de_FACTO

UFC 194: Zrození legendy.

Čtyři, no. Ale já i QoS dal čtyři. Málokdo nadržuje Bondovi tak, jako já. Guilty pleasures jsou guilty pleasures a na ty z ranýho dětství to platí dvakrát tolik. Jinak je Spectre klasičtější, vtipnější a mnohem táhlejší (což osobně nevnímám jako minus) bondovka, kde motivy jsou často zvláštní a nedostačující a postavy nevyužité. Seydoux je ale nejlepší bond girl od Evy Green. A Eva Green je nejlepší bond girl ever, takže to u mě berte (jako všechno ohledně Bonda a i jako Bond sám) s velkou, velkou nadsázkou. Pro tentokrát bohužel i s rezervou.

Skip Woods je inspirující muž: pokud můžou za scénář (Hitman; A Good Day to Die Hard...) zaplatit jemu, můžou i Vám. Naděje je.

Pět hvězd není objektivních, ale seru na to, tohle je moje guilty pleasure roku. V hospodě se to snažím prodávat jako "Beverly Hills 90210, ALE do toho je ještě někdo zabíjí!" a překvapuje mě, že to pořád nikoho neláká. Jinak se o tom moc říct nedá - už teď bylo všechno řečeno a všechno to je pravda (ať už ty pozitivní nebo negativní názory).

Ze zaujatého koutku: ačkoliv jsem si to vyhajpoval sám pro sebe, ačkoliv jsem předem četl verdikty, ačkoliv jsem předem nečetl text distributora (a vy to taky nedělejte) a ačkoliv jsem i zapomněl, že tam hraje má oblíbená Rebecca Hall, tak: režie nepřekvapila jen proto, že dle ohlasů jsem na ni byl připravenej; ale že Edgerton I HRAJE vysokej nadprůměr, na to už jsem připravenej nebyl, a že kolonka "Mystický" dost zavádí, poněvadž v tomto případě znamená namísto "jemně nadpřirozený" hlavně "dost dobře možný" už vůbec ne. Z toho všeho plynou potenciální plusy i potenciální mínusy. Nicméně mě ten film donutil napsat komentář. A já píšu komentář tak jednou za čtvrt roku. Respekt Edgertonovi: jako herci obzvlášť a jako režiséru a scénáristovi taktéž.

Tak to čus. A že Dolan je ten moderní a aktuální tvůrce, který mluví a úměrně k mládí stylisticky přesně zobrazuje a mluví o moderních a aktuálních tématech mladých? Tak to čus. Baumbach mu tu v tom případě dává flying knee KO. V prvním kole. Tenhle film je jako Truffaut/aka Nová Vlna (co ví, jak se oblíknout, není to čůrák, je chytrej a není to hipster) a Woody Allen (co není rozklepanej a nedělá píčoviny). Do toho všeho Greta Gerwig září. Tenhle film je pro mě zázrak. Tak čistých pět, jako už dlouho nepamatuju. (Pozn.: Fakt, že režisérovi bylo v době natáčení 42 a ne 28, nechápu.)

http://pitchfork.com/news/59856-melvins-buzz-osborne-slams-kurt-cobain-doc-montage-of-heck-says-90-is-total-bullshit/ aneb "I have a bad feeling about this." Osbourne totiž nebyl v životě Cobaina jen-tak-někdo (ačkoliv ho dokument zmíní jen jednou). Vizuálně je dokument úžasný.

"Obsahově holý jak hlava Theron" a "ty pičo, to byl nákuř!" apod. bezprostředně po projekci. A pak, v hospodě, se zvedá jak z prachu (písku!) výš a výš, až má člověk pocit, že viděl něco výjimečného (i když pravděpodobně ne). Svrbí mě prsty u peněženky, abych na to šel znovu. Věk Miller v rukách moderní techniky nezapře (není to Scorsese), ale ryzí radost z šílenství, výbuchů a over-the-top grooveu ne. Tak do toho, žerme, jak u švédských stolů!

S1+S2+S3. Začalo mě to bavit až u sedmýho dílu a až k tomu jsem se dostal jen díky tomu, že jsem se musel učit. Poznatky: postava Leny Dunham je největší kráva, kterou jsem kdy v seriálu(/dost možná i filmu) viděl, ale chápu, že je to dost možná účel (nicméně ten účel stále nechápu); Adam Driver je úžasný/skvělý/neskutečný (jak on, tak jeho postava); má to něco, něco, co má jen máloco - anebo mě to prostě jen baví.

Radikální, pokroucené a skoro geniální. Tak trochu Camusův Cizinec převrácený naruby.