markotter

Tak jako v komentáři níže, kde se píše, že ten film mohl být za 5 nebo za 2 hvězdy. Přesně tak je to se mnou - ten film je úlet a chvílemi byl neskutečně vtipný, chvílemi tragikomický, ale s přibývajícím časem stále více nudný. Bohužel to nebyl můj šálek čaje.

Už jsem myslel, že strýček Woody nedokáže ve svém věku navázat na svoje dřívější úspěchy, protože popravdě jeho poslední filmy už byly takové nemastné neslané. Naštěstí přišel se svou sci-fi love story, kde Owen Wilson, kterého jsem minule haněl za jeho komediální výstupy hraje dokonale Woodyho alter ego a jeho výpravy do minulosti jsou magické, romantické, veselé i smutné. O to horší jsou jeho návraty k, jak už to bývá ke stálě méně snesitelné snoubence a její rodině. Film není buhvíjak objevný, ale člověk u něj stráví příjemné 2 hodiny.

Milý filmeček, který je tak triviální, jak bývá láska v tomhle věku. A kouzlo bylo v tom, že přesto že byl triviální, tak působil přirozeně a nepotřeboval žádné další pomůcky v podobě rádoby dramatických situací. Nejdramatičtější vlastně bylo pojídání zmrzliny v cukrárně...Líbilo se mi propojení vyprávění z obou stran, protože o tom vztah dvou lidí je - každý tu stejnou situaci vidí úplně jinak.

Podle mě docela zbytečný film. Atmosféru ruských gulagů to určitě věrohodně nezachytilo, útěk proběhl bez sebemenších potíží a pak už jsme jen sledovali pár celkem slušně vypasených chlápků a děvče, jak se protloukají skrz Asii ke svobodě. Pár jich sice aby se neřeklo zemře, ale za celou dobu se nepohádají, nezištně si pomáhají a tak slavně dojdou až do Indie. Nejlepší na filmu byla kamera - příroda byla naštěstí dostatečně věrohodná, bohužel na rozdíl od zbytku filmu. Přesto moje hodnocení inklinuje spíš nad těch 50 %, protože zas tak špatný to zase nebylo.

Pár docela dobrých vtípků nezachrání pocit nudy z přetažené stopáže a typicky amerických klišé a moralitek, zejména na konci filmu. A Owen Wilson mi začíná nějak lízt na nervy.

Tenhle film stojí a padá na výkonu Brendana Gleesona, který je ve své roli unaveného, zkorumpovatelného a zhuleného policisty naprosto geniální. Celý film je takovým slabším odvarem Jednotky příliš rychlého nasazení střídající slabší a silnější momenty, ale v celkovém kontextu vyznívající velmi zábavně. Navíc se mi líbil otevřený konec, kde si mohl sám divák zvolit, jak by chtěl, aby náš hrdina strávil zbytek svého života.

Škoda, že crazy část, při které se člověk opravdu směje jako protrženej zabírá jenom cca třetinu filmu někde uprostřed. Začátek ještě docela ujde, ale konec už je úplná nuda.

Filmy Almodóvara z přelomu tisíciletí mě oslovily víc, protože víc zkoumaly mezilidské vztahy. Tady byla zápletka víc originální, něco podobného jsem viděl nedávno v Lidské stonožce, ale od poloviny filmu to byl vlastně popis toho, jakým technickým způsobem se hlavní hrdina vyrovnal se ztrátou manželky. Výhrady jsem měl také k obsazení Banderase, protože se mi zdálo, že není schopen dostatečně kvalitně zahrát jednotlivé stavy, kterými takový člověk asi prochází.

Neskutečná prdel (samozřejmě ne vždycky....) připomínající mi rozverné francouzské komedie z před dávných let. K tomu nádherná hlavní hrdinka a pro mě dokonalá oddychovka.

Zajímavé téma (může se to stát komukoliv z nás) zpracované na Hřebejka nezvykle vážně (což mi ale vůbec nevadilo). Výborní Anna Linhartová a Hynek Čermák. A celý film pocit, že na každém šprochu je pravdy trochu, což se v závěru potvrdilo. Jen ten způsob, jakým jsme se dověděli, jak to vlastně bylo mi připadl takový polopatický a násilný - preferoval bych více zapojení divákovy představivosti.