Ant

Fincher natočil výbornou detektivku. Příběh postupně graduje a šílená stopáž 158 minut nakonec vyšla ve prospěch filmu. Od začátku jsem byla nejvíc nadšená z obsazení, které je z velké části složeno z neprovařených tváří. Dále Fincherovi aplauduju za využítí evropských lokací. Působilo to neskutečně svěže. A teď k tomu, co mě až tak nenadchlo. Tím je především příběh a trochu odosobněné postavy. Zápletka je klasické pátrání po vraždě a těžko jsem v ní nacházela větší hloubku. Postava Lisbeth je výborná, Rooney Mara zvládla roli zraněné drsňačky na výbornou, ale přesto mi chyběly scény, co by mě s tou postavou sblížily. Dokázala to jen poslední scéna. Řeči o prohloubení psychologie v dalších dílech neberu. Girl with the Dragon Tattoo je skutečně skvělý filmový zážitek. Fincher překonává své poslední dva filmy, ale Zodiacem si holt nastavil laťku příliš vysoko. 8/10

Ach jo, tohle bylo jako co? Režie, kamera, hudba, scénář - nevím, z čeho jsem byla znechucená a otrávená víc. Někdo tu psal, že ten film přišel pozdě o 30 let, no já bych řekla aspoň o 60. Tohle je hotový festival senility. Tím patosem jsem se málem zadusila už při traileru, takže film je nepředstavitelné peklo. Jediný herec, který mi za celý film utkvěl v paměti, je Tom Hiddleston, a to je tam asi pět minut. Zbytek obsazení je nevýrazný a Irvine bere první příčku. Nemluvě o naprosto ignorantském zobrazení války, kde všichni mluví anglicky a Němci jsou už z principu svině. Film má navíc tu smůlu, že mám s čím porovnávat. Měla jsem to štěstí vidět divadelní hru, která překonává film úplně ve všem. Je to paradox, když má hra s loutkami stokrát víc emocí, než film s opravdovými zvířaty. Spielberg si ale očividně myslel, že to zvládne líp, a proto jsme dostali tuhle povrchní sračku.

Typicky po anglicku sympatický film o druhých šancích. Je to sice drama, ale je fajn, že mají mnohé scény vtipný podtext. Obsazení je výborné. Jessica Brown Findlay se předvedla jako všestranná herečka a celý film si krade pro sebe. Ačkoli ani Felicity Jones se tu neztratí. Film, který mi udělal vážně velkou radost. 8/10

Zdá se mi, že River Why toho chce říct strašně moc, ale nakonec vlastně neřekne vůbec nic, protože ani neví jak. Dávám to za vinu jak scénáři tak režii. Ani jedno na mě nepůsobilo příliš sebejistě. Ohraná kytarová hudba na celkovém dojmu taky nepřidá. Z části to zachraňují herci, ale bohužel ne dost na to, aby na mě celý film zanechal nějaký větší dojem.

Kontroverzní téma pro debutový film, jen co je pravda. S celkovým výsledkem nemám žádný větší problém. Je to natočené citlivě, aniž by to urazilo ani jednu ze stran. A možná to je právě kámen úrazu. Farmiga ale očividně chtěla, ať si to každý divák v hlavě uspořádá sám a takový přístup se jí dá asi těžko vyčítat. Režijně i herecky velmi dobře zvládnutý film a těším se na další role Taissy Farmigy. 3,5*

Těžko budu zastírat, že jsem od toho čekala víc. Souhlasím se všemi výtkami, které už tu padly. Thriller je tohle opravdu těžko. Ten film se ke svému konci vyloženě prokecá. Jediné napínavější a působivé scény jsou ty s vedlejšími postavami. Hardy a Cumberbatch si mě konečně v nějakém filmu získali, možná to bude tím peroxidem, co mají na hlavě. Vlastně jsem byla ochotná dát 4*, ale to ultra zmatené rozuzlení mě vrátilo zpátky na zem. Takže pokud chcete konspirační film ze 70. let (i když v menším měřítku), tak si pusťte Red Riding.

Nepotěšil jsi mě Nicolasi, tak tě asi ani já nepotěším svým hodnocením. Za Drive držím Refna v naprosté úctě, ale Valhalla Rising prostě nejsem schopna hodnotit pozitivně. Ne že bych tyhle typy filmů nemusela, právě naopak. Obdobný Van Diemen's Land jsem si "užila" náramně, ale to bude nejspíš proto, že měl děj. Vallhale děj chyběl a filmy bez děje mě nebaví. Srovnávání s Malickem taky moc nerozumím, ten studuje lidskou psychiku úplně jiným způsobem. Každopádně hudba byla skvělá a já se těším na další Refnovy dějové filmy.

Vyloženě oddechový seriál, který od diváka nevyžaduje příliš přemýšlení. Osudy mladého Jamese Herriota, když ještě studoval na veterináře a dlouhou dobu předtím, než vydal své první knihy. K mému překvapení jsem zjistila, že jsem jednu jeho knihu v dětství taky měla. Ale zpátky k seriálu. Pokud bych měla vytknout jednu chybu, tak by to byl scénář. Postavy jsou strašně one-dimensional. V ději prostě jen existují a člověk se o nich vlastně nic moc nedozví. To bohužel platí i pro Herriota, z kterého jsem byla jednoduše zmatená. Iain de Caestecker je skvělý herec, ale tady se mi zdálo, že si vzal spojení "popletený sympaťák" až moc k srdci. Nerada dávám 3*, protože mě tahle minisérie docela bavila, ale víc si podle mě nezaslouží.

Viděla jsem x různých verzí artušovské legendy, Excaliburem počínaje a televizním Camelotem konče, ale Krále Artuše řadím stále na první místo a to se přitom nejedná o žádný velký skvost. Postavy by si zasloužily větší hloubku, dialogy se občas nacházely na hranici trapnosti a nešlo nepostřehnout některé díry v ději, ale tohle všechno vynahrazují herci, skvělá akce, výprava, hudba a celková atmosféra. Jsem ten poslední člověk, co by měl něco proti fantasy, ale příběh o Artušovi podle mého názoru funguje mnohem lépe v tomhle realistickém zpracování, než jako příběh o kouzelném Merlinovi a zlé Morganě. U mě to holt vždycky vyhrají proslovy o osudovosti a působivé rytiřské souboje a samozřejmě Zimmerův soundtrack, který jsem slyšela už aspoň stokrát a je dle mého jeden z nejlepších, co kdy byly složeny.

Klasický doják odehrávající se během čínsko-japonské války, který by se stejnou dávkou patosu dokázali natočit už jen Američani. Válečné scény jsou velmi dobře natočené a sestříhané, ale zadupávají je do země naprosto zbytečné vizuální exhibice. Taky nechápu, z jakého důvodu ten film potřebuje 145 minut, když se dá zápletka shrnout do jedné hodiny a zbytek tvoří klišé dialogy a teatrální herecké výkony. Podprůměrný film, který vě mně místo emocí vzbuzoval spíše dávivý pocit.