kenkaku

Kombinace westernu a samurajského filmu je dokonalá myšlenka (a to nejen proto, že se jedná o mé oblíbené žánry). Ukazuje zcela dokonalý kontrast mezi "buranskou" kulturou divokého západu a "upjatou" mentalitou dálného východu. Když si navíc uvědomím, že na jednom záběru stojí Toširó Mifune a Charles Bronson (oblíbený herec č.10 a 11) filmu odpustím celkem cokoliv (i blbinky jako "nožem ji na krku pořežeš, to se musí ustřelit nebo fakt, že ne všechny postavy kterým fandím to přežijí). Zase abych svůj komentář příliš nebagatelizoval a neshazoval silně nadrženým... nadr... nadržujícím... nadržovačným (??? hroznej jazyk ta čeština :)) pohledem, Rudé slunce je povedený film s momenty které člověku prostě v hlavě zůstanou. Celkem mě překvapuje, že myšlenku western-samuraj mixu nevyužijí scénáristé častěji :).

Kdybych nevěděl od začátku kdo je režisér, tak bych to během sledování nejspíš nepoznal (max bych usoudil že je to někdo kdo od něj opisuje) protože Ostrov je na Michaela Baye až moc "seriózní". Prostě méně patosu a popcornu a víc k zamyšlení a do hloubky (no zase né moc... stále je to Bay). A... vůbec to není špatné. Na filmu mě mrzí snad nejvíc to jak dopadla postava Stevea Buscemiho (Bay by se měl konečně naučit, že oblíbené a sympatické postavy se ne za každou cenu musí likvidovat) protože potvrdil rčení "pro dobrotu na žebrotu". A to je škoda (takže pokud to je někomu fuk, klidně si hvězdičku přidejte).

Film má dva (vlastně tři) velké trumfy. Režiséra co umí natočit solidní akci, charismatické "sexy" místo - Alcatraz a Seana Conneryho. Navíc ten vzdálený náznak (no dobře možná jen v mé fantazii, ale mě se líbí) že Connery je vlastně agent 007 (to že se nejmenuje Bond ale Mason je úplně jedno ;)) ně naplňoval během sledování v kině blažeností a Skála patří mezi jedenáctý oblíbený film.

Armageddon je pro mě oříšek... Má ho v rukou režisér který je svým způsobem záruka kvality, hraje v něm 5 herců které mám vcelku rád a dokonce ani téma není zcela mimo mísu mého zájmu. Tak proč z něho nejsem urvanej? Proč mě neoslovil když to vlastně byla "sázka na jistotu"? Možnosti jsou tři (respektive jeden nebo klidně i všechny tři naráz). 1. ten amerikanismus z toho teče proudem (až tak moc že se mi to zajídá). 2. moc dlouhé a místy nudné/otravné... jo to je zase ten patriotismus. 3. Bruce Willis umře (Bruceové Willisové ve filmech prostě neumírají. To je proti přírodě)

Čekat u filmu co se jmenuje "Pearl Harbor" hodinu a dvacet osm minut na to až začne nálet mi připadá jako masochismus (vůči těm co právě kvůli tomu se na film dívali a HODINU A DVACET OSM MINUT museli trpět než začal film na který vlastně šli...). Bylo to dokonce větší utrpení než sledovat Titanik (než se začal potápět). Na více než průměr tedy nemá nárok...

Prvním Mizerům jsem dal plný počet, protože šlo o zcela perfektně vyváženou akční komedii. U dvojky měl asi (jako u každého pokračování jak se zdá) Bay pocit, že je třeba přidat (prostě všeho víc a víc zatlačit na pilu). Díky tomu jsou Mizerové II o fous hůře stravitelnější a pár momentech jdou na můj vkus i přes závit (krysí porno je fakt moc). Proto u mě o jeden stupeň dolů.

Z mého pohledu zcela dokonalá řemeslná práce na téma "akční komedie". Je tam zcela vše co tam má být a ve správném množství (tedy vyvážené). K tomu se nedá nic dodat.

Nové, zábavné, vizuálně efektní a hlavně je to Bay (tedy záruka že půjde o více než slušnou akční podívanou). Prakticky díky střídmému dávkování akce, humoru, jakoby romantiky (a roztomilosti) je z Transformerů 100% blockbuser a kdyby mi bylo o deset méně nebudou mi tady na hodnocení ani stačit hvězdičky (no ale protože není... za čtyři)

Tak přesně takhle to vypadá když se vezme velmi chutný zákusek a jí se jako snídaně, oběd a večeře několik dní... (ze začátku je to super, ale s postupem času se super změní na no a co až ve výsledné dal bych si něco normálního). Tohle už je fakt obžerství o několika chodech s tím samým na talíři.

Bude to asi věkem (že auto měnící se v robota už mě nebere) nebo tím že jsem se rozmlsal (jen dokonalé efekty nestačí) si u mě i přes snahu o inovativnost děje (neopakuje se, nenavazuje na předchozí, ale jde dál) nesáhl víc než na průměrné hodnocení.