Nevka

Epizoda jako na houpačce, které škodí fakt, že se objevuje až v šesté sérii. Většina z fanoušků seriálu totiž pojme podezření už mnohem dříve než by bylo záhodno, protože obsahově jde pořád o jedno a to samé. Díky tomu Joan spadne v závěru do epizodického a poměrně nezajímavého průměru (v rámci Black Mirror). Přitom měla tak třetinu až polovinu stopáže solidní nájezd na perfektní psychologickou šílenost, kterou preventivně nebudu rozebírat dál, protože by to byl až moc velký SPOILER. Edit: Zpětně mi dochází, jak moc stupidní a nelogické to celé je. Hraje se víceméně jen na efekt, ale v mnoha úrovních racionality to prostě od poloviny nedává vůbec smysl.

Přiznám se bez mučení, co se týká filmů Wese Andersona, mám značné mezery. Dost mě to mrzí, ale vždycky mi do toho na poslední chvíli vleze něco jiného. Grandhotel Budapešť jsem sice viděl shodou náhod dvakrát, ale jinak nic – nepopsaný list. Na druhou stranu, tady je to možná výhoda. Při čtení jednotlivých reakcí jsem totiž dospěl k názoru, že recenze bude možné rozdělit do dvou hlavních názorových skupin. Pokud máte nakoukáno, budete na konci velmi pravděpodobně zklamaní (motivy se opakují a je to pořád to stejné dokola). Beru, tohle je zcela relevantní argument. Díky bohu (pro mě) je tady ještě případ číslo dvě. Neviděli jste od Wese nic nebo jen naprosté minimum? Dobře i pro vás. Ač souhlasím s tím, že vám Asteroid City moc převratných myšlenek nepředá, bavil jsem se od začátku do konce. Humor mi sedl na výbornou, kamera je nádherná, herecké výkony fantastické a celkově jsem si při sledování toho všeho připadal hrozně v pohodě. Prostě ten typ „feel good“ filmu, u kterého si každou minutu říkáte, že snad ještě nebude konec. Takže jo, do kina klidně za ten týden běžte. Jen musíte zvážit, jak velký vztah k Wesovi máte…

Nový Flash je totální šílenost. On už to ve svém komentáři velmi barvitě nakousl i Wade, ale musím se opakovat. Tohle jsem nečekal ani v těch nejšílenějších snech. Hodně dlouho jsem počítal s tím, že ten film nedopadne dobře, ale první reakce ve mně vzbuzovaly alespoň nějakou naději. No... Z výsledku jsem reálně v šoku. Muschietti totiž do kin poslal neřízenou střelu, která je po většinu času absolutní, ale absolutní bizár. Ezra řádí jako utržený z řetězu (což z nějakého záhadného důvodu funguje), Keaton je prostě "cool", a někde na pozadí toho všeho se odehrává příběh, který vás vlastně vůbec nezajímá. Protože v té záplavě gagů, pitvoření, digitálního bordelu a epických "batscén" prostě není podstatný. Supergirl v podání Sashy Calle je skvělá, ale líbilo se mi to? Já vlastně ani nevím. Mám totiž pocit, že někdo vzal můj mozek, a se smíchem s ním flákl do zdi.

Když už se někdo pokusí natočit film s fantasy prvky, mám tendence mu lehce nadržovat. A to stejné jsem měl v plánu i zde. Jenže... I když se začátek jeví jako celkem zábavná mlátička, nápaditost se velmi rychle vytratí, lokace se ve smyčce opakují a vy jen znuděně sledujete, jak se po plátně prohání několik naprosto nezajímavých postav, které se mezi sebou občas pohádají nebo poperou. Vývoj charakterů tam sice nějaký je, jenže je zabalený do takového balastu šedi a průměrnosti, že vás to vlastně vůbec nezajímá. Když už tedy po hodině a půl podřimování konečně dojde na finále, které si hraje na x-menovský „Poslední vzdor", můžete si v klidu dát zase šlofíka a o nic zásadního nepřijdete. Na Disney Channel asi dobrý.

Je to hrozná bejkovina, ale musím uznat, že oproti těm minulým bizárům (osmička a devítka) je to ještě v pohodě. Zábavná jednohubka, která sice působí místy stupidně (což je poznávacím znamením celé značky), ale s popkornem v ruce vlastně funguje docela dobře. A upřímně. Já jsem nečekal ani to. P.S.: Opera pobavila.

Chodí pešek okolo, nekoukej se na něho... První dvě třetiny filmu se to tváří jako prvoplánová pohádka o kouzelném strejdovi, který silou vůle kosí nebohé civilisty a ani se u toho nezapotí. Akce je nudná, postavy se chovají pitomě a celkově je to prostě naivní ptákovina, kterou v kině úplně vidět nechcete. Ke konci se sice objeví pár relativně solidních zvratů, takže nemáte chuť si vystřelit mozek z hlavy jako někteří ze zúčastněných, ale ne. I když se to nesmyslné plácání postupně vysvětlí (a začne to dávat aspoň trochu smysl), ta trojka je opravdu dost na hraně.

Když člověk vidí filmy jako Střídavka, musí si povzdechnout a smutně prohlásit: „Zlaté Ženy v běhu!". V tomhle případě sice nejde o úplné dno české komedie, kterým je třeba Langošův Chlap na střídačku, ale není to zábavné, příběh je absolutně o ničem a konec? Ten tak nějak vypovídá o tom, jak zbytečný ten film je.

Stále ještě žiju! A jsem rád, že můj „kino-půst" skončil právě Mariem. Asi by bylo zcestné tvrdit, že Illumination poslalo do světa revoluční animák. Právě naopak. Mario je příběhově průměrnou a přímočarou zábavou, která se nesnaží být něčím „víc". Chce vás hlavně pobavit a... To se mu prostě daří. Člověk se za celou hoďku a půl nestihne ani na chvíli nudit, protože scénář na vás ve zběsilém tempu sype jednu akci za druhou a interakce mezi postavami fungují na jedničku. Jednoduše - ten film nemá vyloženě hluché místo, což je na filmovou krizi ideální lék.

Tak jsem konečně s velkou slávou dohnal první řadu Mandaloriana. Ač musím říct, že je těch 30-40 minut docela příjemnou a ke questům padnoucí délkou, Andor mi přišel o třídu lepší. Zejména proto, že na rozdíl od něj se Mandalorian nemůže opřít o nosnou příběhovou linku, která by ho v klíčových okamžicích podržela a činila lépe uchopitelnějším. Nemám sebemenší problém s tím, že v rámci jednotlivých epizod skáčeme od úkolu k úkolu a děj je v jádru vlastně velmi hloupoučký. Ono to sem totiž tematicky docela pasuje. Jen je to v mých očích přesně tím důvodem, proč v souboji prvních SW řad jednoznačně volím Andor. Zároveň však chápu, proč největší SW fans upřednostňují spíše Manda. Více akce, ras, planet... Atmosféra původních filmů je tady jednoduše mnohem hmatatelnější. Ale jak jste už asi pochopili - to pro mě není klíčové.

Fascinující díl, díky kterému jsem i jako totální SW neznaboh pochopil, že Mimoni jsou vlastně takoví family friendly Jawové. Můj život už nikdy nebude jako dřív...