Život je sladký

Tak zvláštní film jsem hodně dlouho neviděla. Po deseti minutách matčina ječáku jsem začala mít obavu, aby na mně nepřišly zarděnky...jenže to začalo dostávat jakýs takýs děj a najednou mi jako parta potencionálních adeptů do blázince pomalu přestávali připadat. Otec v podání Jima Broadbenta byl vlastně úplně obyčejný středostavovský chlapík, kuchař, co miluje svoji rodinu, mírně divná zrzavá dvojčata s brýlemi a svoji hlučnou, leč ochotnou a obětavou ženu, své sny, mírně výstřední zálibu ve sbírání starých krámů a své přátele. Při scéně v nově otevřené restauraci jeho přítele, kam nepřišla ani noha, kde zdrcený kámoš Aubrey učí hrát pomocnou kuchyňskou sílu na bubny, jsem se náramně bavila. A ocenila chování uječené matky ke konci filmu, kdy pomalu měnila hlas do normálu, jen aby pomohla své nemocné dceři.A tak pokud chcete vidět jeden netypický film, proč ne tenhle? (05.01.2013)

Stojí za vidění, i opakované, i když není snadné se do toho vkoukat. K bodování nelze než přistoupit v rozpacích -- kldině by to mohlo mít dvě hvězdy, stejně jako pět. Leigh rezignuje, bezpochyby záměrně, na pečlivé strukturování scénáře a budování děje, což má efekt snímání běžného života, v kterém se taky žádné vypointované příběhy neodehrávají. Ale není důsledný, informaci o ohrožení života anorekticko-bulimické dcery nám naservíruje až ke konci. Trošku podvod, ale to je koneckonců každé "realistické" či "naturalistické" dílo. Každé vyprávění, literární i filmové, je v podstatě fikcí, která se skutečnosti může v něčem blížit, ale jinak jsou to nespojitelné světy, což je dobré pořád mít na paměti, chce-li být člověk kritický. Tady v tom snímku mi ovšem nesedlo hlavně to, že rodina je na začátku ukázana jako víceméně sociální případ, ale pak divák zjišťuje, že jde o normální středostavovské těleso, onen skutečný, byť nehrdinský, ovšem daně hrdinsky odvádějící "pilíř společnosti" -- jsou to mučedníci dnešní doby. Scénu, kdy neustále se pitomě pochechtávající matka při rozhovoru s nemocnou dcerou smrtelně zvážní, nelze než vychvalovat do nebes, protože právě tehdy poznáme, proč se ta obdivuhodná žena celou dobu chová tak divně -- vytváří totiž iluzi spokojenosti a štěstí -- a samozřejmě při tom selhává. Další autorova finta se zatajovanou informací, a tentokrát pro dobro věci. Uch. Film pro přemýšlení -- a přemýšlivé lidi. (22.08.2008)

Tak toto teda bola podarená rodinka.... Aj keď niektoré postavy pôsobili šibnuto, myšlienka a odkaz filmu na konci príjemne zohriali na srdci. Možno klišé, no stále ide o večnú pravdu - hlavne aby sme sa mali všetci radi. Na ničom inom nezáleží. Zároveň som prekvapený, koľko špičkových britských hercov sa zmestilo do jedného filmu. Nadpriemer. 75/100 (19.12.2019)

Mike Leigh se ve snímku "Život je sladký" dokáže podívat na své postavy jak realisticky, někdy až bolestivě realisticky, tak i s nadhledem a humorem, kdy u postavy, kterou hraje Timothy Spall si celou dobu nejste jistí tím, jestli přehrává záměrně, nebo je to všechno na efekt. Každá postava je ale lidská a má hloubku. (27.03.2018)

Vyborne drama/komedie o nekolika podivnych osobnostech...matka co se smeje snad uplne vsemu (a je to takove racio rodiny), otec, ktery si koupi stary karavan, aby v nem mohl prodavat parky (trochu chlasta), dvojcata(!!): obe velmi sarkasticka, jedna je feministicka bulimicka (ktera miluje, kdyz z ni chlapec, ktery za ni dochazi za sexem, lize nutelu), druha spis romanticka duse. A vrcholem je rodiny pritel, rozezranec s hip-hopovým ksiltem, ktery si otevira restauraci...a vsem divkam rika, jak jim to slusi, protoze je sexualne frustrovan a rad by je dostal, vcetne zminene matky od rodiny...nekolik scen je k popukani, nektere jsou mimoradne dojemne!! (16.01.2008)