Nevka

Po minulém týdnu, kdy mě tvůrci neuvěřitelně vytáčeli jsem opravdu spokojený. Vysvětlení Zemova původu je sice extrémně rychlé a třetí epizoda má jeden nepěkný CGI výbuch, ale celkově se fakt povedla. Trojice Bucky - Sam - Zemo funguje parádně a akční scény jsou v rámci možností přehledné a překvapivě i docela drsné (rating těží na maximum). Brühl si svou roli užívá a jeho charakter je nádherně přímočarý. Žádné zbytečné přemýšlení a hraní na zajatce, udělá prostě to, co uzná za vhodné a.k.a. finále třetí řady Sherlocka. Příběh se sice opticky moc neposouvá, ale s charaktery se opět (jako v první epizodě) pracuje velmi dobře. Asi bych toho byl schopný říct mnohem více, ale v rámci toho bych se už dostal na hranu SPOILERů. Takže pouze řeknu, že takhle by to šlo!

Borat opět přichází se svým absurdním a trapným humorem, který v jedničce tak delikátně fungoval. Bohužel se potýká s tím, že mu zhruba od příchodu linky se zvětšováním prsou dochází dech. Je jasné, že klasická skrytá kamera už kvůli jeho věhlasu moc fungovat nemůže, a tak by bylo mnohem lepší, kdyby to Cohen uznal a druhého Borata natočil čistě jako film. Takhle se není od půlky filmu až do návratu na rodnou hroudu čemu smát. Přitom kazašské scény jsou naprosto dokonalé a s covidem si mohli taky pěkně pohrát. V tomto podání je to však škoda promarněného potenciálu. Jedná se o slušné pokračování, ve kterém však ne úplně všechno funguje tak, jak má. Bohužel...

Vizuálně nádherný animák, kterému k technické dokonalosti chybí jen fyzika některých postav (není například cítit jejich "tíha", takže kočky působí vyloženě nerealisticky a bez jakékoliv reálné váhy - podobný problém měli sobové v druhém Ledovém království). Raya má však ohromné plus za to, že před diváka staví zajímavý svět, který rozdělením na regiony dává nahlédnout do pěti vizuálně rozlišných prostředí, díky kterým nemá šanci diváka nudit. Hraje sice na jistotu a využívá tradičních žánrových postupů prostředků, které moderní animák má ("šablonovitě" přehnané postavy, roztomilé zvířátko), ale dělá to s láskou a představuje tak dokonalou zábavu pro celou rodinu, která umí být v určitých momentech i velice dojemnou záležitostí. Na Sisu si člověk sice musí chvíli zvykat, ale mytologie Kumandry je budována velmi zručně a divák si v tomto ohledu nemá na co stěžovat.

Bože, tady zase někdo dělá z komára velblouda. Jasně, je to celé hyper-korektní záležitost, která se jako celek snaží být takovým wannabe Ritchiem (městská Lidl verze krále Artuše a Sherlocka s Downeym)... Ale ve finále to není o nic horší než většina podobných projektů určených pro pubertální diváky. Máte tady týpka, který si hraje na Lewise z Ant-Mana (a nesnaží se to skrývat), silný ženský (asijský) charakter, její sympatickou sestru s nadpřirozenými schopnostmi (ta mě docela baví), krasavce z řad šlechty a týpka, který s Asiatkou a krasavcem tvoří něco jako milostný trojúhelník. Prostě nic, co byste v seriálu, který se dá s klidem zařadit pod young adults nečekali. Problém nastává ve chvíli, kdy má scénář dávat nějaký smysl. Jo, občas se dočkáte příjemně nečekaného gore nebo scény se slušnou atmosférou, ale ke všemu dojdete tak nějak náhodně, a mnohdy i bez větší logické posloupnosti. Žánry i příběhové kličky si tady prostě dělají co chtějí. Ve finále si však umím představit, že to cílovku bude docela bavit. Troufám si říct, že The Irregulars je na tom pořád o něco lépe než třeba Prokletá. Tento komentář jsem původně psal k první epizodě, ale pak jsem si řekl, že to mezi ty zbytečné "odpady!" chce vnést do případu trochu světla.

Zpětně musím ocenit koncept první epizody, který mě prostě bavil naprosto vším, co mi naservíroval. Výborná akční sekvence s Falconem, prohloubení charakterů postav a pro mě výborně nastavené kolísavé tempo vyprávění. Ale proč to zmiňuji... Vše, co v první epizodě skvěle fungovalo tady prostě nenajdete. Nepřehledná akce na náklaďácích, rušivá kamera a děj absolutně bez nápadu. Jo, občas se scénáristům povede hodit nějakou zajímavou interakci mezi Buckym a Samem (sláva všem čarodějům a kouzelníkům), ale tohle je sakra málo. Hlavním problémem přitom je to, že je Wyatt Russell zatím prostě "jen otravný" a jeho side-kick taktéž. A to jsem člověk, kterému víceméně nevadila ani Iris West v seriálovém Flashovi. Sakra! Jo, chápu záměr Marvelu, který chce co nejvíce nas*at fanoušky Chrise Evanse a Kapitána Ameriky, ale to, jakým způsobem zatím Johna Walkera vykresluje není vůbec zajímavé. Tvůrci se mi snaží nastínit jeho kladné i stinné stránky, ale míjí se to účinkem. Necítím k němu sympatie, antipatie ani nic jiného. Jednoduše řečeno - nebaví mě. A tak je to prakticky se vším, co jsem dnes viděl. Pevně doufám, že příště se vrátíme ke kvalitě prvního dílu a Zemo s tím něco udělá... Jinak budu dost zklamaný.

Jsem až překvapený, jak komplexně se podařilo tvůrcům podat první epizodu. FaWS výborně reflektuje ekonomické dopady "probliku" na světový řád a pracuje zručně s charaktery Sama i Buckyho, kteří si procházejí svými vlastními osobními krizemi. Závěrečná katarze Buckyho uvedení je pro mě například naprosto skvostná. Uznávám, že jsem nad tím možná moc nepřemýšlel, ale směr, kterým se stočila mě předem opravdu nenapadl. Na prvních dvou seriálech MCU je tak vidět, že opravdu chtějí hlouběji vykreslit postavy, svět a detaily, na které ve filmech není čas - nebo na ně nikdo čas mít nechce, protože by to finančně nemuselo dopadnout úplně dobře. Zároveň je však pravda, že pokud se seriál bude dál držet v podobném duchu, možná ho čeká obdobná vlna nevole fanoušků jako v případě Endgame. Všechno není jen o akci... Nutno však dodat, že vizuálně se úvodní Falconovu sekvenci podařilo vyladit opravdu dokonale a choreograficky zábavně. Díky vysokému rozpočtu si troufám říct, že provedení nemá na seriálovém poli prakticky žádnou konkurenci. Záporná strana ještě mnoho nepředvedla, ale všechno má svůj čas.

Boss Level plní přesně to, co se od něj čeká. Je to zábavná jednohubka, která si na nic nehraje, sází jednu akci za druhou a v rámci dialogů je vlastně docela nápaditá. Má navíc výborné herecké obsazení (Grillo, Gibson a Naomi Watts, která v 51 letech vypadá úplně stejně jako ve třiceti) a šlape úplně bez problémů. Jo, když nad tím člověk začne přemýšlet, samozřejmě tam nějaké logické nedostatky najde, ale o to tady opravdu nejde. Carnahan odvedl dobrou práci a svým koncem mě dokonale vytočil. Mám na jazyku dokonalé přirovnání ke slavnějšímu filmu s podobným koncem, ale z hlediska jeho vyznění by to byl zřejmě dost zásadní SPOILER, tak se mu raději vyhnu. Zasloužené čtyři hvězdičky. Něco takového bych si v ideálním případě představoval od Free Gyue s Reynoldsem.

Finále je objektivně někde mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami - čili jedna z těch nejslabších epizod. Musím ale přiznat, že na celé WandaVision mě baví nejvíce to, jak šílení fanoušci spekulují a Marvel je v tom vesele podporuje. Fandové vidí Mephista za jedním rohem, Multiverse Quicksilvera za druhým a Nightmarea, který všechny pozoruje někde z příkopu. Pak ale přijdou poslední dvě epizody a scénář všem ukáže takový prostředníček, že to ani není možné. Je finále uspěchané? Rozhodně. Postrádala konfrontace s Agathou lepší build-up? Taktéž... Celkově se však nemůžu zbavit dojmu, že se to podařilo ukončit v rámci určitých mezí, se kterými jsem ještě docela spokojený. Jedna až dvě další epizody by tomu ale určitě prospěly. Když se na seriál podívám jako na celek, pár problémů s ním mám, ale k tomu se vyjádřím v rámci hodnocení celé série...

Skvělé. Nemá to sice takový tah na branku a Endgame působila na emoce lépe, ale i tak výborná epizoda. Scénář nadále boří všechny dohady a předpoklady, přičemž je člověk spokojený, že se mu to všechno nepodařilo rozplést. Opravdu mě dost zajímá, jak to celé vyvrcholí. WandaVision se Marvelu povedla takřka dokonale...

I Care a Lot je případ filmu, který se nachází přesně na pomezí tří a čtyř hvězd. Jak zaznívá v mnoha komentářích, úvod je úžasně cynický a Rosamund Pike si svou roli užívá. Tahle poloha jí vyloženě sedí. Postupně se začnou odkrývat hlavní příběhové karty, s čímž přichází i hlavní problém scénáře. Dinklage je sice fajn, ale tam, kde by mohl být mistrovský souboj dvou (rozdílně) mocných stran, zvrhává se děj do zběsilých zkratek a nesmyslného jednání postav. Neřekl bych, že se Blakeson vyloženě uchyluje k trapnu, ale rozhodně s jeho podstatou hazarduje. Na konci jsem opravdu nevěděl, jak v rámci CSFD hodnotit. Doufal jsem, že mi tvůrci dají důvod, abych mohl jít s klidnou duší na čtyři... A oni mi ho dali. Ale je to hodně těsné. V parafrázi na Dinklageovo podnikání - bylo to o prsa vietnamské prostitutky.