Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Krátkometrážny

Recenzie (1 046)

plagát

Swordfish: Operácia Haker (2001) 

Travolta zase trochu přibral a prsa Halle Berry jsou pravá... Tím by mohl komentář v podstatě končit, protože se Swordfish se to má jako se softpornem. - Až na předehru je to celé fingované a na oko. Potíž je v tom, že se "neuděláte", pokud vám není mentálně míň jak 12... (nebo pokud vám ke spokojenosti nestačí prvních 15 minut). Když už jsme u těch přirovnání, kdosi mi říkal, že Swordfish je podobenství o tom, jak funguje mysl. Jak se nechá ošálit a zmanipulovat tím, co vidí oči. Inu, podobenstvím bych to sice nenazval, nějakou ústřední myšlenku to přeci jenom má. - Bohužel asi tak jedinou v celém tom nagelovaném béčku, ve kterém na místo herců pózují metrouši a modelky a dá se směle aplikovat i na samotný film. - Pozérství z toho čiší na všechny strany. Hackerské kvality tam gangsteři prověřují tak, že adeptovi dají bouchačku k hlavě, nasadí šťabajznu, která mu ho začne kouřit (ale víte, jak je to s tím softpornem, jenom jako) a ten nebožák musí v krátkém časovém limitu prolomit kód. Prostě blbost na x-tou, kterou nezachrání ani Travolta, ani prsa Halle Berry, ani dvacet dalších modelů a modelek ve vedlejší roli. Veškeré drama, které za něco v tomto zbytečném filmu stálo, explodovalo bohužel již v první scéně.

plagát

Zaklínač (2001) 

Au, tohle bolelo. Hodně. Poláci sobě. Zdá se, že Polsko trpí podobným syndromem, jako Česko. Neumí točit akční filmy a neumí filmové triky. Ono by se to tedy možná obešlo i bez bůhvíjakých triků. Příběh o Zaklínači má na to utáhnout to i bez velkého rozpočtu. Tohle však byl jen jako slabý odvar ze Zaklínačových ponožek. Sapkowski to měl raději prodat do Hollywoodu... Trikově jsou únosné jen scény ve tmě. Naštěstí jich je většina (beznadějně nemožný umělohmotný příšerák za bílého světla je tam jeden, bohužel hned v úvodu). ____ Děj se posouvá trochu neplynule od jedné epizody vystříhnuté ze seriálu ke druhé. Jako celek to však moc nedrží pohromadě. _____ Co se mi naopak llíbilo, byl bojový styl Żebrowskiho, vycházející z aikda. Vzhledem k tomu, že jinak je to ve filmech samé kung-fu a karate, to byla příjemná změna a hezky se na to koukalo. A myslím si, že se to k Zaklínačovi i docela hodilo. _____ A tak zůstala jedna "východní" fantasy s potenciálem trumfnout Barbara Conana dosud nevyčerpána. Teším se na další pokus.

plagát

Freeze Me (2000) 

Co lepsiho si v takovem horku pustit, nez film s nazvem Freeze Me. ....? Vynikající kamera, komorní příběh, kvalitní hudební doprovod. Hlavní hrdinka hraje poněkud nevyrovnaně - občas exceleuje, občas přehrává. Ale většina diváků (pozor, začátek sexistické části komentáře) jí to - domnívám se - rádo odpustí... (konec sexistické části komentáře). Chování hlavní hrdinky osciluje mezi submisivitou (nechá si ty dobytky ovládnout bejvák, nenahlásí je...) a převzetí situace do vlastních rukou (...nerad bych prozrazoval...). Zde se patrně nejvíc projevují kulturní rozdíly. Rovněž závěrečné východisko z prekérní situce (naprosto v souladu s Japonskou kulturou, z našeho pohledu extrémní - pokud vám tedy zrovna z toho horka nehrabe). Kamera tu ukáže, tu skryje, přesně tak, aby to podpořilo atmosféru. Jednou větou: Nadprůměrný exploatační snímek do horkého počasí.

plagát

Charlieho anjeli (2000) 

Charlie vysekl pukrle béčkové až céčkové produkci na poli akčního žánru. Film pomrkává po bondovkách i po honkongských klasikách. A zdejší hodnotitelé mudrují o filmovém umění. Ha, ha...:-) Ale chápu, že míra absurdních fórků na hranici trapnosti nemusí být šálkem čaje pro každého. Např. pohled na Murraye vyrábějící si zbraň k útěku pomocí zubů je k nezaplacení. Už jenom za scénu v kalhotkách měla Cameron Diaz dostat Oskara. Scéna s černošskými vyhazovači má zase hloubku a sociální přesah.;-)

plagát

Jeseň v New Yorku (2000) 

Neurazí. Gere, (ne)herec jedné role, podává svůj standardní výkon. Ostatní ansambl je výrazně lepší. Některé romatincké výroky na pěst. Za mrakodrapy přidávám hvězdičku.

plagát

Nebezpečný kód (2000) 

Kdyby neexistoval např. Mr Robot, Inception či Homeland, po shlédnutí Takedown bych získal pocit, že natočit film o hackerech snad ani nejde.

plagát

Okem boha Hora (2000) (seriál) 

Hodnotím pouze první díl: _____ Co se vizuální stránky týče, dokument se skládá z působivých obrázků z Egypta a hezky udělaných názorných počítačových simulací. České znění namluvil svým charizmatickým hlasem Pavel Rímský. _____ Co se obsahové stránky týče, nemohu si pomoci, ale mám dojem, že si tvůrci pletou pojmy a dojmy. S naprostou samozřejmostí se zde uváděna fakta vedle teorií i čirých spekulací a jsou bez hnutí brvou předkládány jako nejnovější vědecké objevy. Neříkám, že by člověk měl brát jako dogma vše, co se učil na ZŠ. Myslím si, že by člověk měl zůstat otevřen novým interpretacím. Nicméně mám za to, že seriózní pořad dokáže dodržet určité zásady a přinejmenším divákovi poodkrýt, odkud je čerpáno. Zde se mluví jakoby nic o tom, jak pyramidy fungovaly ve skutečnosti nikoliv jako hrobky, ale jako technologie na rozšiřování vědomí (to jen pro příklad za vše). Do toho se mluví o světlu a o lásce (moc bych si ale o starověkém Egyptě se svým otrokářstvím nedělal iluze; pozn.: to je můj dojem). Ale o tom, kde tvůrci dokumentu tyto převratné informace sebrali, se nedozvíme vůbec nic. Věřím, že stoupence ezoterismu, new age, UFO, Atlanťany, Plejáďany atd... tento duchovně ezoterický guláš nazývaný dokumentem potěší. A sám neříkám tak ani tak. Ale každopádně bych přivítal dodržení základních pravidel práce s prameny (leda že byly všechny tyto informace získány napojením se na kosmické civilizace vyššího řádu, a koho zajímají prameny, ať si to loudne z akáši, he?). _____ Ačkoliv po ostatních stránkách je dokument dobře proveden, celkově nepůsobí důvěryhodně, což snižuje mé výsledné hodnocení. - A zařazuje se po bok new-age hitů, jako komerční snímek Tajemství a dokumentární film CoMyJenVíme!?.

plagát

Purpurové rieky (2000) 

Divák jede jako na horské dráze. Nahoru a dolů. Škoda, že závěrečná amplituida je spíš ta dolů. Prvotní nadšení (kamera, soundtrack, slušný rozjezd, žádné zbytečné řeči) je tak postupně utlumeno. Film se pohybuje těsně na hraně mezi kvalitním snímkem a filmovým brakem. Ale ve výsledném dojmu převažuje pocit, že jde o nadprůměrný kousek.