Torako.chan

Pár dobrejch hlášek, ale jinak marnost nad marnost. Hlavně ten malé spratek, ten by vyloženě zasloužil pětadvacet na prdel a zaracha aspoň na rok.

Jakožto milovnice umění jsem nemohla tenhle počin vynechat. Sice mi přišla animace ušitá dost horkou jehlou, ale příběh mě bavil. Jak Yatora objevuje krásy a úskalí umělecké tvorby mi bylo velmi blízké a líbilo se mi zpracování všech těch jeho pocitů. Osobně bych se teda ovešla bez Ryuujiho, ale to už bych chtěla asi moc. 4/5

Takže.. válečným filmům zrovna neholduju, nicméně Pouta války jsou na vrchních příčkách v žebříčku Jihokorejských filmů a vyhýbala jsem se tomu už dost dlouho. Zpočátku mi to přišlo silně předramatizovaný, oči mi mírně ujížděli v sloup a trochu mi vrtalo hlavou místní vysoké hodnocení. Když už to mám za sebou řekla bych, že ano, opravdu je začátek a trochu i konec dost předramatizovaný, ale jinak je průběh filmu dost kvalitní. Jako nakoukání do Jihokorejské války si sice hrajeme na city, ale kvalitně. "Opravdovost" tomu nechybí, některé záběry jsou věru výživné. Bohužel pro mě jsem byla nucena to shlédnout s českým dabingem.. jakože nic proti českýmu dabingu, patří mezi elitu, ale v asijské kinematografii se mu vyhýbám. Sečteno a podtrženo mi vyšlo nějakých 3,5/5? Jak to tady mám asi tak udělat? :/ Nevím no... budu si to pamatovat? Možná. Podívám se na to někdy znovu? Spíš ne. Takže za tři.

Coven mě zklamal. Vypadalo to slibně a dovolím si říct, že námět mohl být zpracován mnohem mnohem lépe. Škoda, potenciál to mělo. Zatím pro mě nejslabší série AHS.

Nechápu místní komentáře. Kde přesně to bylo drsný a podobně? Byla to jenom pohádka s pár peprnějšíma scénkama. Nic drsnýho nebo ješišmarjá "gore" jsem fakt nepostřehla. Dějově taky žádná hitparáda, ale úplně nekoukatelný taky ne. Takže tak.

Bylo to velice zajímavé, ale jedno mi tam chybělo a to byl "metal"

Moje oko zřejmě vidí jinak než u jiných, protože mě tady animace přišla o chlup lepší než v Collection. Zato příběhově mnohem slabší. Tak jak jsem u Collection litovala u některých povídek, že byli příliš krátké, tak jsem tady litovala, že byli některé příliš dlouhé. Nemůžu srovnávat s mangou, jelikož jsem ji nečetla, ale buď ty lepší povídky vyplácali na Collection a na tohle zbyli slabší kousky nebo nevim, podle mě je Collection lepší. Netflix to tady pohnojil. A co se Soichiho týče (zřejmě Itouův oblíbenec), útočí na první příčku nejotravnější postavy všech dob.

Věc se má tak, že když někdo vyhledává určitý typ anime časem se neodkladně dostane do slabších proudů. A tam patří i Nil Admirari no tenbin. Přestože to má opravdu pěknou animaci a zajímavý námět, vcelku stojí za prd. Že jsou v reverse harémech hlavní postavy povětšinou tupé nanyny už víme, takže žádné překvapení se ani zde neudálo. Bohužel mnoho úsilí se nevěnovalo ani bišíkům. V podstatě jsem 12 dílů sledovala pohybující se pěkné obrázky. Co se týče jejich šokujících plot twistů, 90% z nich člověk věděl už dávno. Ale neřekla bych, že patří mezi ty horší. Zkouknout se to dalo a neobsahovalo to nic vyloženě otravného. 3*

Tři za nektar, protože slavnej Soichi už mě fakt sere.

Je nad slunce jasné, že manga je o asi pětset procent lepší. Tomu věřím i když jsem ji zatím nečetla. Horor prostě není můj žánr, ale Junji Ito že...donekonečna jsem se tomu vyhýbat nemohla. Tak jsem se vrhla na různá zpracování jeho tvorby což mě přivedlo k tomuhle hovnu. Námět je jasný a správně creepy, ale zpracování je napřesdržku. Přestože vím jak je na tom japonská kinematografie s hereckými výkony a taky proč tomu tak je, ale takovou katastrofu jsem fakt dlouho neviděla. Slečna Eriko Hatsune by s tím měla rovnou seknout nebo nevim. Třeba se zlepšila, kdo ví. Fhi Fan je taky úplně otřesný prkno, celý to hraje absolutně bez výrazu, tady prostě přehrávání ani hraní neexistuje. O plno bizarních scén je člověk obrán a ty které se tam objeví jsou na tom velmi velmi bídně. Na to jaká je Junji Ito legenda mi přijde, že do zpracování jeho prací celkově (dle toho co jsem zatím viděla) je dáno dosti málo úsilí.