Flooyden

Lepší než Solaris, zase o trochu méně sci-fi, vlastně skoro vůbec. Tarkovskij mívá silné konce filmů (Zvon u Rubleva, "hošíček" pod stromem v Oběti doprovázený, do souvislostí zasazeným, mrazivým odkazem synovi), při kterých využívá nádherných melodií vážné hudby, hlavně Bachovy. Ve Stalkerovi v nejsilnějším momentu zaznívá Bolero, které mi tu nesedí...; --------------- Po druhém zhlédnutí přidávám hvězdičku, je to výborné! A Bolero odpouštím:-)

Nemám rád sci-fi a kdyby se Tarkovskému podařilo natočit více filmů, klidně bych Solaris vynechal. A udělal bych velkou chybu, protože se o sci-fi, tak jak jí já ve svém ignorantství a předsudcích rozumím, v podstatě nejedná.

První celovečerní film Andreje Tarkovského dává už od počátku najevo (sen Ivana), že budeme mít tu čest setkat se s úchvatným kamerovým ztvárněním. Když sen skončí, odehrává se v podstatě reálný příběh, který není špatný, ale pro mne nijak ohromný. Na konci filmu se však kruh uzavírá a snímek se vrací do svých snových kolejí...

Podle Bergmana nejlepší film všech dob, podle mne třetí nejlepší Tarkovskij, což se nutně nemusí vylučovat... S každým dalším zhlédnutím Andrej Rublev zraje jako víno a v mých očích téměř dosahuje kvalit geniálního Zrcadla...

Podle Ingmara Bergmana jsou Tarkovského filmy natočené v zahraničí (Nostalgie a Oběť) slabší než ty předešlé; v případě Oběti to podle mne neplatí ani blbou náhodou. Jedná se o nádherný, hluboký, dojemný a vskutku lidský film...

Nejkrásnější film Andreje Tarkovského. Podařilo se mu odvyprávět několik epizod ze svého života způsobem, o kterém se jiným filmařům ani nezdá. Filmař nejsem, ale mé sny se vyvíjejí podobně. Jsou ovšem, narozdíl od Zrcadla, zapomenutelné...

Odkaz V+W je pro mne stále velice živý a aktuální. Mám rád vše, co tito pánové, kterým se neustále klaním, vytvořili spolu nebo i samostatně. A když jsem pročetl jejich Korespondenci, nemohl jsem se ubránit smutku nad vším, co mohli vytvořit, ale nepovedlo se jim to (z různých důvodů). Film 12 rozhněvaných mužů je znamenitou záležitostí samozřejmě nejen díky Jiřímu Voskovcovi, ale jsem nafoukanej na to, že právě on byl jeho podstatnou součástí.

Skvělé spojení scénáristy Z. Svěráka a režiséra J. Menzela nemohlo přinést nic menšího než krásný film. A skvělé herecké obsazení jej posunulo mezi absolutní extratřídu.

Mezi romantickými filmy absolutní klenot (společně s geniální časosběrnou fikcí Před úsvitem + Před soumrakem).

Charlie Chaplin točil nejen skvělé grotesky, ale i úchvatné celovečerní filmy. Na sklonku svého života prohlásil, že film GOLD RUSH je jeho nejlepším, a mně nezbývá než souhlasit...