raininface

Režisér Jiří Menzel seděl jednou u Hrabalů v kuchyni a všiml si v truhlíku na uhlí stohu popsaných papírů. Vytáhl je a zjistil, že to je rozepsaný román Bohumila Hrabala, ve kterém už ale chybělo prvních 30 stránek, protože paní Hrabalová si myslela, že je to papír na podpal. Ze zachráněného zbytku použil Menzel do filmu příběh Pavla Hvězdáře (Václav Neckář).

Ve filmu použitá anekdota s portrétem muže visícího v bytě dámy, kterou hrála Jiřina Šejbalová („To je váš nebožtík? Nikoliv, to je Bedřich Smetana“), měla negativní odezvu z Muzea Bedřicha Smetany (Novotného lávka, Praha). Odtud napsali Zdeňku Podskalskému, že je nedůstojné dělat si legraci z velikána naší kultury.

Při natáčení scén z nádraží si režisér Krejčík nechal přinést megafon, aby přeřval vlaky. Megafon byl ale poruchový, proto byly jeho pokyny slyšet jen částečně. Krejčík se rozčílil a praštil megafonem o zem. Rekvizitář, který stál vedle režiséra, po něm skočil a narazil si o jeho hranu ret. Krejčík skončil u lidového soudu, protože byl obžalován z „brutálního napadení“ rekvizitáře. Byl odsouzen k veřejné důtce.

V jedné tehdejší francouzské recenzi napsali, že Sladké hry minulého léta jsou nejlépe natočeným filmem podle Maupassantovy předlohy.

Film byl prodán do mnoha zemí, mimo jiné i proto, že mu dělala reklamu tehdejší monacká kněžna, které se velice líbil.

Herce Lubomíra Černíka si režisér Herz do filmu prosadil, i když věděl, že je těžký alkoholik. Skončilo to tak, že se mu chtělo pořád spát a odmítal natáčet. Herz ho doslova prosil, aby pokračoval. Když se ve zvukovém studiu natáčely postsynchrony, musel jeho roli namluvit Jiří Sovák, protože Černík toho nebyl schopen, byl v protialkoholické léčebně.

Ve filmu vystupuje v roli vypravěčky a komentátorky příběhu postava Kate Bighead (Buffy Sainte-Marie). Tato Indiánka z kmene Šajenů opravdu žila a osobně se zúčastnila bitvy u Little Big Hornu. Zemřela v požehnaném věku v roce 1959 jako jeden z posledních pamětníků této bitvy.

Film má jedno zajímavé prvenství: je historicky prvním projektem ve střední a východní Evropě, který byl realizován digitální technologií HDTV.

Herci v zákulisí seriál nazývali „Top nebo hrob“. Při natáčení totiž zažili povodně, roční přerušení, hory bez sněhu, dvacetistupňový mráz při koupeli v ledové díře a další nepříjemnosti.

Zdeněk Sirový plánoval natočení druhého dílu, bohužel ale v době příprav zemřel.

Režisér Zdenek Sirový nabízel roli generála autorovi předlohy Miloslavu Švandrlíkovi, ale ten to rezolutně odmítl. Tak roli dostal Václav Postránecký.

Kapitán Ořech v podání Bronislava Poloczka měl předobraz ve skutečném politrukovi stejného jména. Ten se na Miloslava Švandrlíka kvůli filmu nezlobil, dokonce ho zval na návštěvu své hospody U Ořecha, kterou si už jako civil po revoluci otevřel.

Ondřej Vetchý (čert Janek) při natáčení skončil jednou i v nemocnici – vzplanul na něm kostým od ohně ve filmovém pekle.

Ondřej Vetchý (čert Janek) se při natáčení šel jednou v kostýmu čerta vymočit do lesa a objevili ho tam dva ruští samopalníci z blízké základny. Začali křičet: „Čort!“, Vetchý zařval: „Rusáci!“ a začal zdrhat on i vojáci.

Když ve scéně s barokním kočárem Petr Nárožný jako kaprál otevřel dveře, ulomil je. Kočár byl originál a jeho majitel se na place okamžitě rozbrečel.

Při některých promítáních filmu v tehdejších kinech se při scénách zastřelení krále Šumavy ozývaly výkřiky: „Hasila nechytili!“

Svoji dávku hrůzy si při natáčení filmu prožili i herci. Radoslav Brzobohatý vzpomínal, že se při přípravě na roli musel na přání režiséra účastnit výjezdů pražské mordparty, včetně ohledávání mrtvol.

První klapka padla 1. dubna 2019 ve věznici v Mladé Boleslavi. Natáčelo se ve Středočeském kraji, například v obcích Lichoceves a Dolní Beřkovice. Natáčení trvalo 36 dní.

Jan Mikolášek (Ivan Trojan) dokázal z lidské moči rozpoznat, co danému člověku chybí. Jeho ordinací prošlo údajně až 5 milionů pacientů, ze známých osobností například T. G. Masaryk, Olga Scheinpflugová, Max Švabinský, Martin Bormann a Antonín Zápotocký.

Po odvysílání jednoho z dílů seriálu se ozval České televizi sám pachatel s tím, že požaduje poplatek za „autorská práva“ na svůj zločin, respektive za prozrazení jeho stylu provedení vraždy.