gudaulin

Surrealistická animovaná hříčka, kde se vzájemný souboj dvou tenisových hráčů mění v emotivní bitvu vedenou všemi myslitelnými prostředky i za cenu totálního zničení. Slavný film, který Sísovi otevřel dveře na západ a přispěl k jeho emigraci. Celkový dojem: 90 %.

Dynamická, totální animace a výtvarná zručnost jsou klady van Dijkova snímku , který je holdem kráse lidského těla . Vzhledem k bezdějovosti, typické pro režisérovu tvorbu, je stopáž přece jen přemrštělá a ve výsledku poněkud nudí. Celkový dojem: 60 %.

Rutinně natočené levné béčko o mimozemšťanovi, který parazituje uvnitř svého hostitele a nutí ho páchat kriminální delikty a o jeho pronásledovatelích. Ze scifistického či hororového hlediska bezvýznamná záležitost, které schází i vzhledem k omezenému rozpočtu i výprava. Jednorozměrný snímek pro příznivce akční podívané. Celkový dojem: 40 %.

Allen dokáže ke stáru opravdu překvapovat a dokazuje, že ještě zdaleka není na odpis, a pokud má stejně houževnatý kořínek jako jeho tatík, ještě nás, filmové fandy, potěší slušnou řádkou filmů. Match Point - Hra osudu je film, u kterého bych dopředu nedokázal uhádnout jméno režiséra a tvůrce námětu i scénáře. Film se vymyká z tradiční šablony Allenovských intelektuálních konverzaček a je to spíš osudové psychologické drama podepřené kriminální zápletkou. Příběh jednoho kariéristy, který chtěl všechno a nakonec musel hodně obětovat a za jeho vzestup někteří tvrdě zaplatili. Kladem filmu je výborné vykreslení společnosti a psychologického profilu jednotlivých postav příběhu. Velmi uvěřitelná záležitost podepřená skvělým herectvím zúčastněných. Scarlett Johansson je půvabná a podobné femme fatale jí jdou tak nějak samy a ostatní herci předvádí taky koncert. Výrazně evropský film, který patří k těm nejlepším kouskům, jaké kdy Allen natočil. Dokazuje, že umí nejen komedie. Vůbec mi tam nechyběl jako herec. Celkový dojem: 95 %.

Už v 90. letech se o Woody Allenovi v kruzích filmových kritiků tradovalo, že je trochu vyčpělý a značně se opakuje. I když to pochopitelně zdaleka není celá pravda o Allenově tvorbě, právě komedie Cokoliv je dokladem, že není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Když jsem Cokoliv začal sledovat, uvědomil jsem si po chvíli, že už jsem snímek cirka před třemi lety viděl, ale dokonale jsem ho vytěsnil z paměti. A i poté jsem si nedokázal vybavit, co bude následovat v dalších minutách. Vlastně byl pro mě film svým způsobem nový. Allen si pochopitelně udržuje stále určitou a ne právě nízkou laťku, takže svého fanouška vysloveně nezklame a diváka, který ho vidí poprvé, může upoutat, nicméně jde opravdu do značné míry o styl a motivy, které použil už mnohokrát v lepším podání. Film je tradičně založený na dialozích, z nichž některé vyloudí na divákovi úsměv, ale neutkví v paměti, a na kvalitním obsazení, kterému tentokrát vévodí Christina Ricci. Filmu ale schází nějaká výraznější dramatická zápletka a údernější pointa. A v neposlední řadě je Cokoliv dokladem toho, že Allen je ke stáru lepší režisér než herec. Celkový dojem: 60 %.

Velmi zábavný snímek Pedra Almodóvara je karnevalem bizarních postaviček a absurdních situací a pro příznivce jeho filmového stylu je znalost Kiky pochopitelně povinností. Objevují se tam všechny základní motivy přítomné v jeho tvorbě, tzn. sexuální úchylky, emancipované ženy, kritika popkultury, ze které na druhou stranu Almodóvar nepokrytě těží, a zajímavě pojaté vztahy a milostné scény. Některé momenty filmu jsou rozkošné a nutkají mě k pěti hvězdičkám, na druhou stranu jako celek je Kika přece jen trochu chaotická a ztrácí se obsah sdělení. Celkový dojem: 85 %.

RoboCop je film pro příznivce akčního žánru a krvavé podívané bez většího přesahu pro ostatní diváky. Řemeslně slušně zpracované, na to je Paul Verhoeven dostatečně zkušený a zručný. V některých momentech je to lehce fašounsky nahnědlé, ale to u Verhoevena není opět žádným překvapením. Celkový dojem: 40 %. Film, který těží z nostalgie a z teenegerského diváckého úhlu pohledu.

Příjemný komentář Viktora Preisse a především neokoukaná zajímavá kresba Markéty Prachatické dělají z Běly a malého čaroděje sice ne výjimečný, ale slušný večerníčkový cyklus. Celkový dojem: 65 %.

Vlajková loď mýdlových oper to sice rozhodně není, ale svým způsobem je fascinující, jak dlouho se seriál dokázal udržet ve vysílání. S kvalitou to pochopitelně nemá nic společného, spíš jde o zajímavý námět pro sociologický výzkum...Můj dojem je nulový.

Patří k mýtům, že román Nebezpečné známosti nelze zasadit do moderní doby, přinejmenším Rogeru Vadimovi se to povedlo. Jenže nová televizní verze je roztahaná a nevěrohodná, scénář chtělo oproti literární předloze upravit a námět inovovat.Celkový dojem: 25 %, sérii nezachránila ani Deneuve - ač vynikající herečka, věkem se do své role už nehodila...