Narciska

Realitu si zde proměňují, jak se jim to hodí, se střelným zraněním do břicha vydrží Jane řídit přes půl města, druhého střelili do nohy a za chvíli je na pokraji smrti. V prvním případě holt potřebovali zabavit diváka na celý díl, ve druhém nás chtěli k obrazovce přikovat strachem, zda to přežije. V FBI (ani těch dalších CIA, CIS, FIS, WTF) jsem sice nikdy nebyla, ale něco mi říká, že jejich ředitelé a čelní představitelé prostě akci nechali někde daleko za sabou při stoupání po kariérním žebříku. Zde jsou to však taková esa, že když je potřeba, zachraňují mocnými kopanci životy svým podřízeným a neváhají se chopit zbraně, na níž je i chudák roky a bojovými nasazeními trénovaný sniper krátký. Dopouštějí se chyb. Vakcína proti malárií? Kéž by, jen z 50 % účinná antimalarika. Když je potřeba z ústředí FBI prolomit vstup do přísně střeženého baráku v Moskvě, není problém, když potřebujeme drama, nejsme schopni zavřít dveře před vetřelci ve vlastním přísně střeženém hnízdě. Seriál je prostě o emocích, i když víte, že je stupidní, na emoce to působí, něco jako na feťáka droga. Co se však dle mého s realitou bilo asi nejvíce, je, že zatímco dnešní vývoj spěje v profesích ke stále větší specializaci (už nestaří říci biolog, ani mikrobilog, ale biolog se specializací na E. coli), naši hrdinové jsou specialisté naprosto na všechno. Těch 5 zvládne prostě vše, akci, vyšetřování, analýzu vzorků, evakuaci mrakodrapu, všechny zbraně a bomby, vedení a řízení lidí, medicínu, silniční zátarasy, převleky, sledování, chlast, drogy, ztrátu paměti. Už mě prostě nebaví to americké zvýrazňování superhrdinů tam, kde ve skutečnosti dřou bezejmenní jiní. A chemie mezi Jane a Kurtem? Vytratila se po pár dílech, zůstalo jim jen její kousaní do rtů a chraplavé hlasy, když zakrývali rozrušení, takže i herecky žádná sláva. Za vše mluví, že končím pár dílů před koncem 2. série a je mi srdečně jedno, jak to dopadne…

Je zvláštní vidět takhle „starý“ seriál očima současného diváka. Dnes působí trochu ošuntěle. Je hodně epický. Není ještě ovlivněn soudobou psychologizací a naturalismem. Děj si plyne klidně jako řeka a přitom je plný zvratů a uvíznutí na mělčině a ve slepých ramenech. Láska tam je také. Nesentimentální. Věcná a praktická. Opravdová a silná. Všechny vedlejší postavy jsou plnohodnotní lidé, zcela rovnoprávní s těmi, o kterých příběh je. Těšila jsem se na ty chvíle klidu, které otevře úvodní melodie, i na ten exotický nádech tamní filmařiny a krásnou australskou přírodu.

Asi by mohl dostat plný počet hvězd. Je dobře natočený, velmi dobře napsaný, dialogy nejsou jen prázdná slova, ale mají myšlenku a sílu sdělení, herecky je samozřejmě velmi navýši a líbí se mi též nápad, jak K. Spacey (opět skvělý) promlouvá k divákům. Hodnocení, které je odsouzením, si zasluhuje pro odpor, kterým mě plní Clair a Francis. Jsou to úlisní, chladní, vypočítaví lidé, kterým není nic svaté, možná kromě moci a peněz, nástrojem jejich komunikace je manipulace, mezilidské vztahy jsou šachová partie, ve které mohou jen zvítězit či prohrát. I když má seriál svoji přitažlivost, vždy se závěrečnými titulky zůstává jen zhnusení. Proč se na takové lidi dobrovolně dívat? Co si z toho mohu odnést? Zábava to pro mě tedy není, ale třeba mi jednou někdo z těch všech kolem mě, kterým se to líbí, otevře dveře k jiné perspektivě...

Jedná se o velmi krásné obrazy. Vnímám je však příliš jako obrazy a význam a děj se mi tam zcela ztrácí. Na mě holt zdá se umělecké příliš, i když vizuálně velmi působivé.

Velmi dobrý a delikátní návod pro rodiče, prarodiče a přátele dětí, které jsou jiné (což jsme svým způsobem všichni). To, že se tvůrci zaměřují také na okolí blízkých, se mi líbilo nejvíc. Pak také to, že z Lea nedělají oběť.

Je to produkt dnešní doby a emancipace. Ale proč by captain Morgan musel být nutně jen chlap nebo rum? Proč ne taky žena? A která herečka se na to hodí líp, hm?

Když má někdo velké očekávání, bývá zklamán. A v důsledku též nespravedlivý, protože poměřuje o to přísněji. Hledala jsem film, který by mi nabídl jiný svět. Ten mi zůstal zahalen temnotou vesmíru, jíž si naděje k pozemskému ráji hledala cestu jen těžko. Nekompenzovali to ani hrdinové příběhu, kteří sice byli impozantní a až příliš zjednodušeně nám byla ukázána jejich minulost, která je snad? dovedla tam, kde jsou, ale moc málo nám bylo umožněno nahlédnout do jejich duše, takže zůstali více než živými bytosmi animovanými figurkami, a ani vesmírný pirát bohužel nepřekonal svůj stín vlajících vlasů, jizvy a pláště.

Čekání, co se z toho vyklube, bylo vystřídáno zjištěním, že vlastně ztrácím chuť to sledovat. Je pro mě záhadou, proč to v mém přístupu k seriálu tak dopadlo, když animace je v pohodě, vlky mám ráda, jejich propojení s lidským duchem je zde též příjemné... Možná mi tam chyběl zajímavý ženský prvek, postava, která by mi imponovala, alespoň do sedmého dílu, kdy jsem to zabalila. Mužský prvek byl zastoupen hned čtyřmi zajímavými osobnostmi, ale na to, abych se s někým z nich více sžila, byly jejich projevy velmi minimalistické až strohé... Ale kdo ví, třeba se k tomu jednou vrátím...

Zájem od první chvíle, rostoucí napětí, i po letech invenční kamera dokonale padnoucí postapokalyptickému filmu,i když v tomto případě sedí spíš předpona preapokalyptickému. Působivě ztvárněné prostředí undergroundu (drobná kriminalita, návykové látky, prostituce). Záporem je psychologie postav. Mnozí z představitelů zaskvěli se v řadě rolí, tady jsem jim to nevěřila. Hlavním důvodem bylo asi to, že nepasovali k sobě a asi ani do tohoto filmu. Možná si vás dokázali získat jednotlivě, společně vůbec ne. Nedostatečně podchycené byly též jejich motivace, možná kromě postavy R. Fiennese.

K žánrům bych přidala ještě mysteriózní, ve smyslu imanentní síly, která se dává tušit za tím vším. Mysteriózní byla též schopnost získat si moji pozornost a vyvolat stupňující napětí vzdor některým okolnostem. Pěkná myšlenka, povedené zpracování, hezký vizuál. Jen to mystérium se vinou triviální pointy zpětně změnilo v laciný pouťový trik. Taky se zvládli dopustit i pár do očí bijících chyb (jak se tedy dostali do hotelu, hm???). Vlastně je to jako seriál Lost, jako by konec vymýšleli až na úplném konci, takže vše předtím, co nás vedlo k něčemu vyššímu, se stane jen vatou, vhodnou leda tak k tomu pár lidem pomoci, aby ve vatě skutečně byli, zatímco mě připravili o dvě hodiny času a nádavkem vryli jeden velmi odpudivý pohled na smrt do mé mysli!