de_FACTO

Nejlepší horor.

♪"I can choke myself to please you / And I can sink much lower than usual / But there's nothing I can do / To make you mine!"♪ (a jak to sedí i na tenhle film)

Ukázka toho, že filmový a komiksový jazyk vypadají stejně, ale mluví uplně jinak.

Nejlepší boxer si zaslouží mnohem víc než průměrný film.

Ty vole Kaufmane, sám si vaříš (scénář), sám si pereš (režie), že se na to nevysereš. Synecdoche, New York je někde mezi Kaufmanovskou poetikou a Kafkovskou absurditou, jenže nikdy ne tak daleko, aby to bylo tak krásné jako to zní. Sice je to geniální i takhle, nicméně celá ta sebereflexe (nejen) autorova a zkoumání lidské psychiky, plus již vyřčená filozofická témata "každý hrajeme svou roli", nikdy nedosahuje takových zpracovaných výšin jako samotná myšlenka. A neřekl bych, že je to tak depresivní, jak všichnni říkají - já pod tím vším smutkem cítím cynický úsměv, pod vší tou smrtí absurdní smích.

Pubertu hold nezapřu.

Se sklopenejma očima, ale koulema.

Bushie bejval správnej chlap, než se dostal do politiky. Dal bych si s nim i pivo, házel full house na stůl, tancoval na baru, klidně jo. O jeho politice ví každej svoje, takže už nám zbejvá jen pasáž, kdy je o něm natočenej film. No a to je teď jako moderní pořád roz/pře-hazovat děj, navíc když je to uplně k hovnu? Hereckej ansámbl je taky až na pár jmen naprosto k hovnu a je tu tolik promarněnejch situací, až to je akorát tak škoda. Takhle silný téma a takhle zmatenej výsledek, skoro až nevýraznej a necharismatickej. A že je Brolin někdo, je naprosto zbytečný říkat. Škoda, že ten Stone asi ztratil koule pod troskama WTC.

Jednotlivý věci v tom nejsou blbý, ale blbost to ve výsledku je.

Je to takový Story, bulvár, v krásnejch obrázcích a skvělou režií. A já - když už si nějakej bulvár čtu - tak jedině na hajzlu, když jdu srát (zřejmě z prozaickejch důvodů).