H34D

K této filmově-divadelní inscenaci mám přezvláštní vztah, neboť nám byla na gymplu v dějepisu pouštěna s železnou pravidelností každý rok a celá naše třída doslova trpěla. Děj je totiž neuvěřitelně nudný, nezáživný a troufám si říct, že i stupidní, tohle je přímo výsměch historii. Hlavní vinu nesou patetické a nechtěně směšné herecké výkony, nebo spíše projevy, které však nepramení ani tak z neschopnosti herců, jako ze stupidních dialogů ve scénáři. V naší třídě se po několika zhlédnutích stabilně ujaly hlášky: "Jde o Polsko" a "Vy musíte oslovit královnu", používali jsme je v běžném životě i tam, kde to nedávalo vůbec smysl, protože nám to evokovalo vtipné vzpomínky na strašně hloupé a trapné výjevy v tomto filmu... Dva bodíky za dvě nesmrtelné hlášky - 2/10

V prvé řadě musím podotknout, že tento snímeček měl potenciál pro to, býti nejen "odreagovací" komedií, ale i trefnou satirou na povýšený život celebrit a lidí rýpajících se v jejich životě a proto mě obzvláště mrzí, že se tak až na pár náznaků nestalo. Když už to vypadá na možný sklon k aspoň nějaké obsahové hodnotě, sklouzne to v zápětí do běžných komediálních kolejí, kterými jsme jeli už nespočetněkrát. Scénář se prostě zaměřil na jednotlivé úryvky, scény a gagy, ovšem v celku poněkud pokulhává. Avšak humor je zde docela slušný, Simon Pegg se snaží maximálně, Kristen Dunst je roztomilá a bože můj, Megan Fox, pro ni nemám ani slov... 6/10

Lynch jakýmsi metaforickým způsobem vypráví o rozdpolcené osobnosti a předkládá její schizofrenní svět divákovi, jakoby byl naprosto normální, nic neobjasňuje, logiku ani nehledá a má to úžasné kouzlo. V atmosféře se vznáší něco zvláštního, tajemného až děsivého, ale i přes svou nepochopitelnost "to" neustále vzbouzí a udržuje divácký zájem. Narativní skok zhruba v polovině (ještě k tomu skok spíše do horší části, než do lepší) byl však pro mě až moc provokativní, navíc Lynch mi samozřejmě ani nedopřál srozumitelnou, spojovací, nebo vlastně jakoukoliv pointu. Není pak divu, že z takto ambivalentního filmu jsou i pocity poněkud... Zmatené. Stále však nezapomenutelný zážitek, který nemá daleko k pěti hvězdičkám. 8/10

Příběh Alvina Straighta, přestože je režírován Davidem Lynchem, je skutečně "straight", tedy přímý, bez bizarností, či hrátek s divákem, ale stále pár znaků Lynchovy tvorby nese. Maloměstská idylka Straightova bydliště i jeho samotná úchylka pro odmítání hromadné dopravy jakoby byla přímo vytržena z Twin Peaks... Ale dále už se jedná jen o poctivé road movie plné naděje i komplikací, poetických záběrů krajiny a pronášení životních mouder téměř na každé zastávce. Sleduje se to velmi příjemně, film je očividně konstruován pro jemnou katarzi a pohlazení na duši, ale osobně to na mě až tak extrémně nepůsobilo. 7/10

Andělé v Americe jsou náročnější podívanou, než bývá zvykem, jsou zahaleny ve snové mlze halucinací a představ, pokládají několik hlubokých témat k zamyšlení a jsou plné inteligentních a metaforických dialogů, u nichž lze navíc i mnohé vyčíst mezi řádky. Angels in America je velice působivý, sugestivní a prostě silný (to je to správné slovo!) seriál, u něhož ani jednostranné zaměření pouze na trpknou stránku homosexuality vůbec nevadí, neboť přesně to je ta pointa díla. Úžasné jsou zde také herecké výkony - Al Pacino, Justin Kirk a další, zkrátka prvotřídní herecký koncert... Jediné co na mě působilo jako pěst na oko, byly závěrečné promluvy do kamery - narušily poetiku celého ukončení. 9/10

To, že dokument o Kubrickovi si v žebříčku vede lépe, než většina jeho filmů mi přijde poněkud pokrytecké... Ano, i já ho uznávám jako jednoho z nejlepších režisérů všech dob, ale to ještě neznamená, že budu dávat filmu o něm automaticky plné hodnocení (koneckonců ani jeho tvorba to přece není). I tak je to však výborný dokument, známé osobnosti o Kubrickovi vypráví s respektem, obdivem a zanícením, člověk zavzpomíná na jeho filmy a také se dozví jak na publikum působily přímo v době svého vydání - na dokument překvapivě pohlcující, místy snad až dojemná atmosféra. Přímo na Kubrickových postupech je nejvíce fascinující jeho smysl pro detail a perfekcionismus, což potvrzují snad všichni účinkující, ale jen tak na okraj, ta 15 stránková instruktáž pro péči o psy už závání nějakou duševní chorobou :) 8/10

Scenárista se asi zapomněl v 80. letech a tak se dočkáme klasického příběhu s křivě obviněným klaďasem a extrémním záporákem bez kousku srdce. Co však i v takovém ději funguje překvapivě dobře je atmosféra studeného a bezútěšného vězení, o kousek horší je to s emocionálními scénámi, v momentě nástupu vězňů na dvůr jsem jen s úsměvem čekal, kdy někdo zařve "I am Spartacus!" Ale budiž. Ještě horší je to s patetickým závěrem a vůbec tím, jak je každý až směšně drsný, charaktery jsou ploché. Teď ale to hlavní - akce, kontaktní souboje jsou naprosto famózní, z každého úderu je cítit ladnost, přesnost a síla, bojovníci předvádějí vskutku neuvěřitelné kreace... Po této stránce špičková lahůdka. 7/10

Štěstí, co je štěstí? Muška jenom zlatá! ... Sakra, to sem nepatří... Cronenbergova Moucha není ryzí, ani prvotřídní horor, ale přiměřeně strašidelná a hodně nechutná úchylárna (v tom kladném slova smyslu), která relativně obstojně funguje i jako sci-fi drama, třebaže některé béčkové aspekty skrýt prostě nemůže. Co mě příjemně překvapilo, tak od počátku poutavý a po celou dobu svižný děj, byť scénář je dost lineární. Bavit se, bát a možná i trochu si ublinknout u Mouchy jde určitě, avšak od hororové atmosféry jsem čekal trochu víc a jen tak mimochodem, nechápu, jak se mohla Veronica s Brundlemouchou objímat, tím jakoby divákovi řekla "jen klid, je to jen kostým". 7/10

Není divu, že po necelých 40 letech byla Lolita zremakeována, Kubrick samozřejmě nic nezkazil, ale jeho počin jednoduše přestal být aktuální. Co bylo dříve šokující a pobuřující, dnes už tolik není, kde dříve mohl být divák přišpendlen k obrazovce jen díky tomu, že sledoval něco velmi neobvyklého až úchylného a společností zakázaného, dnes akorát zívne. Kubrickova Lolita je jaksi odtažitá, nedostatečně emocionálně prožítá, Kubrickovo pomalé tempo a minimalismus se tentokrát tolik nevyplatil, tedy krom samotného závěru, tam to zafungovalo klasicky skvěle... Bohužel, i tak je Lolita první mistrův film, kterému musím dát pouze lepší 3*. 7/10

Ano, úvod a rozuzlení zápletky (tedy první a poslední díl) jsou úžasné, originální a silně atmosferické, k nim absolutně žádných výhrad, jenže v průběhu to s tou výjimečností není až tak růžové. Řeší se obyčejné a nepříliš nápadité kriminální případy, přičemž zpravidla na začátku a konci uslyší hlavní hrdina nějaké hlasy - ocenil bych více psychedelismu, ale budiž, i tak je to velice příjemný přesah kriminálního žánru a zhutnění atmosféry. Co se týče charakterů, vyjma extrémního klaďase Sama, je tu stylový drsňák Hunt, ovšem další postavy už nic moc. A poslední výtka - moc nechápu, proč se většina scén natáčela v zapadlých a totálně opuštěných uličkách (nízký rozpočet?)... 6/10