě). Pak jsem přistoupila na hru tvůrců a musela si opakovat, že nesleduji skutečné osudy a intriky Tudorovské dynastie, ale spíše vyfantazírovanou zemi, která si vypůjčila slavné královské jména a vybrané nejzákladnější události. Patrně pro větší sledovanost seriál smazává mnohá fakta a neobjasněné věci nahrazuje domněnkami tvůrců, jak se to třeba mohlo tehdy odehrávat (jako dosud neobjasněné zmizení princů a jejich osudy, atd.). Seriály, filmy ani knihy zcela fiktivní s neznámými postavami totiž nemají takovou odezvu a nejdou na odbyt jako ty co nosí slavná jména historických či současných celebrit. A tak sledujeme zcela jinou Alžbětu, zde oslovovanou jako Bětka a musíme jí brát jako hodně vyfantazírovanou filmovou hrdinku. Pak nám nemusí vadit, že ve skutečnosti milá Alžběta, která podle dostupných faktů absolutně nezasahovala do politiky, byla nekonfliktní a sympatickou osobou, se nám zde v seriálu postupně proměňuje v cynickou mocí opojenou vládkyni, která zapomněla na svůj původ, šla drsně proti vlastní původní rodině, do níž se narodila a pomohla zlikvidovat svůj vlastní rod. Povedl se přerod postavy původně nevyzrálé mladé ženy, která postupně získává postavení a nechce se už nechat manipulovat druhými (zvláště matkou a tchýní). Jde si čím dál bezohledněji za svým vlastním prospěchem, ač morálně pochybnými skutky ukončuje kromě vlastních osobních výhod i vleklé války dvou znepřátelených stran. – Jako některým dalším divákům mi v tomto zpracování také vadí menší důraz na vztah mezi ní a jejím královským mužem Jindřichem, který mohl působivě gradovat. Časové skoky (po dvou drobných příhodách se z vekých nepřátel stává náhle sehraný milující pár, bez období postupného sbližování, bez znatelného vývoje), ale jsou zde i jiné časové skoky. V jednom dílu je například těhotná a má pouze prvorozeného syna Artura, v dalším se najednou bez vysvětlení a bez zmínky o dalším těhotenství objevuje náhle asi pětiletý další syn Jindřich. To, že porodila další dítě vyplývá na povrch poměrně nejasně (sedí u stolu najednou s dvěma chlapci a hrají společně šachy) a divák vyjeveně čeká, zda a kolik dětí se ještě na plátně nečekaně v průběhu seriálu zjeví a kolik jim bude v uvedení na scénu let. Nicméně jak říkám, pokud budu brát příběh jako především fikci o intrikách a boji o postavení a ne jako věrný historický popis událostí, mohu být i přes všechny uvedené výhrady spokojená.