raininface

Základem budoucího seriálu se stal scénář komedie s názvem „Ženich na želvách“, který přinesla v roce 1968 do tehdejší ČST Fan Vavřincová a podle něhož vznikl první díl seriálu.

Představitelka Marfuši Inna Čurikova se za vzhled a chování své postavy styděla. V ulicích Moskvy byla terčem posměchu a sama se prý kvůli tomu nedokázala na Mrazíka podívat více než jednou.

Scenárista filmu Nikolaj Erdman strávil 30. léta 20. století ve vyhnanství na Sibiři za to, že napsal satirickou bajku o Stalinovi.

Američtí distributoři se Juraje Herze pořád ptali, co znamená zkratka T.M.A. Nevěděl, jak jim to má vysvětlit, tak si nakonec dodatečně vymyslel název „The Mysterious Address“.

Polští herci Małgorzata Kożuchowska a Jacek Borkowski se během natáčení filmu do sebe tak bláznivě zamilovali, že se Borkowski chtěl rozvést se svou manželkou. Nakonec to neudělal a jeho vztah s hereckou kolegyní ochladl, což se projevilo i na závěrečných společných scénách ve filmu.

Film se prodal do mnoha zemí celého světa, zájem ale neprojevila Česká televize, protože Havel ve filmu vycházel podle slov jejich zástupců „příliš pozitivně“.

Režisérovi bylo barrandovským vedením doporučeno, aby do hlavní role obsadil Jiřinu Švorcovou pro její údajnou podobu s Jožkou Jabůrkovou. Juraj Herz se z toho dostal tvrzením, že je na roli moc stará.

Natáčení večerní scény na Via Venetto v Římě muselo být několikrát přerušeno kvůli fotografujícím turistům, kteří měli herce za opravdové mafiány. Až když se dozvěděli, že se jedná o natáčení filmu, tak s fotografováním přestali.

Ve scéně střelby v baru byly částečně použity ostré náboje, protože filmaři nevěděli, jak bez nich natočit rozstřílení barových zrcadel.

Když si Vladimír Menšík přečetl scénář, řekl režisérovi, že svoji postavu nechce hrát tak, jak je napsaná, protože by ho diváci pak neměli rádi. Juraj Herz o něj hodně stál, proto nakonec připsal scénu, která Menšíkovu postavu aspoň trochu zlidštila.

Autor scénáře Josef Šilhavý, se s režisérem Herzem soudil kvůli názvu filmu, žánru i ročnímu období, ve kterém se děj filmu odehrává. Soud ale prohrál.

První verzi filmu vedení ČST neschválilo z důvodu drastických scén. Došlo na stříhání, všechno, co bylo jen trochu zajímavé, muselo jít pryč. Ale ani to nestačilo: náměstkyně ústředního ředitele ČST Milena Balašová vydala zákaz spolupráce televize s režisérem Herzem, který trval 14 let.

Film se nesměl promítat v Číně kvůli údajné podobě medvídka Pú s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Roli cukráře nabízel režisér Miroslavu Donutilovi, ten ji ale odmítl s tím, že je moc malá. Chtěl hrát tatínka, ale pro tuto roli už měl režisér vybraného Oldřicha Navrátila.

Herci Svatopluku Benešovi se po tomto filmu na sedm let uzavřely brány barrandovského studia, protože si za roli nadporučíka Lukáše prosadil odpovídající honorář.

Když si režisér Romm poslechl český komentář Miroslava Horníčka, objal ho a řekl mu, že je to nejlepší ze všech dosavadních komentářů k jeho filmu.

Příbytek Františka Louky (Zdeněk Svěrák) toužil režisér Jan Svěrák situovat do bytu ve věži domu na rohu Malostranského náměstí a Mostecké ulice v Praze. Patřil rodině režiséra Zdeňka Podskalského, ale režisér od ní nedostal povolení k natáčení.

Yvetta Kornová se při natáčení filmu dost vážně zranila, když si nevšimla zasklených lítaček a prolítla jimi. Zůstala jí na čele jizva, kterou pak maskéři museli po zbytek natáčení maskovat.

Režisér Klein se po natočení filmu velice divil, že nemusel vystřihnout žádnou scénu. A to přesto, že Miroslav Štěpán volal řediteli Barrandova, aby film okamžitě stáhli. Ale v té době už ani on neměl dost sil, aby zákaz prosadil.

Před natáčením filmu musel Jiří Menzel povinně absolvovat několik školení. Ideolog KSČ Pavel Auersperger jej poučoval, jak má zpracovat současnou látku, aby neurážela rodnou stranu a socialismus. Další politruk z vnitra ho zase školil ohledně podoby správného "esenbáka".