conejo

..usnula jsem

Už se mi stýskalo po Technicoloru... :)) Krásné, originální, sice krapet naivní, ale souboj Velká Británie vs. Amerika (důkaz upadlého ducha doby podle toho jaký hlas vydává - naladěním rádia) to vyrovnává.

Za herecký výkon Júlia Pántika. Nikdo nehraje opilce tak jako on.

Všichni říkají: ta ženská je tak úděsně protivná, že na to vůbec nedá dívat. Pravda, základem koukatelnosti tohoto filmu je nezprotivit si pohled na hlavní postavu. Ale že byste ji museli hned obdivovat, zbožňovat a uctívat taky není pravda. Já ji třeba taky úplně nemilovala, a přitom se ke mě nějaké to malé poselství, co chtěl film možná sdělit, dostalo a přenesl na mě příjemnou atmosféru. Příběhem docela jednoduchý, pár pronesených myšlenek a dnešních i obecných témat k zamyšlení, pár modelových příběhů. Stojí za to zkusit.

Klasický dokument s občas trochu moc patetickou hudbou... Paralely mezi českými dějinami a záběry z Formanových filmů, pár výroků spolupracovníků a Formanových obdivovatelů, nějaké rodinné záběry, vzpomínky a hlavně Forman vypravěč, možná ne úplně průzračně pravdivých, ale poutavých historek. Průlet Formanovým životem a prací. Možná jsem viděla nějakou divnou verzi, ale přišlo mi divný, že některé titulky (názvy filmů,..) jsou jen v angličtině a ne v češtině.... (poznámka na okraj: má vzniknout i čtyřdílná série pro televizi)

Skvělé závěrečné titulky...

Skvělý skvělý dětský herec. Ale jinak film moc nefunguje, .. Lepší variací na únosy dětí je Dům k pověšení... 3/4

(na hraně 3 -4hv.) Že Adina není muž, by samozřejmě nepoznal jenom osel, ale to je fuk, vcelku až kouzelná komedie s chytlavým šlágrem:)) a ohromně vtipnou postavou Anatola v podání Václava Trégla. -Vy byste jistě nedokázal ublížit ani kuřeti. - Kuřeti ne, kuře bych sněd.

Sníh, sníh a chlast. A mezi tím epizodické útržky ze života pár osaměle žijících seveřanů, trochu depresivních a trochu podivínů. Pár bizardních i vtipných momentů, ale v celku mě to nijak zvlášť neohromilo. Možná až na spojení jízdy na sněžném skútru s country hudbou... Pomalé, rozvláčné a polodokumentární, (dlouhé statické záběry na nic nedělající obličej....), asi nebudu největší fanoušek takových filmů. Minulo mě to možná krapet podobně jako Kurz negativního myšlení.

Nezapomenutelná scéna se schovanou labutí a poletujícím pírkem... Realistické a zároveň hodně emoční, klobouk dolů.